Ashenspire - Speak Not of the Laudanum Quandary

Ashenspire – Speak Not of the Laudanum Quandary

Ashenspire - Speak Not of the Laudanum Quandary

Země: Velká Británie
Žánr: avantgarde black metal
Datum vydání: 20.1.2017
Label: Code666 Records

Tracklist:
01. Restless Giants
02. The Wretched Mills
03. Mariners at Perdition’s Lighthouse
04. Grievous Bodily Harmonies
05. A Beggar’s Belief
06. Fever Sheds
07. Speak Not of the Laudanum Quandary

Hrací doba: 59:19

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Aural Music / Code666 Records / Dewar PR

Nemusíte je milovat nebo snad dokonce uctívat, ani nemusíte mít doma všechny jejich nahrávky ve všech existujících oficiálních verzích, rozhodně však nemůžete popřít, že A Forest of Stars jsou ojedinělá formace a že kapely jejich formátu se nerodí každý den. Britové dokázali propojit cit pro fantastické hudební nápady, schopnost vytřískat z minima naprosté maximum, atraktivní a v metalu nepříliš okoukanou stylizaci, vizuální stránku i prezentaci sebe sama do jednoho neopakovatelného celku, jehož důsledkem je opravdu unikátní aura.

Řekl jsem neopakovatelného? První dvě alba A Forest of Stars byla ve své určena spíše fajnšmekrům, kteří sledují podzemní kanály, šlo víc o obskurní záležitost pro zasvěcené, ale nejpozději s přechodem pod značku Lupus Lounge (sublabel Prophecy Productions) začalo jméno A Forest of Stars růst a jejich výjimečná produkce zasáhla širší publikum. A ve světle všeho řečeného bylo docela jasné, že se časem objeví někdo, kdo půjde v jejich šlépějích a pokusí se vyvrátit ono tvrzení o neopakovatelnosti. Až se skoro člověk diví, že to trvalo tak dlouho, než se nějací následovníci objevili.

Nyní jsou však tady a říkají si Ashenspire. Pocházejí ze skotského Glasgow a čerstvě mají venku svůj dlouhohrající debut „Speak Not of the Laudanum Quandary“, jejž se ujala taktéž renomovaná firma – italští Code666 Records. Pojďme se podívat na to, jak se jim ten avantgardní black metal daří…

Samozřejmě bych povídání o nějaké skupině nezačínal dvěma odstavci o úplně jiné skupině, kdyby ta podobnost nebyla skutečně veliká. U „Speak Not of the Laudanum Quandary“ je však něco takového na místě, protože je okamžitě poznat, odkud Ashenspire čerpali inspiraci a kdo je jejich vzorem. Ta podobnost je zde totiž natolik vysoká, že jen těžko může jít o náhodu. Skotové na své anglické kolegy navazují zvukově, pojetím jednotlivých nástrojů a v neposlední řadě i vokálně, protože projev Alasdaira Dunna (jen tak mimochodem – zpívá zpoza bicích) je velmi blízký tomu, co předvádí Mister Curse, respektive tedy blízký jedné jeho hlasové poloze, protože celý učitelův rejstřík hlavní persóna Ashenspire neobsáhne (nedokáže obsáhnout?). Dokonce nechybí ani housle, které Skotové užívají snad ještě častěji než A Forest of Stars, což má zřejmě vykompenzovat absenci kláves.

Ta hlavní podobnost se odehrává v hudební rovině, ve vizuální příliš ne. „Speak Not of the Laudanum Quandary“ má sice zajímavý artwork, ale jinak Ashenspire vystupují v civilu a vypadají jako parta intelektuálních studentíčků. Kromě muziky lze ale jistou návaznost na A Forest of Stars vystopovat i v textové stránce desky, především v jejich složitosti, používání vytříbené angličtiny, jistého přesahu a obecně vysoké úrovně / chytrosti. V tomto ohledu musím Ashenspire pochválit, neboť textová stránka „Speak Not of the Laudanum Quandary“ mi přijde snad nejzajímavější na celém dílku.

Ashenspire

Přílišná inspirace je samozřejmě něco, co Ashenspire vždy bude ubírat body, i kdyby třeba jen z formálních důvodů. Na druhou stranu se však Skotům musí nechat, že byť jejich úrovně nedosahují ani zdaleka, svým učitelům ostudu nedělají. Oproti samotným A Forest of Stars postrádají jisté atributy, jež Klub gentlemanů povyšují do vyšších hudebních pater, především jim chybí čuch na ty skutečně dech beroucí momenty, přesto Ashenspire nahráli album, jehož poslech je poměrně příjemný a nijak zvlášť nenudí. Něco málo do sebe to navzdory všem negativům má.

Sice ne u všech písní mám pocit, že je jejich vysoká délka opodstatněná, leckde by se nějaké pokrácení vůbec neuškodilo. Stejně tak lze vytýkat, že skladby mezi sebou poměrně splývají a s výjimkou výborné mezihry „A Beggar’s Belief“ nebo jistých dílčích momentů jako například v „Grievous Bodily Harmonies“ se nahrávka nese celou dobu v jednom duchu. Nicméně celkově vzato se stále bavíme o důstojném a lehce nadprůměrném počinu, jejž by šlo označit za slušný debut. Jistý potenciál Ashenspire zjevně mají, jen by dle mého propříště stálo za zvážení, zdali se nesoustředit víc na vlastní tvář a osobitější projev.


4 komentáře u „Ashenspire – Speak Not of the Laudanum Quandary“

  1. To čo za undergroundy tu posledné týždne recenzujete? Žiadna Sepultura, Kreator, Overkill, Grave Digger?

    1. Méně známé kapely jsou dle mého zajímavější. O těch známých se dá dočíst všude, mně dává větší smysl věnovat se kvalitní / zajímavé muzice, o které se dočteš málokde nebo dokonce nikde.

      Paradoxně z té čtveřice, kterou jsi zmínil, by snad měly být recenze na Sepulturu, Kreator i Overkill. Na Grave Digger ne, protože ta už byla (http://sicmaggot.cz/grave-digger-healed-by-metal/) :D

      1. A nespadla vám kvôli tomu čítanosť? Lebo pochybujem že s takýmito undergroundmi dosahujete uspokojivé čísla :)

        1. Návštěvnost během těch dvou let, co jsme se přesunuli z blogu na vlastní stránku, průběžně roste. Ale hlavně – počet kliků nebo lajků nikdy nebyla hlavní motivace. Radši to dělat podle sebe pro míň čtenářů, než se podbízivě honit za návštěvností…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.