A Pale Horse Named Death - Lay My Soul to Waste

A Pale Horse Named Death – Lay My Soul to Waste

A Pale Horse Named Death - Lay My Soul to Waste
Země: USA
Žánr: doom / gothic metal
Datum vydání: 21.5.2013
Label: Steamhammer

Tracklist:
01. Lay My Soul to Waste
02. Shallow Grave
03. The Needle in You
04. In the Sleeping Death
05. Killer by Night
06. Growing Old
07. Dead of Winter
08. Devil Came with a Smile
09. Day of the Storm
10. DMSLT
11. Cold Dark Mourning

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Díky poměrně osobnímu vztahu ke kapele, z níž dnes recenzovaná skupina vychází nejen hudebně, ale částečně i personálně, dnes začnu svoji recenzi tak trochu nostalgicky, od událostí, které se udály před třemi lety, léta Páně 2010. Od onoho nešťastného úmrtí Petera Steela a rozpadu Type O Negative, který neodvratně následoval vzhledem k tomu, jak moc zásadní postavení Peterův temně medový hlas v kapele zastával, jsem potichu a naivně doufal v nějaké pokračování s tím, že tohle nemůže být naprostý konec. Toho se fanouškům Type O Negative (mě nevyjímaje), ač poněkud nepřímo, dostalo o něco později, konkrétně roku 2011, založením kapely A Pale Horse Named Death bývalým bubeníkem Type O Negative, Salem Abruscatem, který bubenickou sesli obýval v letech 1989-1994, a Mattem Brownem ze Seventh Void, která během stejného roku vydala debutovou desku “And Hell Will Follow Me”.

Hudebně se dá opravdu mluvit coby o nástupci padlého krále gothic metalu (ano, opravdu bych byl velice nerad, kdyby si čtenáři spojovali s gothic metalem takové věci, které se obvykle označují škatulí “symphonic power”, to vážně není gothic metal), ačkoliv SalMattem dali více prostoru doomové složce před gothic rockovým soundem. Ostatně, prachsprosté kopírování hudby Type O Negative by ani nefungovalo, už jen proto, že Peter Steele byl skutečně nezaměnitelnou persónou, která svým vokálem a černou magií byla schopna omámit zástupy fanoušků, kteří by nejspíše A Pale Horse Named Death poslali do pekel, kdyby se o to byť jen pokusili. “And Hell Will Follow Me” tak přímo odkazuje na své kořeny, ale zároveň ukazuje, že kapela nechce jen žít z odkazu Type O Negative, ale nýbrž že jde o navazující článek k něčemu dalšímu. A to něco další představuje letos vydané album “Lay My Soul to Waste”.

Že kapela nepřešlapuje na místě, ale pomalu posouvá své výrazivo kupředu, můžete zaslechnout už docela zkraje. Ve třetí skladbě “The Needle in You” s poměrně ostrým nástupem je možnost zaslechnout i nějaký ten growl, který se objevuje i v některých dalších skladbách, takhle namátkou třeba v předposlední “DMSLT”. Obecně lze říct, že nahrávka je oproti svému předchůdci ještě o něco tvrdší a o něco málo více energická, přesto pořád laděná do temného hávu doom metalu. V tomto ohledu se nesnaží přiblížit žánrovým velikánům, stále jde o fúzi s gothic metalem (tady už o gothic rocku vážně nemůže být řeč, leda v náznacích), tak jak jej známe z tvrdší stránky Type O Negative, což nejvíce připomíná skvělá “Growing Old” svými melancholickými klávesami nebo “In the Sleeping Death” s dosti charakteristickou kytarovou linkou. Těžko instrumentální stránce něco vytknout. Pokud však, pak že by občas potřebovala trochu koření navrch. Něco, co se nejen dobře poslouchá (a že tohle se poslouchá safra dobře a samo), ale něco, co vás zaujme a nevyženete to z hlavy, dokud se toho nepřejíte. Pořád mi tu chybí něco, co mě vyloženě zašlape do země a přikryje mramorovým náhrobkem, který mě už nepustí ven. Mám tu před sebou dobrý gothic/doom metal s dobrými nápady, riffy, sóly a vším, co k takové hudbě patří, ale ty opravdu skvostné zatím chybí. Krok kupředu ze stínu svého předchůdce úplně nestačí, ačkoliv za něj má kapela nemalé plus.

Medově utahaný vokál Sala Abruscata se od přechozí desky v čistých polohách téměř nezměnil, jak jsem ale naznačil výše, občas přitvrdil až k agresivnímu řevu, který vybraným skladbám dává pořádnou hromadu energie navrch. Občas by mu možná prospělo, kdyby zkusil vystřídat i více než jen tyhle dvě polohy, neb první je občas až příliš a člověk se jí občas přejí, protože pořád jde sice o dobrý, ale nepříliš výjimečný vokál, a druhá je spíš doplňkovou záležitostí, které je na albu poměrně málo. Co ovšem musím jednoznačně vyzdvihnout, je vyváženost celé desky. Drží při sobě, nemám problém ji vyslechnout od začátku do konce, aniž bych byl nucen cokoliv přeskakovat. Žádná ze skladeb vyloženě nezapadá, na druhou stranu ani nevyčnívá. Album si díky tomu drží jednotnou úroveň, ale přijde mi, jako by nemělo ambice na něco víc a působí tak na mě poněkud bezzubě.

Vážně tím nechci říct, že by to bylo špatné album. Několik důvodů, proč nakonec hodnotím “pouze” za sedm z deseti, jsem již popsal výše. Závěrem bych chtěl pouze říct, že pánové si coby de facto přímí pokračovatelé gotické legendy vybrali nelehký úkol. Vždy totiž budou s hudbou Type O Negative srovnáváni, přinejmenším tak dlouho, než plně vystoupí z jejího stínu něčím, co buď přirozeným vývojem dojde někam zcela jinam, anebo nějakým způsobem posune hranice gothic metalového žánru zase o kus dál. A vzhledem k tomu, že zatím nedošlo ani k jednomu, ani k druhému (a kdo ví, jestli kdy vůbec dojde), je sedm bodů adekvátní hodnocení, za které se “Lay My Soul to Waste” nemusí vůbec stydět.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.