Appalachian Winter - Ghosts of the Mountains

Appalachian Winter – Ghosts of the Mountains

Appalachian Winter - Ghosts of the Mountains
Země: USA
Žánr: atmospheric black metal
Datum vydání: 9.3.2013
Label: Nine Gates Records

Tracklist:
01. Rebellion Within the Young Nation
02. Patriarchs
03. Ancestors of the Lake
04. The Town Old Man Schell Built
05. Keystone
06. The Great Battle
07. Pennsylvanian Fire
08. The Great Flood of 1889
09. The Cemetery Where Slaves Lie Buried

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
facebook / bandcamp

Než z vrcholků Appalačského pohoří slezl sníh, než se stráně hor znovu zbarvily zářivou paletou podzimních barev a než se pensylvánské hory znovu zahalily do bílého hávu, stihl D.G. Klyne připravit, nahrát a namixovat nové album svého projektu Appalachian Winter. Téměř přesně na den před rokem tu byla má recenze na předchozí počin pojmenovaný “Appalachian Winter”, dnes se podíváme na zoubek novince nazvané “Ghosts of the Mountains”.

Fyzicky sice album vyjde až 9. března, nicméně je to v historii projektu poprvé, kdy se objeví CD, čtyři předchozí alba existovala pouze v elektronické podobě, které jsou k dispozici k naprosto legálnímu stažení, protože autor si na volné dostupnosti své tvorby skutečně velmi zakládá (a neopomíná to stále dokola opakovat). Ani nejnovější album není výjimkou, vyjde sice CD, ale v online verzi novinka existuje a visí na internetu už někdy od Vánoc. Proto ji tedy můžeme recenzovat už nyní a vy si ji už nyní můžete poslechnout.

Na Bandcamp stránce kapely se už dokonce objevila první skladba z alba chystaného na rok 2014. Jak jsem zjistil, tak D.G. Klyne momentálně pracuje tak, že postupně nahrává song za songem, ihned je v hotových verzích umisťuje na internet, a když jich má dost, tak to prohlásí za album. Nevím, jestli stejně fungoval už dřív, anebo je to vývoj přizpůsobený novým možnostem Facebooku a Bandcampu a stále masivnějšímu rozmachu těchto webů v oblasti hudby a metalu zvlášť.

Teď už ale k samotnému “Ghosts of the Mountains”. První, čeho si člověk všimne, je cover art. Působí na mě jako kombinace reálné fotografie a počítačové grafiky, bohužel to ve finále vypadá poněkud nevěrohodně. Nápad s večerním hřbitovem sice není špatný, ale provedení pokulhává. Asi o něco lepší než předchozí “květy mrazu na skle”, ale pořád zdaleka nic, co bych zařadil třeba do své galerie zajímavých cover artů.

Co však určitě lepší není, to je to nejdůležitější – hudební obsah. Myslím, že jsme se na pátý pokus bohužel dočkali ve výsledku nejhoršího alba, které má Appalachian Winter zatím na svědomí. Děvět skladeb mezi sebe dělí 51 minutovou porci posluchačova času, žádná není ani o moc kratší, ani o moc delší než zbytek. Výraznou tendencí, kterou jde pozorovat, je snaha zamíchat do hudby prvky americké country a folku obecně. Možná bych dokonce řekl, že to chvílemi zní jako shoegaze (nebo “blackgaze”, což je termín, který se v poslední době také objevuje). Problém je, že i u jiných kapel, které začínaly jako (více méně) čistě atmospheric black metal (zářným příkladem budiž americká Njiqahhda), je tahle snaha o inovaci a jakýsi post-metalový vývoj (pozoruju to jako velký trend poslední doby) spíš na škodu, protože ze srovnání se starší tvorbou to prostě nevychází dobře.

Asi D.G. Klynemu trochu křivdím a jeho primární motivací nebylo “jít s dobou”, těžko se však ubránit takovým srovnáním. Každopádně sleduju jisté upuštění od elementů, které se mi na Appalachian Winter tolik líbí – to jest “epické” klávesy podpořené zkreslenými kytarami a autorův majestátní hluboký growl, a naopak nárůst prvků, které zní ve výsledku hůře – instrumentální melodie a čistý zpěv, které zřejmě nejvíc kazí to, že jsou často nepochopitelně vysoko položené, což se do nějaké pochmurně zimní atmosféry vůbec nehodí. Někdy má člověk pocit, že na sebe jednotlivé motivy ani nenavazují a předěly mezi nimi jsou naprosto náhodné.

