Země: Německo Žánr: black metal Datum vydání: 19.5.2017 Label: Sentient Ruin Laboratories Původní vydání: 11.3.2017, selfrelease Tracklist: 01. I 02. II 03. III 04. IV Hrací doba: 26:47 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Sentient Ruin Laboratories

Zámořský label Sentient Ruin Laboratories sice nefunguje nijak zásadně dlouho, ale snad jsme si za těch pět let již zvykli, že se jeho aktivity vyplatí sledovat. Patří totiž k těm nemnoha firmám, které s gustem loví nová neokoukaná jména extrémně hudebního (a nikoliv jen metalového) undergroundu a vytahují je na oči těm, kdo chtějí vidět. A buďme rádi za ten internet, protože co jiného našinci zbývá než jen poslouchat z Bandcampu, když je ta zasraná pošta z Ameriky tak zkurveně drahá. Ehm… to jsem si ulevil, nyní si pojďme představit další kousek, jejž Sentient Ruin Laboratories letos vyslali do světa – dle tradice již standardně v audiokazetové podobě.

Jedná se o debutové minialbum „In Asche“ německého dua Abkehr. Black metal z Německa může mnohdy budit spíše odpor – vždyť snad všichni máme nějakou negativní zkušenost s místními pseudo-pohanskými sračkami, o jejichž existenci byste nejradši vůbec netušili, a když už jste je náhodou a omylem zaslechli, dali byste cokoliv, abyste na to trauma mohli zapomenout. Dostáváte už osypky? Ani se vám nedivím, ale naštěstí vás mohu uklidnit – tentokrát klidně zůstaňte v klidu, Abkehr přesně takhle neznějí.

Abkehr totiž na black metal nahlížejí z hlediska primordiální agrese a misantropického vidění světa. Připravte se tedy na nahrávku, jíž dominuje hrubozrnná nenávist, rychlost a jakási animální primitivnost – primitivnost v tom dobrém slova smyslu. Jde o temnotu, která útočí na nízké pudy, žádné hrátky na vysoké umění, chytré jemné nuance nebo malování rozmáchlých atmosférických ploch. Zde najdete jen mírně zastřený sound, zahuhlaný jekot, mrazivé kytarové riffy a duté bicí sypání. Tedy většinou – sem tam totiž nechybí ani potemnělé melodie a samozřejmě ani obligátní tremolo.

Možná to zní nevábně, ale pozor. Možná jsem použil slova jako primitivnost, ale týká se to pouze formy, nikoliv obsahu, poněvadž z tohoto ohledu „In Asche“ v žádném případě není hloupé. Navzdory všemu, co padlo, je totiž evidentní, že se při skládání někdo nad čtveřicí přítomných písní zamyslel. Abkehr nepotřebují užívat provařených postupů atmo-blacku, aby vytvořili atmosféru. A nekompromisnost pak může být mnohem ráznějším znakem umělecké hodnoty než přístup samozvaných intelektuálů, kteří musí svou domnělou inteligenci proklamovat na každém rohu (a v každé kavárně), aby si toho vůbec někdo všimnul.

Tím chci říct, že „In Asche“ předvádí black metal v jeho agresivnější formě, nikoliv však za cenu ztráty mozku. Abkehr se tedy jeví jako kapela, jež dokáže hrát nenávistně a ctít žánrová pravidla, aniž by šlo o bezhlavou hoblovačku nebo extrém pro extrém. Daní za to samozřejmě je, že Němci svůj styl neprezentují a snad ani nemohou prezentovat v té nejvíc bestiální a ohavné formě, ale to nevadí, od toho tu jsou jiní, kteří to zvládnou moc dobře. Abkehr stojí někde na půl cesty, ale jejich vize černého kovu rozhodně nepůsobí polovičatě.

„In Asche“ bych zařadil k tomu druhu nahrávek, které působí nenápadně, ale když jim dá člověk šanci, svou kvalitu bezpečně projeví a zvládnou zprostředkovat kvalitní posluchačský zážitek. Možná, že se zde nebavíme o jednom ze žárových vrcholů letošního roku, ale určitě nepochybujte o tom, že Abkehr hrají v nadprůměru a že se jejich debutovému počinu vyplatí věnovat nějaký ten poslech.

Osobně jsem v „In Asche“ našel výbornou nahrávku, díky níž si Abkehr zapamatuji jako skupinu, která ví, co dělá. Jejich budoucí kroky hodlám sledovat a případné další počiny si rád pustím. „In Asche“ pak mohu s klidem doporučit i dál.