Airbourne - No Guts, No Glory

Airbourne – No Guts, No Glory

Airbourne - No Guts, No Glory
Země: Austrálie
Žánr: hard rock
Datum vydání: 8.3.2010
Label: Roadrunner Records

Hodnocení: 6/10

Zbytek redakce hodnotí:
H. – 6/10

Průměrné hodnocení v redakci: 6/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Už to vypadalo, že se AC/DC nedočkají svého následovatale. Ovšem to by se nesměli zjevit Airbourne, kapela, která pochází ze stejné země a má stejný cíl – bláznit na pódiu a hrát do té doby, než to jen půjde.

Co se týče historie Airbourne, tak ta je poměrně krátká, přesto obsáhlá. Prvně o sobě dali vědět už v roce 2004, kdy vyšlo ven EP “Ready to Rock”. První studiové album se jmenuje “Runnin’ Wild” a obsadilo vyšší patra všemožných žebříčků. Tímto albem se Airbourne dostali poměrně vysoko a jejich hitovky se umisťovaly do různých soundtracků. Songy “Too Much, Too Young, Too Fast” nebo “Runnin’ Wild” se staly poměrně žádaným zbožím.

I s pouze dvěma alby Airbourne objíždí svět, momentálně mají v pořadníku Evropu, poté je čeká zámořský kontinent a v létě samozřejmě festivaly. Skupina si zahraje i na velikém Download Festivalu.

Po otvíračce “Born to Kill” poznáte, o co se jedná. Je tu vidět značná inspirace od AC/DC, nezkušený posluchač by nepoznal rozdíl. Dále jsou tu slyšet i prvky další klasiky, Motörhead. Prostě hard rock, jak má být. Hudba od Airbourne zní, jako kdybyste vzali pecky od AC/DC a dali jim modernější kabát. Omlouvám se, že je neustále srovnávam s AC/DC, ale ono to jinak nejde… Prvek Motörhead je výborně poznat ve čtvrté “Raise the Flag”, kde se oproti první trojici vše zrychluje a dostává do trošku tvrdší podoby. Dále není k hudbě co dodat, není tu co popisovat. Vše se odehrává ve stejném duchu a není tu žádny větší výkyv. Hard rocková jízda až do konce. “No Guts, No Glory” je album, které neurazí. Hodí se skvěle k jízdě do auta, na odreagovaní.

Airbourne dokázali, že i v dnešní době vzniká nový kvalitní rock. Toto a předchozí album kapely může opět dotáhnout k rocku i mladší generaci a mlaďoši získají nové vzory. Stejně jako tenkrát, když byl Angus Young vzorem pro naše otce. Airbourne budou určitě vynikat skvělou živou show, na kterou, až bude šance, se budu muset zajít podívat. Uvídíme, jak si povedou v budoucnosti, zda za takových 20 let budou mít status legendy jako právě AC/DC. Co se týče hodnocení, tak pro mě je to jasná šestka. Doby, kdy jsem ujížděl na rocku, už jsou dávno pryč, a proto to na víc než šest není. Klasičtí rockeři tuto desku ovšem ocení více.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.