Aegrum - De Arrival

Aegrum – De Arrival

Aegrum - De Arrival
Země: Indonésie
Žánr: symphonic black metal
Datum vydání: 21.1.2015
Label: Narcoleptica Prod.

Tracklist:
01. The Rises
02. Eternal Whisper of the Dark Forest
03. Cruel Blasphemy for God
04. The Ancient ov Cult
05. I Am Legion
06. Haereticum Biblium
07. The Hymn for My Lord
08. The Ancient ov Cult (Piano Version)

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Narcoleptica Prod.

Bývaly doby, kdy byla metalová muzika takřka výhradně doménou západního světa, Evropy a Severní Ameriky. To už je ovšem dávno pryč a k tomu, aby se hrál metal úplně všude na zeměkouli, už chybí jen to, aby tučňáci na Antarktidě uměli držet trsátka v ploutvích. Narazit na extrémní muziku z oblastí, jako je kupříkladu jihovýchodní Asie, už dnes asi zas tolik lidí nepřekvapí, přesto to pro nás Evropany není věc úplně běžná, tudíž jistě stojí za zmínku, že kapela Aegrum, o jejímž počinu si nyní v krátkosti popovídáme, pochází z Indonésie, konkrétně z jednoho z jejích největších měst Bandungu.

Aegrum není nijak zvlášť stará či zkušená kapela, na křížku má jen nějaké tři roky… on ostatně ani Adanz, který je vůdčí osobností za touhle smečkou, nevypadá nijak staře a popravdě řečeno bych podle fotek hádal, že možná tak včera teprve dostal občanku. Tak jako tak, poprvé na sebe Aegrum upozornili na podzim loňského roku účastí na splitku „Agression ov de Sathanas Troops“ (vpravdě úderný název, jen co je pravda), kde se objevili po boku podobně zkušených krajanů a stylových souputníků Abhorgod, a nyní přicházejí se svým prvním vlastním počinem, jímž se stalo ípko „De Arrival“. Ačkoliv se jedná o EP, nečekejte jen nějaký štěk, protože Indonésané se se stopáží dostali až k půlhodinové hranici, což už je doba, jež nějakou vypovídací hodnotu dozajista má.

„De Arrival“ se rozjíždí dvouminutovým, čistě klavírním intrem „The Rises“, které toho na první pohled o následující náplni příliš neprozrazuje, ale vážně jen na ten první, protože je to jakýsi náznak toho, v jakém duchu se black metal v podání Aegrum bude nést. Tušíte zcela správně, Indonésané opravdu produkují klávesami propletený symfonický black metal. Nečekejte však nějaký zvlášť naleštěný sound a bombastickou atmosféru jako třeba v podání Dimmu Borgir – snad i díky okolnostem (asi si všichni dokážeme představit, že začínající black metalová kapela v Indonésii si ohledně podmínek na nahrávání nejspíš nemůže nějak zvlášť vyskakovat) totiž „De Arrival“ z ní poměrně syrově. Naštěstí však ne neposlouchatelně – vyložený kanál to totiž není, a pokud nepatříte mezi borce, pro něž je cokoliv jiného než vypulírovaná moderní produkce prachsprostý bordel, nebudete mít po téhle stránce problém EP Aegrum strávit.

Překvapením ovšem je, že ani po hudební stránce to není totálně jalové. Jistě, bylo by asi dost neprozřetelné očekávat nějaké zázraky, protože ty na „De Arrival“ určitě nenajdete. Ta muzika je vlastně dost krutě naivní, někdy i docela klišé, uvřeštěný vokál je vtipný stejně jako über evil fotky kapely, občas z toho notně smrdí vlivy známějších kapel (třeba ve čtvrtém válu „The Ancient ov Cult“ vykouknou Cradle of Filth jak fík) a třeba poslední položka tracklistu v podobě klavírní verze „The Ancient ov Cult“ je z posluchačského hlediska holá zbytečnost. Přesto se ten počin dá vcelku pohodově poslechnout a místy se objeví i několik slušných nápadů, jmenovitě hlavně ve třetí písničce „Cruel Blasphemy for God“.

Výsledkem je tedy vcelku slušně poslouchatelný průměr. Průměr sám o sobě samozřejmě není vůbec nic, co by člověk musel poslouchat nebo z čeho by si měl dokonce sednout na zadek, ale vezmeme-li v potaz, že jde o nezkušenou formaci, tak to vlastně docela jde. Abych byl zcela upřímný, tak jakkoliv „De Arrival“ jistou úroveň má, nějaký solidnější potenciál do budoucna jsem tam já osobně vyhrabat nedokázal (naivita, klišé… vzpomínáte?), ale strávit se to dá a za výsledek se Aegrum nemusí stydět.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.