At Dusk - Anhedonia

At Dusk – Anhedonia

At Dusk - Anhedonia
Země: USA
Žánr: depressive black metal
Datum vydání: 14.10.2014
Label: Broken Limbs Recordings

Tracklist:
01. Anhedonia
02. Agonia
03. Miseria
04. Melancholia

Odkazy:
web / bandcamp

K recenzi poskytl:
The Black Birch

At Dusk je projekt, jehož jméno asi nebude v našich končinách příliš známé. Největší undergroundoví nadšenci sice mohli zaznamenat třeba dva roky starý split se slovenským kolegou Koronasem a jeho Korium, ale jestli se díky tomu někomu podařilo At Dusk zaregistrovat, byl úspěšnější než já, protože já osobně jsem se k téhle skupině dostal až s příchodem letošní desky “Anhedonia”.

Každopádně, At Dusk je jednočlenným projektem z Kalifornie (onen muzikant si říká Korihor, pokud vás to zajímalo), který funguje nějakých pár let (ale ne zas tak moc dlouho) a za tu dobu stihl vydat několik splitů, obligátní demosnímek a letos ještě jednu kompilačku, na níž se s jednou výjimkou objevily už dříve vydané songy. Mimoto se však letos objevila i první dlouhohrající nahrávka, již zmiňovaná “Anhedonia”, jež je venku od půlky října a na kterou se nyní zlehka podíváme.

Jedna důležitá věc tu ještě nepadla, tak to řekněme teď, protože je to důležité – At Dusk je black metal jak noha. “Anhedonia” obsahuje čtyři dlouhé (všechny okolo čtvrt hodiny) skladby, jež se v celé své délce nesou v duchu monotónního podzemního black metalu. Tu a tam se třeba objeví záhrobní klávesové intro, jaké by vám klidně mohlo hrát na pohřbu a nebylo by na tom vůbec nic divného, což se děje hned v první “Anhedonia” nebo ve třetí “Miseria”, ale jinak je to zlo jak prase, kde pro byť i jen náznak něčeho pozitivního není sebemenší místo. Špína, undergroundový sound, ztrápený řev… tu a tam nesmí chybět ani závan ambientu, ale nějakou opravdovou melodii abyste hledali lupou. Ono ne, že by tam melodie nebyly vůbec, ale vážně budete potřebovat hodně silnou lupu… no, spíš rovnou mikroskop (teleskopy nechte hipsterům!), abyste je tam někde vzadu zahrabané našli.

Nalijme si však čistého vína – At Dusk rozhodně není synonymem pro originalitu. Netvrdím, že se mi to nelíbí, protože na to, jaká je hudební náplň “Anhedonia” se mi to líbí takovým způsobem, až se sám sobě trochu divím, ale ve skutečnosti Korihor předvádí něco, co tu bylo již mnohokrát a klidně bych si i vsadil na to, že ještě mnohokrát bude. Jistá podobnost by se dala kupříkladu najít s výše jmenovaným projektem Korium, ačkoliv co do kvality je tvorba Koronase ještě o nějaký ten stupínek výše. Takhle z hlavy mě dále napadá třeba španělská smečka Grim Funeral, k jejímuž loňskému albu “Abdication Under Funeral Dirge”“Anhedonia” možná ještě o kus blíže než ke Korium. Příkladů by šlo bezpochyby vymyslet ještě více (ostatně, vytáhnout Burzum by taky nebylo úplně od věci, že ano), ale myslím, že by to bylo zbytečné, protože pro hrubou představu, jak by hudba At Dusk mohla znít, to snad postačí.

U takové muziky je navýsost důležitá hlavně jedna věc. Sice to opakuji v každé podobné recenzi, ale opravdu to tak je, takže je na místě to zopakovat i nyní – alfou a omegou takovéhle hudby je samozřejmě atmosféra. Nějakou virtuozitu nebo chytlavost nebo něco takového by bylo zhola bezpředmětné hledat, protože v podobných depresivních monotónních suitách jde jenom a pouze o to, jestli se daří nějak působivě pracovat s náladou totálního zmaru. V tomto ohledu naštěstí Korihor nesehnal a ona pověstná atmosféra mu na “Anhedonia” skutečně funguje. Jistě, jestli už máte něco málo z tohoto žánru naposloucháno, tak si z této desky rozhodně nesednete na zadní partie, ani vás neuhrane, ale pořád to funguje, díky čemuž i ona hodinová délka ubíhá poměrně dost rychle.

Takovýhle přístup je něco, na čem si člověk může dost úspěšně nabít ústa, ale v případě At Dusk sázka na jednu jedinou kartu vyšla. Nejedná se o nic výjimečného nebo skutečně dechberoucího, ani to není nahrávka, jež by vás k téhle muzice přivedla, pokud jste jí doposud neholdovali, ale fandům minimalistického a monotónního black metalu to nemám důvod nedoporučit. Já osobně se mezi příznivce podobné hudby neskromně řadím a “Anhedonia” se mi líbí, tudíž chovám důvodné podezření, že i dalším posluchačům tohoto stylu by mohla zachutnat.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.