Awrizis - Final Hybridation

Awrizis – Final Hybridation

Awrizis - Final Hybridation
Země: Česká republika
Žánr: groove / melodic death / thrash metal
Datum vydání: 14.6.2013
Label: Pařát Magazine

Hodnocení:
H. – 6/10
Stick – 6/10

Průměrné hodnocení: 6/10

Odkazy:
web / facebook / twitter / bandcamp / bandzone

První pohled (H.):

Awrizis je docela mladá kapela, která se na české scéně vyloupla relativně nedávno a hned od začátku se snaží vystupovat poměrně dost sebevědomě a aktivně. Nic proti tomu, lepší než sedět na zadku a čekat, kdo si mě všimne, ale odpovídá hudební produkce tomu sebevědomí? To je poměrně rozporuplná otázka…

Na jednu stranu to Awrizis nedrhnou úplně špatně a z jejich dlouhohrajícího debutu “Final Hybridation” je opravdu cítit, že své muzice evidentně vážně věří a že nechtějí v žádném případě znít jako nějaký chudý český příbuzný vedle zahraniční produkce. To je samozřejmě dobře. Na stranu druhou… nejsem si jistý, jestli ten způsob, kterým na to Awrizis jdou, dokážu ocenit. Čtveřice se pustila do jakéhosi moderního hybridu (ostatně sami sebe nazývají hybrid metalem), který je tak nějak splácán (to je to správné slovo, bohužel) dohromady do jakéhosi koktejlu, který si evidentně bere inspiraci z kapel jako Dagoba, Fear Factory, Gojira a mnohých dalších (a snad ze všech najednou), ale tak nějak to na mě nefunguje.

Zvuk, hráčské výkony a všechno okolo je v nejlepším pořádku, a kdybyste to slyšeli jen tak z voleje, klidně byste řekli, že je to nějaká našlapaná kapela z USA, ale o tom to není. Třeba druhá skupina vrchního kapelníka Frodyse, Postcards from Arkham, loni vydala desku, jež zdaleka nebyla na takové technické úrovni, ale měla nějakou atmosféru a dokázala mě nějak oslovit, kdežto tohle vůbec. To album si jen tak prosviští kolem, já si řeknu oukej, šlo to, ale nic mi to nedá a nemám chuť si to pustit znovu, což samozřejmě není zrovna pozitivní. Možná počin trochu dojíždí i na to, že je snad ve snaze znít fakt prďácky místy až moc přeplácaný, přehršel motivů do sebe splývá, a když už se sem tam objeví trochu nadějná melodie (ve svých nejmelodičtějších polohách mi “Final Hybridation” přijde nejsolidnější), za pár vteřin je zase pryč a už se nevrátí. Samozřejmě, i tenhle přístup, že je tam toho moc, fungovat může, ale to už se musí fakt umět a tady to podle mě tak úplně nevyšlo. Hodně slabá 6.


Druhý pohled (Stick):

Debutová deska Awrizis je bezesporu zajímavým materiálem, který patří a bude patřit k tomu zajímavějšímu, co za poslední roky v rámci naší kotlinky vyšlo. Všichni zúčastnění skvěle ovládají svoje nástroje a kompozičně je “Final Hybridation” promyšlená a do detailů promakaná záležitost. Mě to však v celkovém kontextu až tolik nadšením nenaplnilo.

Celková hudební složka je totiž vytvořena kombinací moderního metalu, deathcoru, thrash i death metalu. Zajímavý mišmaš, co říkáte? V podstatě celý ten hybridní kolos tvořený z již výše zmíněných kusů dodává celé muzice na zajímavosti. Přesto ale nedokážu na desce příliš nalézt nějaké styčné body. Pohodový poslech, ale když album skončí, nějak si z jeho poslechu nic neodnáším, byť jednoduše musím několik věcí ocenit. I tak si ale určité momenty alba dovedu vychutnat, protože skladby jako takové jsou relativně napínavé a některé dokonce schovávají skvělé melodické nápady. Z tohoto pohledu nejlépe funguje například závěrečná “The World Behind Closed Eyes” či singlová palba “Feel What I Have to Feel Today”.

Snažím se vymyslet, s čím mám vlastně u “Final Hybridation” problém. V jádru je to totiž album, které na české scéně má potenciál hodně solidně zabodovat a i u posluchačů už sbírá jednu pozitivní reakci za druhou. Můj problém asi bude, že vyloženě takové moderní “hybridy” nevyhledávám, tudíž ta očekávání od hudby jsou trochu jiná, než která se naplňují zde. Tím ale nechci kvality spolku shazovat, jen toto album subjektivně pro mě není přesně tím, co od hudby očekávám nebo potřebuju. Tím pádem dochází k případům, kdy si jen tak znuděně poklepávám a čekám na další motiv, který by mě z této letargie vytrhl. Přijde mi občas, že někdy skladbám dlouho trvá, než naberou ten správný odpich. Zvukově, instrumentálně i vokálně opravdu kvalita, kterou u nás jen tak nevidíte, ale jako celek mě to nechává spíše chladným.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.