Obvykle se slabší chvilky střídají s těmi silnějšími, tudíž je obtížné vytipovat nějaké ty nejlepší songy. Vybral bych si asi “The Great Flood of 1889” a potom určitě “Patriarchs” – tahle skladba se mi na rozdíl od některých jiných vskutku velmi líbí. Instrumentální úvodní sólo na banjo, skvělý refrén v přesně tom stylu, ve kterým si u téhle kapely libuju, tohle se mi zkrátka líbí…

Tohle ano, ale mnoho dalších věcí naopak ne. Sice bych těžko hledal nějakou pro mě vyloženě zmršenou pasáž, ale celkově ze mě nadšení prostě nečiší, zejména díky srovnání s dřívější tvorbou. Vzhledem k tomu, že je album “Ghosts of the Mountains” k dispozici zdarma, není to nic proti ničemu, stáhnout si ho a vyzkoušet, jestli jsme se já a ostatní recenzenti pomátli, anebo se novinka skutečně tolik nepovedla. Za mě šest z deseti a jistá dávka rozčarování. Půjdu si na zlepšení nálady pustit třebas song “The Mountains in Stone” z debutové desky.


Další názory:

Předcházející deska “Appalachian Winter” z roku 2011 velmi příjemně překvapila a vyklubala se z ní povedená záležitost. U novinky “Ghosts of the Mountain” jsem tedy ochotně a velkoryse přehlédl dosti nepovedený obal (ani tak samotným motivem, jako spíš naprosto amatérským provedením) a pustil se do poslechu. Jak ovšem vidno z mého hodnocení, tentokrát to zdaleka nedopadlo tak slavně… už “Appalachian Winter” trochu balancovalo na hraně mezi majestátností a kýčovitostí, ale ještě se drželo na té přívětivější straně a nabídlo některé opravdu skvělé skladby (např. hymnickou “Wind” si pouštím vcelku pravidelně), “Ghosts of the Mountain” se už však naneštěstí nepodařilo vybalancovat a mnohdy padá do absolutního pozlátkového kýče, který se sice snaží tvářit na úrovni, ale moc se mu to nedaří. Koketování black metalu a country, ze kterého rozhodně může vzniknout zajímavá věc (viz poslední album Panopticon), se zde taktéž příliš nepovedlo a “Patriarchs”, kde se objeví, je vlastně možná ten nejhorší song na nahrávce. Některé písně marné nejsou, třeba hned úvodní “Rebellion Within the Young Nation” nebo “The Town Old Man Schell Built”, ale notná část desky je i přes nános epických kláves poměrně prázdná, což je špatně. Bohužel zklamání.
H.

Appalachian Winter - Ghosts of the Mountains

Tak nějak nevím, co si mám o téhle desce myslet. Na jednu stranu se mi opravdu líbí parádně zkreslené a zvláštním způsobem upozaděné kytary, oslovuje mě i vokál ve všech jeho podobách a vesměs na mě fungují i epické klávesy a takové to povšechné melodické epično, které prostupuje celou nahrávkou. Sice to určitě není kdovíjaký trhák, ale i tak bych byl ochoten přiřknout “Ghosts of the Mountains” status nadprůměru. Na druhou stranu ve mně při poslechu pořád hlodá červíček pochybnosti, místy se nemohu ubránit dojmu, že se po kompoziční stránce moc nezadařilo a že mi na tom všem prostě něco nesedí. Proto se bojím, že mají pravdu spíše kolegové, které album “Ghosts of the Mountains” nijak zvlášť neoslnilo, a při nevalném poču poslechů, které jsem pro účely hodnocení absolvoval, si zkrátka nemohu dovolit známkovat číslem. Slova protentokrát musí stačit…
Ježura

Tak já nevím, na to, že je ta deska dělaná prakticky na koleně, nezní zas tak hrozně. Vzhledem k tomu, že autor dává své desky volně ke stažení, nemusí ho trápit nějaká prodejní čísla, takže je osvobozen od jakýchkoliv stresů. Bohužel v případě nové desky se mu ale jaksi nepodařilo své skladby příliš protřídit, protože bez skřípání zubů se dají poslouchat tak tři poslední skladby, které jsou opravdu výborné. Klávesy, dodávající epickou atmosféru, zajímavé kytarové riffy i melodie. Zbytek desky trpí buď demencí motivů, aranží, nebo celkovou nedotažeností a nudností. Prostě amatérská deska, od obalu po obsah.
Stick


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.