Země: Austrálie Žánr: groove / death metal Datum vydání: 8.2.2014 Label: selfrelease Hodnocení: 5/10 Odkazy: facebook

Australská čtveřice Acorea je další z řady no-name kapel, o které člověk ani běžně nezavadí, nicméně na této partě mě při listování nových desek nalákala hudební škatulka, které se měla opírat o groove metal a death metal, takže jsem si řekl, že by to nemuselo být zas tak špatné, a dal jsem tak Acorea šanci.

Jak překvapený jsem byl, kdy jsem při prvním poslechu zjistil, že toho death metalu tam zas tak moc není a že se jedná o vcelku obyčejný groove/thrash ve středním tempu, jenž stojí na stylově charakteristicky hybných kytarách, které místy rozseká nějaká ta drtivá pasáž. Myslím, že oním death metalem mysleli pánové vokál zpěváka Marka, který jako by se na “Acorea” zatoulal z nějaké severské deathové party, ale to je asi tak vše. Nicméně, abych to nerozmazával, tak i přesto není jejich první album vyložená otrava, přes kterou se prolouská jen opravdový posluchač-masochista. Některé ze skladeb nejsou vůbec špatné a mě osobně nejvíc baví “Doomshines”, v níž se díky delší stopáži mísí atmosféricky odlechčené pasáže s těmi kytarovými, dále pak chytlavá “At the Card Table” a “Dead on the Vine”, což je jediná píseň, do níž se podařilo zakomponovat bicí sypačky, kvůli nimž jsem si album pustil. Bohužel většina skladeb si je podobná jako vejce vejci, takže těch padesát minut se mi často zdálo jako sedmdesát, což není úplně dobře.

To, že si “Acorea” nepustím v budoucnu, vím určitě, protože si hned z fleku vybavím dalších deset kapel, které něco hodně podobného dělají způsobem mně bližším, ale žánrový fanatik, jemuž nevadí pěkně špinavý zvuk plynoucí z neprofesionálního technického zázemí, by mohl mluvit jinak. Já nemůžu hodnotit výš než průměrnou známkou, protože Acorea jsou z mého pohledu těžký průměr, na který rychle zapomenu.