Betrayer FTM - Full Blast

Betrayer F.T.M. – Full Blast

Betrayer F.T.M. - Full Blast
Země: Kolumbie
Žánr: thrash metal
Datum vydání: 1.3.2014
Label: Born of Chaos Records

Tracklist:
01. City Hell
02. Evil Hounds
03. Filthy Sam
04. Green Fire
05. Raising Power
06. Shot Me Down
07. Snake Eyes
08. Thunder in the Night Sky
09. Tridente Satanas
10. Turn Your Head Around

Hodnocení: 5,5/10

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
VladPRomotion

Jestli můžu něco po seznámení s Betrayer F.T.M. říct s klidným srdcem, tak že jsem zase o něco vzdělanější v oblasti heavy metalového zeměpisu, protože pokud mě má paměť nešálí, tak kolumbijský thrash, nebo ještě obšírněji vzato kolumbijskou metalovou kapelu jako takovou, jsem ještě neslyšel. Přeci jen, člověk si tuto zemi spojí s něčím jiným než s metalovou hudbou, ale v dnešní době už je možné naprosto všechno, tak proč by se k nám do redakce nemohla zatoulat metalová nahrávka z těchto jihoamerických končin. A tak se taky stalo. Jmenuje se “Full Blast” a je rychlá. Pekelně rychlá.

Betrayer F.T.M. začali psát svou historii v roce 2005, kdy se dala dohromady čtveřice borců, jež spojovala dohromady láska ke starému thrash metalu. A když myslím starému, tak tomu, který se hrál ve Spojených státech počátkem 80. let, kdy byly všechny party silně ovlivněné NWOBHM a punkem, což jsou vlivy, které lze z “Full Blast” slyšet hned po první minutě. Ale zpět k Betrayer F.T.M. (mimochodem by mě zajímalo, co ta zkratka znamená, ale nikde se mi nepodařilo tohle vypátrat, takže to vyhlašuji jako úkol pro čtenáře za malého bludišťáka). Tahle parta se od debutového EP “Bestial Torment Rage” z roku 2007 poměrně rychle odpíchla k regulérnímu albu, takže v roce 2009 přišel plnohodnotný debut jménem “No Life Till Fury”, na nějž se navazuje po demosnímku a splitku letos druhým albem “Full Blast”. Deska je to ve všech ohledech taková, jak si jen lze představit od oldschool thrashe v americkém střihu. Lze tam cítit trochu Metallicy z období “Kill ‘Em All”, trošku Motörhead a třeba i prvních alb Anthrax. Ale klidně si můžete dosadit své oblíbené spolky, které vydávaly své desky ve stejné době, protože Betrayer F.T.M. si s tím hlavu nelámali a inspirovali se všude, kde to jen trošku šlo.

Hlavní je však odpověď na otázku, zda má vůbec cenu poslech “Full Blast” absolvovat, protože takových kapel, na které sedí výše uvdený popis, už tady bylo a bude, takže musí existovat nějaká hnací síla, která dotyčného k poslechu Betrayer F.T.M. donutí. Já osobně mám thrash metal strašně rád, ale zprvu jsem si říkal, že kdybych tuhle záležitost nemusel poslouchat kvůli recenzi, tak mi víc než dva, tři poslechy nevydrží. A důvod? Klasický. Chci slyšet něco, co zní jako stará Metallica a Anthrax? Tak jdu a pustím si Metallicu a Anthrax… Víte, jak to myslím. Ale budiž, konec remcání, borce to takhle baví, tak jsem se s tím musel smířit, zatnout zuby a držet. A kupodivu to nebolelo tak moc, jak by se zdálo, protože tou hnací sílou, která do poslechu “Full Blast” nutí, je drive, jímž je tato deska vyzbrojena.

Ačkoli může “Full Blast” působit jako pěkně nudné a jednotvárné album (uznávám, že dosavadní kritika tomu taky nemálo pomůže), které si odbude to svoje prostřednictvím desítky rychlých songů, jež hezky rychle splynou, tak vězte, že úplně doslova tohle neplatí. Samozřejmě, Betrayer F.T.M. se rychlosti nebojí a skladby jsou stavěny kolem jednoduchých riffů a přímočaré rytmiky, která časem omrzí, ale přesto jsou na jejich novince přítomny povedené songy, které se dostávají do paměti poměrně rychle a mně pomohly dobu, kterou jsem s touto deskou musel strávit, přečkat o poznání příjemněji. Třeba úvodní “City Hell”, jíž otvírá téměř sabbatovský kytarový motiv a jejíž vrchol přichází v povedeném refrénu, je skvělá. Nebo “Green Fire”, jež má obrovský odpich, když hned v první vteřině začne kytarové sólo a záhy se přidá přesně frázující Jimmy Acevedo. Jeho vokál mohl být trošku víc vytažený do popředí, ale i zdánlivě nedokonalý zvuk pomáhá dotvářet onu atmosféru třicet let starých kamenů, které se staly základem při stavbě thrash metalové zdi.

Už jsem zmínil, že jedním z jasně slyšitelných vlivů na “Full Blast” je punk, jenž z už tak jednoduchého thrashe dělá tou svou neučesaností ze skladeb “Shot Me Down”, “Filthy Sam” a “Turn Your Head Around” kousky, které by se neztratily na prvních albech Motörhead. Zejména posledně jmenovaná Lemmyho atmosférou dýchá nejen v (dost stupidním) refrénu, ale i rychlém kytarovém sólu. Není velké překvapení, že když se při vší té rychlosti a neučenosti přivalí pomalejší pasáž, tak je to jako pohlazení. Třeba začátek “City Hell” nebo úvodní půlminutka “Snake Eyes” je se svou výraznou baskytarou (ta je mimochodem po celou dobu hodně výrazná, takže její milovníci zbystřete) a pomalou harmonickou kytarovou pasáží jedním z těch překvapivějších momentů. Jasně, kvůli tomuhle si Betrayer F.T.M. nikdo pouštět nebude, ale i tak to stojí za zmínku. Totéž platí o v rodném jazyce nazpívané “Tridente Satanas”, která hudebně žádný zázrak není, ale konečný dojem z této věci je díky jazykové bariéře ještě víc undergroundovější a ve výsledku nezapadne.

Vyřknout závěrečné hodnocení je o něco složitější, než to na první pohled vypadá. Oddělit od sebe v tom obrovském množství thrash metalových kapel obyčejný balast od něčeho, co stojí za námahu, je hodně těžké, a protože je ta hranice zatraceně subjektivní, tak si dokážu představit, že leckomu takto neučesané podání thrash metalu, jak jej přináší Betrayer F.T.M. na “Full Blast” nebude šmakovat. Mně osobně se na té desce líbí nejvíc ten její oldschoolový náboj a tah na branku, čemuž je podřízeno úplně vše. Od image, přes zvuk až po samotné skladby na této nahrávce. Výsledek zní příjemně crossoverově a je možné, že před třiceti lety by tahle deska mohla způsobit slušnou bouři, ale dnes to nestačí na víc než lehký nadprůměr. Ale i to je víc, než jsem si byl původně ochotný připustit.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.