Burial Hordes - Incendium

Burial Hordes – Incendium

Burial Hordes - Incendium
Země: Řecko
Žánr: black metal
Datum vydání: 10.2.2014
Label: Hellthrasher Productions

Tracklist:
01. Unleash Havoc
02. Horns of Consecration
03. Nailed Curse
04. Path of Bloodshed
05. Abomination
06. Scorned (Aokigahara)
07. Black Shrouds of Depravity
08. Incendium

Hodnocení: 7,5/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Hellthrasher Productions

Jestli mě něčím fošna “Incendium” od řecké smečky Burial Hordes zaujala hned na první pohled, byl to určitě obal, který sice možná není úplně nejgeniálnějším přebalem, jaký člověk kdy viděl, ale zcela jistě má nějaké charisma, není to klišé a oproti artworkům předchozích dvou alb “War, Revenge and Total Annihilation” (2005) a “Devotion to Unholy Creed” (2008) se z mého pohledu rozhodně jedná o posun k lepšímu. Jak je na tom ale řecká čtveřice hudebně?

Nutno říct, že rozhodně ne špatně… vlastně bych se nebál říct, že dokonce dost dobře. Nejedná se o nějaké objevitele, nic takového si nebudeme nalhávat, ale podobně jako i výše propíraná obálka, také samotná hudba má rozhodně něco do sebe a má atmosféru a… vlastně se opět nabízí zopakovat to stejné slovo, které jsem použil již u artworku, čili – charisma. “Incendium” má v sobě totiž přesně to, díky čemu jste hudbě ochotní odpustit, že vůbec nepřichází s ničím novým – to jest, hodně triviálně řečeno, že je prostě dobrá. Ne výjimečná nebo tak něco, ale i tak fakt dobrá.

Základním stavebním kamenem muziky Burial Hordes je black metal, ale aby to nebylo tak úplně jednoduché, je ten black metal v podání Řeků znatelně načichlý rovněž death metalovou chorobností, která promlouvá jak skrze samotnou hudbu, tak i skrze vokál. Jenže zatímco v tom prvním má stále navrch black metalová složka, vokál zpěváka Cthonose se z větší části nese v hlubokém murmuru. Čas od času se objeví nějaký ten řev, ale to jen minimálně; nějaký charakteristický black metalový jekot, jaký člověk u tohoto žánru tak nějak většinou očekává, tu ovšem nenajdete.

Black metal, jak jej hrají Burial Hordes, rozhodně není takovou tou typickou mrazivou záležitostí. Pokud bych měl produkci kapely na “Incendium” charakterizovat pouze jedním slovem, asi bych řekl, že je ta muzika hodně hrubá – což už ostatně může nepřímo vyplývat z výše zmiňovaného vlivu death metalu. S hodně velkou porcí nadsázky by se skoro dalo prohlásit, že jde o black metal zahraný s death metalovým soundem a death metalovým vokálem. Ať už to ale nazveme jakkoliv a ať už s těmi škatulkami budeme slovíčkařit sebevíc, tím hlavním zůstává fakt, že ve výsledku “Incendium” jako deska prostě a jednoduše funguje.

V rychlých momentech jsou Burial Hordes patřičně chorobní, špinaví a drtící a v těch pomalejších, v nichž se Řekové vytasí s parádními vyhrávkami a sice jednoduchými, nicméně vysoce účelnými a ve výsledku působivými melodiemi, zase nastupuje skvělá atmosféra. A zdaleka se nejedná pouze o téměř osmiminutový opus “Scorned (Aokigahara)”, jenž se jako jediný na nahrávce nese v pomalejším tempu takřka celou délku, protože podobné zvolnění se děje vlastně v každém songu. I když zvolnění není úplně nejšťastnější výraz, protože jak už bylo řečeno, tam, kde Burial Hordes zvolní tempo a povolí hradbu riffů, zase zahustí atmosféru. Kromě “Scorned (Aokigahara)” bych mezi další hodně výborné kusy zařadil třeba závěrečnou titulku “Incendium”, “Nailed Curse” nebo “Path of Bloodshed”.

V těchto dvou polohách se Burial Hordes více či méně pohybují takřka celou hrací dobu alba, ale jakkoliv se tento recept může zdát až příliš jednoduchý a pro někoho snad i vyčerpaný, “Incendium” ukazuje, že i tohle může ke štěstí stačit. V jednoduchosti je síla, jak se říká. Na druhou stranu ale ta hudba zas až tak jednoduchá není, protože minimálně ty pomalejší pasáže, v nichž Burial Hordes dokážou navodit patřičně zlou náladu takřka ihned s první vteřinou, rozhodně ukazují, že do nějaké úplně triviálnosti to má zase daleko.

Osobně mě “Incendium” chytlo hned na první pokus a první poslechy byly vyloženě zničující a skvěle jsem si tu desku užíval. Po chvíli mě album trochu omrzelo, tak už jsem si pomalu začal říkat, že mu asi došel dech a budu muset do recenze napsat, že se bohužel nejedná o příliš trvanlivou záležitost, nicméně než jsem to stačil udělat, najednou mě “Incendium” chytlo podruhé a ještě víc než v první fázi, konečně prokoukly všechny detaily a desku jsem si definitivně zařadil do šuplíčku kvalitních počinů. Pořád platí to, co již padlo výše, a sice že se nejedná o nějakou genialitu a adepta na nahrávku roku, ale to nic nemění na tom, že Burial Hordes prostě nahráli povedenou a poctivou fošnu. Za mě se jedná o 40 minut parádního black/death metalu, který umí jak drtit, tak i přinést kus výtečné atmosféry. Takhle nějak si představuji, že by podobná muzika měla znít, takže z mého pohledu bezesporu spokojenost.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.