Země: Belgie Žánr: death metal Datum vydání: 20.1.2012 Label: Century Media Records Tracklist: 01. Omega Mortis 02. Global Flatline 03. The Origin of Disease 04. Coronary Reconstruction 05. Fecal Forgery 06. Of Scabs and Boils 07. Vermicular, Obscene, Obese 08. Expurgation Euphoria 09. From a Tepid Whiff 10. The Kallinger Theory 11. Our Father, Who Art of Feces 12. Grime 13. Endstille Hodnocení: nK_! – 8/10 H. – 7/10 Průměrné hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook / twitter

Od našich západních sousedů k nám v poslední době proudí poměrně velké množství kvalitního materiálu a k pravidelným zásobitelům se řadí i belgičtí řezníci Aborted. Předchozí nahrávka “Strychnine.213” úplně publikum nenadchla, ale staršími alby kapela pravidelně dokazovala, že skoro neumí šlápnout vedle. Jak si po čtyřech letech a skoro kompletní změně sestavy stojí nový opus?

Jak zmiňuji o řádek výše, Aborted vyměnili skoro celý ansámbl. Jediný, kdo si udržel svůj stávájící post, je zpěvák Sven de Caluwé. Abych řekl pravdu, nevím, proč došlo k tak zásadním změnám, ale jestli se to pozitivně odrazilo na nové desce (myslím, že ano), nemůžu jinak než souhlasit. Minulé “Strychnine.213” totiž nebylo úplně to pravé ořechové. Oproti předchozí tvorbě nepřineslo nic výrazně zajímavého nebo oslňujícího a celkově nebylo ani moc zábavné. Našli se samozřejmě tací, kterým se líbilo, leč sám se do nich počítat nemohu. Nešlo o špatný materiál, ale postrádal šťávu.

Samotní Aborted se mi nejvíce líbili v dobách alba “Goremageddon: The Saw and the Carnage Done”, který osobně považuji za vrchol jejich tvorby. Srovnat aktuální placku s tímto kultem je pro mě celkem obtížné, protože mi trochu přijde, že se kapela stále trochu vyvíjí a momentálně se blíží spíše k čistému death metalu, kdežto tenkrát před devíti (sakra, to to letí) lety hráli jednou nohou v grindcore nebo brutal death metalu. Pokusím se od tohoto faktu oprostit a vyvaruji se zbytečnému srovnání, protože “Goremageddon” stěží dnes něco překoná.

Nové písně jsou řádně důrazné a nechybí pořádná porce zvrácenosti a brutality, na kterou jsme u Aborted za ta léta zvyklí. “Global Flatline” se poslouchá dobře od začátku do konce, o tom není pochyb. Nástrojové party sedí přesně tak, jak by měly. Aranže vynikající. Skladba a vyznění písní skvělé. Texty klasicky zvrácené a správně ujeté, plné vyhřezlých vnitřností a krve. Ale kde je háček? Mám dojem, že je album příliš dlouhé. Padesát minut je na death metalovou rubačku takového ražení celkem hodně a postupně už trochu nudí. Ne, že by byly na konci odfláklé kousky, ale “Global Flatline” vás prostě v první půlhodině natolik vyčerpá a vyždíme, že zbytek přejdete pomalu bez povšimnutí. Vzít posledních několik songů, nahrát dalších pět a vydat za rok – perfektní. Takhle jen zbytečně nižší hodnocení (ne tedy o moc :-)).

Popisovat jednotlivě píseň po písni je v případě takového náklepu poměrně kontraproduktivní, ale pokusím se vypíchnout alespoň ty nejzajímavější kousky. Titulka “Global Flatline” už pěkně od začátku ukáže, kdo je tady pán a v jakém duchu se zbytek nahrávky ponese. Vynikající tempo bicích skvěle doplňuje sólová kytara a společně s naštvaným vokálem (tradičně výborným) určitě nedělají skupině ostudu. Ač se to zdá jako nemožné, hned další kousek “The Origin of Disease” je ještě (mnohem!) rychlejší než úvodní otvírák. Nechtěl bych na něco podobného pogovat, to fakt ne. “Of Scabs and Boils” začíná pěknou vyhrávkou a dále pokračuje ve středním tempu, poslouchá se velice dobře. Číslo devět, “From a Tepid Whiff”, zřejmě nejtvrdší (pokud se dá nějaká skladba na takto rychlém albu označit takhle) kousek celého alba, také stojí za povšimnutí. Zbytek klasika Aborted, jak je všichni známe. Kdo nezná, nechť urychleně napraví.

Jak je psáno o něco výše, tady nebo někde okolo by mělo celé album zákonitě končit. Písně od desítky dále si s přehledem drží laťku, ale poslouchat skoro hodinu hodně podobného materiálu a navíc takto tvrdého ražení, to je i na mě trochu moc.

Vzato kolem a kolem, od minula se Aborted polepšili a “Global Flatline” se hodně povedlo. Vadí trochu přestřelená délka, ale jinak nemůžu najít výraznějších chyb. Keep on slaughtering! Jen tak dál!

Další názory:

Po slabším “Strychnine.213”, které se mi i přes stylovou obálku příliš nelíbilo, se Aborted s novinkou “Global Flatline” opět vracejí opět v brutální formě. Střeva i mozky létají vzduchem v rytmu drtivého death až brutal-death metalu, na který evidentně v oblasti Beneluxu nemá patent jen Nizozemsko. V tomto ohledu se není ani moc o čem bavit, všechno je, jak má být, co song, to nemilosrdná fašírka. Jisté výhrady bych měl ovšem k délce nahrávky, která v limitované edici hravě přesahuje hranici 50 minut, což je opravdu hodně na takovou záležitost, ke konci už totiž “Global Flatline” začíná trochu unavovat, což je malinko škoda, protože je ten matroš sám o sobě velmi dobrý. Přece jen, podobné výplachy by se dle mého názoru měly vejít do 40 minut (s čímž dříve Aborted problém neměli, většina jejich předchozích placek má okolo 35 minut, což je v tomto případě ideál), stačilo by trochu zredukovat počet písniček (vlastně jedno kterých – všechno to jsou skoro stejné nářezy (smích)) a hned bych šel výše. Takhle je to bohužel “pouze” za silnější sedmičku…
H.