Abusiveness - Bramy Nawii

Abusiveness – Bramy Nawii

Abusiveness - Bramy Nawii
Země: Polsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 15.9.2014
Label: Arachnophobia Records

Tracklist:
01. Prawia – świątynia światła
02. W górę chorągwie
03. Żywe kamienie
04. Lędziańska krew
05. Niezłomni
06. Welesowy cień
07. Proces

Odkazy:

K recenzi poskytl:
Arachnophobia Records

Muzika Abusiveness se mi za poslední roky z přehrávače vytratila takovým způsobem, až by se s nadsázkou dalo říct, že se s touhle polskou smečkou setkávám na jejím aktuálním albu vůbec poprvé. Což ovšem nemusí vadit, protože všechno je jednou poprvé, ačkoliv v tomhle případě je to poprvé vlastně podruhé. Předpokládám však, že tyhle osobní výlevy vás nezajímají ani poprvé, ani podruhé a dokonce ani potřetí, tak se radši pojďme podívat na to, co si Poláci nachystali tentokrát…

Klasicky začneme sprškou nudných, leč nutných faktů. Sice se rozhodně nedá tvrdit, že by snad Abusiveness byli neznámým pojmem, protože je tomu vlastně naopak a kapela má na polské undergroundové scéně docela jméno, pro nezasvěcené však můžeme zmínit, že skupina hraje přes dvacet let (ačkoliv první deska “Krzyk świtu” vyšla až v roce 2002) a že v jejích řadách najdeme lidi, kteří se angažující v dalších poměrně zavedených jménech polského black metalu, například Moon, Blaze of Perdition, Xaos Oblivion nebo Biały viteź. Nová deska se jmenuje “Bramy Nawii”, je čtvrtá dlouhohrající a Abusiveness ji vydali v září loňského roku, čtyři léta po předchozím záseku “Trioditis”.

Vzhledem k tomu, že už si starší desky příliš nepamatuji, nebudu se pouštět do jejich srovnávání s novinkou a pouze suše konstatuji, že je na “Bramy Nawii” znát, jakáže kapela tu fošnu natočila. Abusiveness zde totiž více či méně pokračují v tom, co začali již na své druhé nahrávce “Hybris” z roku 2007 (debut “Krzyk świtu” se přece jenom nesl v lehce odlišném duchu) a v čem pokračovali i na minulém “Trioditis”.

Mohla by však zaznít otázka – a co to vlastně znamená, že Abusiveness pokračují ve své nastolené cestě? Jistě, samozřejmě máte pravdu, málem bych na to zapomněl a neřekl to. Přímo to ještě nebylo zmíněno, ale tahle kapela hraje black metal. Nepředstavujte si ovšem, že na albu “Bramy Nawii” najdete takové to pověstné garážové skřípění (nic proti tomu, mně se to líbí). Muzika Abusiveness je sice rychlá a Poláci na plyn dupnout opravdu umí, není to však ona typická mrazivá vichřice. V tomhle případě se totiž dočkáte spíše techničtějšího pojetí žánru – samozřejmě myšleno relativně techničtějšího a v rámci stylu, jelikož hipsterští djentaři s 50strunnými kytarami by se se mnou asi hádali, že tohle je hovno technika. Omezíme-li se ale čistě na black metal, pak je takové tvrzení určitě na místě.

S onou “techničností” pak jdou ruku v ruce další věci, které lze po tomhle pojmenování asi vcelku logicky očekávat, nicméně zaznít by to jistě mělo. Zvuk není žádný kanál, naopak je poměrně čistý (dalo by se říct, že na poměry black metalu až stravitelný), takže všechny nástroje mají možnost vyniknout. Zároveň je asi předpokládatelné, že muzika nebude žádná monotónní opakovačka o jednom riffu, a skutečně tomu tak není. Abusiveness na “Bramy Nawii” narvali množství vyhrávek, přechodů anebo změn tempa, takže prostor pro nudu moc není. Ze všech složek muziky bych si dovolil vypíchnout především kytary, jejichž linky jsou sakra zábavné, ať už se jedná o riffy, melodie nebo sóla (třeba to v “Niezłomni” je fakticky parádní).

Budeme-li se bavit o jednotlivých skladbách, pak tvrzení, že si jich všech sedm udržuje vysokou úroveň, je rozhodně na místě. Kdybych však měl přece jenom vypíchnout nějaké vrcholy, ukázal bych na závěr “Bramy Nawii”, kde Abusiveness vytáhnou dva nejdelší kusy “Welesowy cień” a “Proces”, z nichž hlavně ta první jmenovaná má opravdu grády a nejsilnější atmosféru. Sice to není takový nářez jako třeba “W górę chorągwie” či “Żywe kamienie” zkraje desky, ale to vůbec nevadí, protože je to aspoň trochu rozmanitější.

Zatím to všechno zní dost dobře, co říkáte? Nemusíte se bát, žádný zvrat nepřijde, ono to fakt dobré je. Akorát vzhledem k tomu, že recenze je přece jenom především o subjektivním úhlu pohledu jednoho konkrétního člověka (fakt to tak je – kdo blekotá o objektivitě, ten je vedle jak ta jedle), asi bych měl ještě zmínit, že než jsem se dostal do toho stavu, kdy mě “Bramy Nawii” fakt začalo bavit (a který je vlastně popsán výše), dost to trvalo, vlastně mnohem déle, než by člověk předpokládal, protože až zas tak složitá muzika Abusiveness zase není. Zpočátku se hlavně první půle desky dost slévala a zas tolik mě to nebavilo… o samotném materiálu však tohle nemusí říkat vůbec nic, přece jenom mohl být problém na mojí straně, protože jsem zrovna na to nemusel mít náladu, za okny pršelo, Saturn byl v konjunkci s Neptunem a každou lichou středu poslouchám jen Combichrist. Tak jako tak, kdyby vás “Bramy Nawii” také nechytlo na poprvé, nebojte se dát té fošně víc poslechů, protože jakmile to prokoukne, je to fakt super.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.