Blood I Bleed Lycanthrophy split

Blood I Bleed / Lycanthrophy split

Blood I Bleed / Lycanthrophy split
Země: Nizozemsko / Česká republika
Žánr: crust / grind / powerviolence / fastcore
Datum vydání: 1.10.2013
Label: Selfmadegod Records
Původní vydání: 4.2.2013, Bones Brigade Records

Hodnocení: 7,5/10

Odkazy Blood I Bleed:
facebook

Odkazy Lycanthrophy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Selfmadegod Records

Šílenství, vztek, nekontrolovatelná agrese. To jsou společní jmenovatelé sedmnáctiminutového splitka holandských Blood I Bleed a českých Lycanthrophy. Druhá jmenovaná kapela je zajímavá také tím, že v jejím popředí stojí zpěvačka, jejíž vokál zrovna nepatří mezi ty běžné hlasy na metalové scéně. Obě formace patří k zkušeným spolkům, které mají své odehráno a nahráno. Především co se týče split alb, což jsou velmi vděčné nosiče na grind/fast/violence core scéně. Očekávat něco jiného než nářez na relativně velké úrovni je vcelku od věci.

Split kromě zajímavé hudební náplně nabízí i zajímavé uspořádání skladeb obou kapel. Zatímco agresivní fastcore Blood I Bleed je rozložen do jedenácti položek, z nichž žádná nepřesáhne minutu a deset vteřin, Lycanthropy nasrali svůj grindcore o sedmi flácích do jedné stopy. To dosahuje necelých osm minut a zdá se, že to kapela namlátila na jeden zátah bez nějakého zbytečného upejpání. Co o takové brutální muzice vůbec lze říci? Ani jedna z kapel nemá zapotřebí vytvářet pomalé a srozumitelné struktury, vlastní jim jsou téměř bezhlavé agresivní jízdy, které fungují především naživo. Úsečné názvy, rachotící zboostrované baskytary, kytary na pomezí zběsilého thrash metalu a punku znásilněného hácéčkem na steroidech a bicí ignorující jakékoliv rytmické struktury. Kromě těch zběsilých.

Obě kapely mají v podstatě totožný sound i kompoziční přístup. Rozpoznat u jednotlivých skladeb texty je většinou problém, nejsem si jist, zda vůbec nějaké texty mají. Tedy aspoň u Blood I Bleed, u Lycanthrophy mám dojem slyším náznaky skutečných textů. Dle názvů je ale tématika a postoj účinkujících k sociálním problémům docela jasně daný. Problémy komunikace, korupce, náboženství a jiných neduhů jsou jasně popsané v názvech. Stejně jako hudba, i vokály jsou jako urvané ze řetězu a už po prvních vteřinách si dovedete představit ty zarudlé uzlíky na hlasivkách vokalistů. Především jekot vokalistky Lycanthrophy nepostrádá výraznou dávku šílenství a variability. Přiková k židli a nepustí do chvíle, než si s šokem uvědomíte, že osmiminutovka ve společnosti šílených Čechů je pryč.

Co více můžu k hudební náplni říci? Tohle se musí slyšet a vnímat, ne suše popisovat. I přestože je jasné, že tu nejde o nic zvlášť originálního, tady se sází na energii a na koule (v kontextu druhé kapely tohoto splitka je to docela vtipné konstatování). Kdo má přehled o žánru a o zmíněných kapelách, má v podstatě jasno, že se mu to bude líbit. Pokud přehled nemáte, nezbývá, než to prostě zkusit a album si sehnat nebo si ho pustit někde na internetu. Příznivci agresivní, s ničím se nepárající muziky by měli být naprosto spokojeni. Já sám bych nejradši navštívil vystoupení ať už jedné nebo druhé kapely. Už jen z poslechu výborně nazvučené nahrávky mám chuť roztřískat pokoj na maděru.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.