3 Days of Silence - Sodium / Sulfur

3 Days of Silence – Sodium / Sulfur

3 Days of Silence - Sodium / Sulfur
Země: Švýcarsko
Žánr: black metal / electro
Datum vydání: prosinec 2013
Label: selfrelease

Tracklist:
I. Sodium
01. Mortality / Normality
02. Ask the Dust
03. Consolamentum

II. Sulfur
04. Na-tural S-tate
05. Verwüstung
06. S.W. MMVII
07. White Birds

Hrací doba: 35:11

Odkazy:
web / facebook / twitter / bandcamp

K recenzi poskytl:
Aesthetic Plague Agency

3 Days of Silence je poměrně mladá švýcarská formace, která se pustila na pole trochu netradičněji a neortodoxně pojatého black metalu. Vznik kapely se datuje na přelom let 2011 a 2012, kdy tato vznikla z prachu, jenž zbyl po skupině s názvem Xicon. A aby toho nebylo málo, ta zase svého času vznikla z kořenů jiné kapely The Nightshade. A vzhledem k tomu, že historie posledních jmenovaných začíná už někdy na konci 90. let, ve finále lidé stojící za 3 Days of Silence zas až takoví mladíci nebudou.

Je ovšem zajímavé, jaký stylový přerod tihle muzikanti prodělali v průběhu let a v průběhu oněch tří skupin. V rámci The Nightshade se totiž pustili do vod melodického death metalu s nánosem kláves, ale když jsem zkoušel poslouchat jediný řadový počin, jejž po sobě zanechali, „Nebula Trance“ z roku 2000, moc mě to nesebralo. Sem tam nějaká nemetalová pasáž poměrně ušla, ale zajímavější mi přišlo, když jsem si pustil demosnímek „Andromeda’s Heart“ (1999), z něhož dýchala taková ta (v dobrém slova smyslu) naivita 90. let.

V rámci Xicon se ovšem pánové do moderněji laděného groove metalu s jakýmsi nádechem industrial metalu a při vší úctě, tohle mě bavilo ještě méně než předcházející inkarnace. Po Xicon zůstala dvě alba „Theogony“ (2007) a „Monument“ (2011), a když jsem si pustil třeba videoklip „All Flesh and Smoke“ z prvního jmenovaného, tak to byla přetěžká nuda.

Poté už ale přichází čas na 3 Days of Silence. Jak vidno, skrze celou svou historii se muzikanti (byť nutno dodat, že ne kompletní tříčlenná sestava 3 Days of Silence – všemi třemi formacemi prošli dva) snažili o jakési propojení kláves popř. elektroniky s metalovou muzikou, jen to v rámci těch různých kapel zkoušeli v různých metalových subžánrech. Nejnověji tedy asi nastal čas na black metal, protože i tentokrát je to jejich podání laděné tímhle směrem – směrem k elektronice. A výsledkem, jenž má tohle snažení reprezentovat, je debutová deska „Sodium / Sulfur“, která vyšla na sklonku roku 2013.

Ano, já vím, že už to jsou dva roky, co je „Sodium / Sulfur“ venku, ale na druhou stranu, není důvod, proč se na to nepodívat i zpětně, když to tentokrát stojí za to. S klidným srdcem totiž mohu říct, že pod hlavičkou 3 Days of Silence pánové svou dřívější tvorbu vcelku hravě překonávají. Neříkám, že to je úplně bez výhrad, protože to rozhodně není, když je druhá půle „Sodium / Sulfur“ výrazně slabší, ale minimálně ta první za pozornost určitě stojí…

„Sodium / Sulfur“ je vážně jakoby rozseknuté na dvě samostatně existující jednotky – a to nejen pomyslně, nýbrž skutečně. Deska totiž vyšla na sněhobílém vinylu a právě na straně A se nachází to skutečně zajímavé. 3 Days of Silence zde předvádějí hodně chytrý elektronický black metal, jemuž nechybí výtečná odtažitá post-moderní atmosféra hustým deštěm zmáčeného města, temných uliček a neosvětlených podchodů. Tohle mě vážně baví a Švýcarům se tohle v první půli „Sodium / Sulfur“ povedlo do hudby přenést dost silným způsobem.

Nepředstavujte si ovšem nějaký těžce tepající industrial nebo snad dokonce taneční beaty. 3 Days of Silence co do elektroniky operují spíše v těch řekněme atmosféričtějších žánrech, je to skoro až takový elektronický ambient. Nicméně i navzdory tomu, že elektronická složka má v těch prvních třech skladbách asi o kousek navrch, onen black metal je tu samozřejmě stále cítit a k tvorbě výše popisované atmosféry mu notné pomáhají i letmé vlivy post-metalu. A jak obecně „poštu“ v black metalu moc nemusím, tohle je jeden z těch případů, kdy se to rozhodně povedlo.

Zatím to tedy zní hodně lákavě, ale je tu jeden háček a ten tkví v oné B straně vinylu, tedy druhé půli „Sodium / Sulfur“. Zde totiž 3 Days of Silence potlačí elektroniku a naopak do hlavní role obsadí kytary a bicí. Nevím, z jakého důvodu tak Švýcaři učinili, jestli jde o nějaký starší materiál nebo to byl koncepční záměr udělat jednu stranu elektronicky „sodíkovou“ a druhou metalově „sírovou“, ale výsledek se trochu minul účinkem. Jakkoliv se totiž i zde najde sem tam slušný nápad, především v nejdelší „S.W. MMVII“, v těch závěrečných čtyřech písních není kapela ani zdaleka tak poutavá jako na začátku „Sodium / Sulfur“. Jedinými světlými chvilkami druhé půle zůstávají ty momenty, kdy 3 Days of Silence trochu zpomalí a opět pustí ke slovu elektroniku, byť už to není v takové míře. A navíc to „vyvažují“ občasným užitím nepříliš povedeného, skoro až otravného čistého vokálu, který opětovně sráží dojem. S nadsázkou by snad šlo i říct, že to celé pomalu zní jako split dvou různých skupin, z nichž ta jedna je o poznání méně zábavná.

3 Days of Silence - Sodium / Sulfur

Pokud by se celé „Sodium / Sulfur“ neslo jen v duchu první půlky, tedy pokud by se jednalo jen o „Sodium“, pak by skoro bylo na místě vískat nadšením, protože v téhle fázi jsou 3 Days of Silence skvělí a velice zábavní. „Sulfur“, jakkoliv se obecně vzato dá poslouchat a na tvorbu na začátku propíraných starších kapel stačí, ovšem zanechá mírnou pachuť, protože vůči elektroničtější tváři Švýcarů citelně ztrácí. „Sodium / Sulfur“ je tedy docela promarněná šance na výborné album, které zabila snaha o přílišnou rozmanitost. Pokud si 3 Days of Silence do příště konečně rozmyslí, co by vlastně chtěli hrát, a pojedou v duchu „Sodium“, pak si to rozhodně s radostí poslechnu… jestli je to teda náhodou nepřestane bavit a nezačnou zase dělat úplně jiný projekt…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.