Aura Noir - Out to Die

Aura Noir – Out to Die

Aura Noir - Out to Die
Země: Norsko
Žánr: black / thrash metal
Datum vydání: 23.3.2012
Label: Indie Recordings

Tracklist:
01. Trenches
02. Fed to the Flames
03. Abbadon
04. The Grin from the Gallows
05. Withheld
06. Priest’s Hellish Fiend
07. Deathwish
08. Out to Die

Hodnocení:
Ellrohir – bez hodnocení
H. – 8/10
Kaša – 7,5/10

Průměrné hodnocení: 7,75/10

Odkazy:
facebook

Už nějakou tu chvilku je venku nový počin norského black/thrash metalového tria Aura Noir s názvem “Out to Die”. Jednu chvíli už byla naše recenze naplánována k vydání, ale vinou jistých problémů došlo ke zdržení, a tak se k vám naše dojmy a pojmy dostávají teprve dnes. Měly alespoň více času uzrát.

Mě osobně coby neznalce tohoto uskupení prvně zaujalo, že přes téměř dvacetiletou historii vzácně stabilní sestavy jde teprve o páté řadové album. Ovšem při pohledu na jména dalších kapel, ve kterých členové působili či působí, je vidět, že se chlapci asi nenudí. Když už dojde na jméno Aura Noir, zřejmě to stojí za to. I když druhým tak říkající “do očí bijícím” faktem je délka nové desky, která sotva přesahuje půlhodinu. Můžeme teď polemizovat, jestli je to dobře nebo špatně. Určitě je to signál, že album nenese žádnou vycpávkovou “vatu” a že každá z osmi skladeb má své pevné místo a svůj smysl. Jistě jsou kapely, které totéž dokáží s dvojnásobnou nebo i delší stopáží, ale skoro dnes bývá častější zbytečně přemrštěná délka ve snaze uchlácholit si platícího fanouška pochybným dojmem, že s delším albem kupuje za své peníze větší hodnotu.

Toto Aura Noir rozhodně neřeší. Servíruje půl hodinu úderné hudby, ve které není místo na nějaké změkčilosti a novoty typu kláves. Kytara, basa, bicí… protřepat, nemíchat a pěkně to “osolit”… to je recept trojce z norského hlavního města. Pokrm ostře koření řádně naštvaný growling, který se také s nikým a ničím nemaže. Sem tam zpomalí obyčejně rychlé tempo, ale to pak úměrně tomu přidává na intenzitě a zaujetí zpěv. Co se výsledného zvukového mixu týče, tak vše zní poměrně čistě, tedy ve smyslu toho, že nejde o žádný garážový zvuk. Ovšem tento fakt pranic neubírá na syrové atmosféře evokující staré dobré metalové časy. Jen ta nahrávací a reprodukční technika od té doby zkrátka pokročila.

Chvála by se dala pět dál, má to však jeden podstatný háček. Aby si to člověk celé řádně užil, měl by se asi počítat k fanouškům žánru, ve kterém se snoubí black metal se starosvětským thrashem ve vší zlovolně rozzlobené náladě. Já jsem během svých intimních chvilek s albem “Out to Die” zjistil, že tento předpoklad zřejmě nesplňuji. Nevzpomínám si už, jestli jsem o recenzi projevil zájem sám, nebo mi byla nabídnuta [projevil zájem sám – pozn. H.], každopádně nefungujeme na stejné vlnové frekvenci. Velký fanda thrash metalu jsem nebyl nikdy, v poslední době jsem si začal pomalu hledat cestičky k velikánům a klasikům žánru, ale pořád se nedá říct, že by šlo o můj šálek kávy. A blackové vlivy, které k mým oblíbeným hudebním formám patří, mi nepřijdou natolik výrazné, aby převážily misky vah mé náklonosti. Anebo mi třeba prostě jen nesedl zpěv, to se taky občas stává, byť je to zcela soukromý a iracionální dojem…

Každopádně vidím jen jednu cestu, jak z toho ven tak, abych nepoškodil kapelu, která za mé osobní hudební preference nemůže a vytvořila dílo, které je v rámci jimi vytyčeného území bezesporu kvalitní a povedené. Tou spásnou cestou je zdržet se pro dnešek číselného hodnocení. Vysoká známka by asi nebyla úplně upřímná ze subjektivního hlediska, nízká zase z objektivního, proto tedy pro jistotu nedávám žádné. Můžu však závěrem říct, že vidím (slyším) jen velmi málo, pokud vůbec nějaké důvody, proč by se “Out to Die” nemělo líbit fanouškům podobného hudebního stylu. Ty Aura Noir podle mého nezklame.


další názory:

“Out to Die” je přesně tím, co posluchači od Aura Noir chtějí – nekompromisní špinavý black/thrash v hodně oldschool podání. Deska má přesně to, co od nahrávky takového ražení můžete očekávat – neskutečný drajv, agresivitu, rychlé tempo, milion dřevních riffů, nasraný řev, kulervoucí sóla. To všechno na “Out to Die” je v míře více než vrchovaté. Už jen díky tomu je verdikt vcelku jednoznačný – příznivce podobné muziky nemůže novinka Aura Noir zklamat ani v nejmenším! A jelikož se já osobně skromně k příznivcům oldschoolu hlásím, jsem s výslednou podobou “Out to Die” opravdu spokojen. Nemá příliš cenu se bavit o jednotlivých písničkách, celá půlhodinka je nářez bez slitování, přesně v rámci stylu, byť se asi nejedná o nic extra originálního, opět se ukazuje, že jsou recepty, které prostě nestárnou… znáte to, řízky vám také chutnají pokaždé, i když jste je předtím měli stokrát, stejně tak člověku chutná i oldschool black/thrash. Samozřejmě, sem tam se objeví nějaké menší ozvláštnění, například skvělé sólo ve “Fed to the Flames” nebo trochu pomalejší začátek a celkově rockovější náboj “The Grin from the Gallows”, ale i tak si z nahrávky odnesete vcelku jednoznačný pocit – byl to kurva nářez!
H.

“Out to Die” vychází čtyři roky od posledního počinu norských thrash/black metalistů Aura Noir. Nejsou to žádní nováčkové, tohle je již páté album skupiny, kterou bychom díky působnosti Blasphemera (ex-Mayhem), Apollyona (Immortal, ex-Dødheimsgard) a Aggressora (Virus, Dødheimsgard) mohli považovat za superkapelu. Hned na úvod vyřknu hlavní negativum, které mě na novém albu zklamalo, a to je stopáž. Jasně, že půl hodinka působí údernějším dojmem než hodina, ale vzhledem ke kvalitě jednotlivých skladeb bych se nebál o zařazení dalších tří až čtyř válů. A jak že “Out to Die” dopadlo? Žádné intro, jde se tvrdě na věc, “Trenches” je typický black/thrashový nářez, který chytne a nepustí. Takhle by se mohlo jet další půlhodinu a fanoušci by to stejně zbaštili (ono to tak vlastně i je), ale uprostřed alba se můžeme dočkat třeba odlehčení ve formě “The Grin from the Gallows”. Stačí troška zvolnění v tempu a hudba Aura Noir získá nový rozměr. Jednotlivé skladby sice jedou podle takřka stejného mustru, ale v žádném případě nenudí. V každé si lze najít něco, co vás dostane, tu povedené sólo, tu chytlavý riff či vokální linka. Členové kapely jsou prostě hudební nadšenci a je patrné, že hudbu, kterou spolu v rámci Aura Noir plodí, mají rádi a hrají ji se zaujetím. Takhle by to mělo být.
Kaša


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.