Аркона - Гой, Роде, гой!

Аркона – Гой, Роде, гой!

Аркона - Гой, Роде, гой!
Země: Rusko
Žánr: folk / pagan metal
Datum vydání: 28.10.2009
Label: Napalm Records

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Východoevropská folk metalová scéna je velmi početná a zároveň ve většině případů i opravdu kvalitní. Přesto ale tamní kapely dopadají obdobně jako ty naše – v celoevropském měřítku si jich kromě fajnšmekrů málokdo všímá. Aby to ale nebylo tak jednoznačné, je tu ona pověstná výjimka, která toto pravidlo potvrdí. A touto výjimkou je v našem případě Аркона, která se za neuvěřitelně krátkou dobu vyšvihla na doslova hvězdu ruského metalu. Do světa posílá vskutku kvalitní nahrávky a to ještě v neuvěřitelně rychlém sledu (za sedm let fungování již pátá studiovka, plus jeden živák a dvě DVD). Netrvalo dlouho a kapelu do svých sítí ulovila jedna z nejpovolanějších firem v oblasti folkového metalu – Napalm Records a právě pod jejich hlavičkou vychází aktuální album “Гой, Роде, гой!”.

Hned ze začátku nutno předeslat, že kdo si skupinu oblíbil již v minulosti, nemůže být zklamán ani v nejmenším. Spíše naopak. Já osobně jsem měl pro tuto skupinu vždy slabost a jejich tvorbu pečlivě sleduji už od debutu “Возрождение”. A s Гой, Роде, гой! jsem náležitě spokojen.

Deska je samozřejmě plná Ruska, jeho nálad a atmosféry (čímž nemyslím komunismus (smích)), vše samozřejmě nazpívané v ruském jazyce. Přítomna je spousta folkových nástrojů, zpěvných momentů a výborných melodií, nikdy to ale nesklouzává k pohádkovosti a kolovrátkovitosti různých prznitelů žánru folk metal, kterých je na současné scéně plno (všichni známe věci typu Korpiklaani nebo Ensiferum, to by jeden blil, ale jinak nic proti). Holt není folk jako folk. A Аркона patří bezesporu k tomu lepšímu.

Гой, Роде, гой! působí nejambicióznějším dojmem ze všech dosavadních počinů kapely. Stačí se jen podívat na úctyhodný seznam hostů (18 + sbor a samotná kapela) nebo (na folkové album) závratnou délku jedné hodiny a dvaceti minut. Jednoznačně nejambicióznější skladbou desky je čtvrthodinová “На моей земле…”, v níž se právě většina z oněch hostů sešla. Píseň na mě osobně působí jako takový manifest východoevropské folkové scény. Sešli se v ní osobnosti z téměř všech spřátelených kapel a všichni si zazpívali svým vlastním jazykem, anebo zahráli na folkový nástroj své země. Kromě ruštiny tak třeba uslyšíme mimo jiné lotyšštinu nebo litevštinu. Přesto ale píseň drží pohromadě a nabízí jeden z vrcholů desky.

Avšak nejen na 15 minutových opusech je album postavené. Například hned úvodní a zároveň titulní “Гой, Роде, гой!” je opravdu skvělá písnička (aneb pozvánka k ochutnání notně osekaného videoklipu – z šesti minut na tři a půl minuty), stejně tak jako třeba působivě vystavěná “В цепях древней тайны” nebo rychlovka “Ярило”. Mým osobním absolutním favoritem je pak nádherně vypjatá “Лики бессмертных богов”.

Sečteno podtrženo, “Гой, Роде, гой!” pozici Аркона ještě upevňuje a dokazuje, že humbuk okolo této skupiny tentokrát není pro nic za nic. Opravdu kvalitní záležitost, která za poslech opravdu stojí. Jedinou mírnou vadou na kráse je tak možná až přespřílišná délka.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.