Carnifex - Hell Chose Me

Carnifex – Hell Chose Me

Carnifex - Hell Chose Me
Země: USA
Žánr: deathcore
Datum vydání: 16.2.2010
Label: Victory Records

Hodnocení: 6/10

Zbytek redakce hodnotí:
H. – 6/10

Průměrné hodnocení v redakci: 6/10

Odkazy:
facebook

Deathcore je stále více oblíbeným žánrem, který chce hrát kde kdo. Ne vždycky se ale povede napsat a nahrát kvalitní materiál. A tak některé deathcorové kapely rychleji skončí, než vůbec začnou. Tento problém se ale netýká americké kapely Carnifex, která se na scéně drží už něco přes pět let a nahrála (i s touto) tři desky. Tato banda si zahrála i na minulém ročníku Brutal Assaultu.

Na první dva počiny se nedostává moc pozitivní odezvy, já sám posoudit nemohu, protože v případě “Hell Chose Me” se jedná o první věc, co od Carnifex slyším. Když už nahrajete ale tři desky, máte více zkušeností, tak některé chyby můžete vypilovat. Namátkově jsem sáhnul po pár písničkách ze starších desek a je tu určitě znát posun. Carnifex přidali trošku do melodiky a posunuli dál produkci. Zvuky teda nevypadají tak, jako by se to nahrávalo v garáži (fanoušci garáž black metalu prominou). U této desky mám jeden problém – když ji poslouchám v celku, tak mě tolik nebaví. Když si ale pouštím po jednom songu v intervalu zhruba tří minut, zábavu mám mnohem větší. Jelikož je toto ideální muzika na pogo a odreagování v kotli, měl by hlavní zpěvák vždy mezi písněmi něco povídat.

Co se týče jednotlivých songů, tak nejvíce mě baví asi druhá “Dead Archetype”. V ní máte skvělé melodické party a styl “ječáku”, který mám asi z těchto technik na tomto druhu zpívání vůbec nejradši. Jinak tu k jednotlivým peckám není moc co dodávat, je to prostě klasický deathcore. Výborná muzika na živé provedení, nicméně alba o deseti a více písních pro tyto kapely nejsou to pravé. Když slyšíte desetkrát to samé, začne to být stereotypní. Kdyby se to aspoň trochu smíchalo s metalcorem a přidaly se tam části s čistým vysokým zpěvem, bylo by to opět o nečem jiném.

Sečteno a podtrženo, třetí deska od Carnifex není žádný propadák, nic převratného to ale také není. Když si pouštím po jednom songu, poslouchá se mi to skvěle. V kuse je to ale slabší, jelikož mám radši trochu melodičtější hudbu, které by tady mohlo být víc.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.