Země: Německo Žánr: EBM Datum vydání: 1.2.2013 Label: Scanner Hodnocení: 8/10 Odkazy: web / facebook

Jméno Centhron se tu zrovna nedávno mihlo i v novince, jakkoliv je to díky jejich žánru nepravděpodobné. Stalo se tak díky frontmanovi Elmaru Schmidtovi, jenž se pustil do spolupráce s německými Crematory, kteří jsou dle mého skromného názoru už docela vyčpělí, a nevzpomínám, kdy naposled mě něco z jejich produkce bavilo. Nicméně spolupráce s někým z elektronické scény by je mohla nakopnout. Než se tak ovšem v příštím roce stane, podíváme se nejdříve na “Asgard”, letošní novinku samotných Centhron, kterou protáčím už nějaký ten pátek.

Předně, aby nevznikla mýlka, zkratka EBM opravdu neznamená “electro black metal”, jak si kdysi myslel jeden nejmenovaný kolega Ježura, za což si z něj dodnes dělám milerád srandu, nýbrž “electronic body music” a jde o čistě elektronický žánr, jenž se vyvinul z industrialu a synthpunku. A podle toho také Centhron, kteří předvádějí v podstatě čistokrevnou podobu toho stylu, znějí.

Celou deskou prostupuje neúprosný taneční rytmus, který by rozhýbal i mrtvolu, extrémní vokál, vrstvy chytlavých beatů a výrazných synťáků; zajímavostí je, že muziku také tvrdí baskytara. Podle toho receptu Centhron jedou bez nějaké větší změny celých téměř 50 minut, co “Asgard” trvá, ale ani přesto vůbec nenudí. Elmar Schmidt a jeho kumpáni totiž dali dohromady 12 naprosto excelentních hitovek, z nichž ani jedna není slabší a všechny dokážou nakopnout koňskou dávkou energie. Namátkou třeba “Viking”, “Zombie Nazi Babe”, “L’etat c’est moi” nebo hned úvodní “Fuck Off and Die” jsou všechno zabijácké kusy. Nicméně nechci vzbudit dojem, že “Asgard” je prostě chytlavý výplach a nic víc, protože tak to rozhodně není, právě naopak, na každém rohu se skrývají výborné nápady – stačí poslechnout třeba jen takovou “Draugr”.

“Asgard” je jednoduše album, které doslova šlape jak hodinky, chytne a hned tak nepustí, a i když se to vzhledem k náplni nemusí moc zdát, vydrží i na velké množství poslechů. Upřímně, mnohem radši si dám podobnou super “diskotéku” než tuctový power metal…