Adnihil - From Shadows

Adnihil – From Shadows

Adnihil - From Shadows
Země: Česká republika
Žánr: death metal
Datum vydání: 23.10.2013
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Symbols of Extinction
02. Rotteness
03. Nihility of the Human Existence
04. Therapy
05. Alive
06. Rise Again

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Adnihil

Chorobná parta Adnihil, jež datuje svůj vznik k roku 2009, se nyní, pět let po svém zrození, prezentuje debutovým albem “From Shadows”. To je informace, která toho – s výjimkou zasvěcených – nikomu nic moc neprozradí, ovšem když řeknu, že tahle třinecká pětice se hudebně pohybuje na území death metalových bojišť, tak už by mohlo být i běžnému posluchači alespoň teoreticky jasné, s kým máme tu čest, zvlášť když původní škatulku rozšířím na death metal s nenápadným oldschoolovým ražením, jenž má mnohem blíž k americké než k té evropské, odnoži, takže se nedivte, když jsem si při poslechu některých vzpoměl na stará alba Cannibal Corpse, k jejichž hnilobě mají Adnihil dost blízko.

Rovnou zapomeňte na vyloženě melodické výpady, kterými by byl pětadvacetiminutový nářez jakýmkoli způsobem tlačen do posluchačsky přístupnějších vod. Albu “From Shadows”, které vznikalo v jablunkovském GM Studiu, celkem jasně velí dvojice Draik a Pitr, tedy obsluhovači šestistrunek, jejichž kytarové riffy obohacené opatrně dávkovaným kvílením jsou patřičně brutální, nicméně i tak borci ví, kdy se stáhnout do pozadí a zpomalit (příkladně prostředek “Symbols of Extincion” je skvěle zatěžkaný) nebo kdy vpálit do posluchačů nějaké to kraťoučké kytarové sólo, která představují asi tak jedinou možnost trochu si odpočinout od jinak neutichající smršti hrubého nářezu s vokalistou Lechoslawem v čele. Jeho hlasový rejstřík je plný klasických odkazů na velikány hlubokého growlingu (i když se neštítí ani vyššího řevu jako v “Rotteness”), ale i tak se nedá říct, že by jeho projev nějakým způsobem nudil, protože ruku v ruce se servírovaným death metalovým masakrem funguje jako dobře namazaný stroj. Pokud bych měl nějakou obecnou výtku, jež se netýká skladeb přímo, tak mě (klasicky) mrzí zdánlivě absentující baskytara Pala, o níž nelze říct ani to, že jí člověk tak nějak tuší v pozadí, protože za smrští bicí artilerie Tomka to ani nejde. Jasně, pár momentů, jako střední pasáž v “Rise Again”, kde si proklestí svou cestu do popředí, tam je, ale je to jako kapka v moři, takže jako by se tak ani nedělo, což je škoda.

Na základě výše uvedeného snad ani není nutné, abych se nějak obšírněji pouštěl do představení jednotlivých skladeb, kterých se na “From Shadows” sešlo celkem šest, což je i s přihlédnutím k velmi krátké “épéčkové” stopáži pětadvacet minut pro posluchače v jistém smyslu to nejlepší, co mohli Adnihil udělat. Neříkám, že kdyby měla deska jednou tolik, tak bych ji sotva doposlouchal, to nelze tušit, ale s jistotou můžu říct, že tam, kde mne při své neutichající údernosti takto krátká nahrávka dokáže srazit na kolena, by to v delším případě působilo minimálně kontraproduktivně, protože tohle je přesně ten případ, kdy méně je více. V rámci všech šesti skladeb bych se zdráhal označit byť jen jedinou z nich za vyložený průser, který nesahá zbytku po kolena. “From Shadows” je ucelená, vyrovnaná a její dopad je jako pořádná pecka mezi oči. Za sebe budu hovořit jako o nejlepších písních především o trojici “Alive”, “Nihility of the Human Existence” a “Symbols of Extinction”, přičemž ten zbytek je totéž v bledě modrém, ale tyhle tři pecky doslova žeru. Zejména “Nihility of the Human Existence” je jakýmsi prototypem prvotřídní death metalové vypalovačky, která je (v rámci mezí a s hodně tučnými uvozovkami) velmi hitovým kouskem. Ústřední sekaný riff, který dobarvují krátká sóla, má přesah až k hardcorové skočnosti, při níž si mosheři v kotli pořádně zařádí. Tak trochu stranou pak stojí “Therapy”, jež, ač nestrádá na agresivitě, jíž předešlé skladby překypují, vyznívá oproti zbytku techničtějším dojmem, což je důsledek jak kytarovou vyhrávkou protkaného úvodu, tak prstylámavého riffu, který táhne celou písničku nekompromisně k závěru.

Adnihil

Snad jedinou nevýhodou, která se na hlavu Adnihil bude určitě snášet, je přílišná uniformnost materiálu, protože ač to nerad velmi dobře šlapající nahrávce, jakou “From Shadows” bezesporu je, přiznávám, takhle hraje téměř každá death metalová kapela v našich končinách. Najdou se jistě i výjimky stvrzující pravidlo, mezi něž Adnihil bohužel nepatří, ale pokud se nebude člověk při poslechu zaměřovat na fakt, že to není vlastně nic nového pod sluncem, ale “jen” poctivě odvedené řemeslo, tak by neměl nějak strádat a posluchačský zážitek by měl být úplně v pohodě. Přesně takhle to totiž s “From Shadows” mám já. Sice stylově naprosto průměrný, ale skvěle odprezentovaný death metal v tom hrubším podání, jenž nepotřebuje žádných příkras nebo dodělávek, aby dokázal posluchače uhranout. Dobrá práce, pánové.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.