Chapter V:F10 - Syndrome

Chapter V:F10 – Syndrome

Chapter V:F10 - Syndrome
Země: Ukrajina
Žánr: black metal
Datum vydání: 5.4.2015
Label: Bloodred Distribution

Tracklist:
01. Progression
02. Reclaim
03. Nectar
04. Hollow
05. Mercury
06. Ending

Hrací doba: 36:00

Odkazy:

K recenzi poskytl:
Bloodred Distribution

Já vím, že to není úplně nejstrategičtější postup si verdikt své kritiky vyzradit hnedle v prvním odstavci, ale když tak o tom přemýšlím, ono je to vlastně úplně jedno, protože tak jako tak vám nikdo nemůže zabránit v tom, abyste přeskočili všechen ten balast, jemuž se trochu nadneseně říká recenze, a přečetli si až ten úplně poslední odstavec. Každopádně, hned na začátek tedy prozradím, že tahle deska – jmenuje se „Syndrome“, jen tak mimochodem – je hodně velké a nečekané překvapení. Jedná se totiž o mnohem lepší nahrávku, než jsem v předstihu předpokládal.

Nicméně vzhledem k tomu, že „Syndrome“ je debutem (a zároveň úplně prvním vydaným nosičem) nepříliš známé skupiny, začněme takovým tím obligátním představováním. Formace s trochu prapodivným názvem Chapter V:F10 pochází z Ukrajiny a jejím hlavním hybatelem je Astaroth Merc. Nejedná se sice o muzikanta, jenž by měl za sebou působení v nějaké legendární formaci nebo tak něco, ale jeho hlavní působiště, jímž je jednočlenný projekt Raventale (s nímž letos jen tak mimochodem také vydal nové album „Dark Substance of Dharma“, jež vyšlo začátkem října), rozhodně není záležitost, o níž by nikdo nikdy neslyšel.

O důvodech, proč Astaroth stvořil nový, dle všeho čistě studiový projekt Chapter V:F10 a proč „Syndrome“ nevychází pod hlavičkou Raventale, nemám sebemenší tušení. Jisté kosmetické rozdíly zde sice jsou, ale vzato kolem a kolem mi nepřijde, že by si hudba obou těch skupina byla natolik vzdálená, aby nešlo „Syndrome“ prohlásit za počin Raventale. Nakonec je to ale vcelku jedno a nemá cenu se v tom nějak zvlášť vrtat, protože hlavní je jiná věc – hlavní je totiž stále hudba a ta je v případě „Syndrome“ opravdu parádní. Ani v nejmenším jsem nečekal, že by mě snad „Syndrome“ mohlo takhle chytnout, avšak i navzdory tomu, že se ten počin při pohledu zdálky netváří jako něco zvláštního (a formálně vlastně ani ničím zvláštní není), ten výsledek má jednoduše tak vysokou kvalitu, že se rozhodně vyplatí si Chapter V:F10 poslechnout.

Hlavní náplní nahrávky je black metal takového, řekněme, trochu modernějšího střihu. Po stylové stránce se Chapter V:F10 vlastně nijak zvlášť neodlišuje od desítek dalších podobných skupin, ani se zde nenachází nic, co by tu kapelu nějakým způsobem na první pohled vyčleňovalo z bezejmenného zástupu. Síla Chapter V:F10 však netkví v originalitě či nezaměnitelnosti. Hlavní síla „Syndrome“ tkví především ve skvělém provedení a vysoce povedeném uchopení již dávno známých konceptů a postupů. Navíc desce obrovsky hraje do karet právě ten moment překvapení, jelikož to album je ve své podstatě strašně nenápadné, takže o to víc pak člověk žasne, že ho to prostě tak strašně baví.

„Syndrome“ je ale poskládané skutečně chytrým způsobem. Atmosféra je povedená, kytarová stránka je velice nápaditá a stará se o množství výtečných momentů, avšak ani ostatní nástroje nezůstávají pozadu. Možná trochu překvapivě (zase!) mě tu hodně baví hra bicích, jejichž mnohé přechody jsou opravdu parádní. Jasně, já chápu, že když to takhle napíšu, tak to nezní jako něco, z čeho by si měl člověk sednout na zadek, nezní to nijak zvláštně, ale jak říkám – právě i v téhle nenápadnosti svým způsobem vězí jedno z největších kouzel téhle desky. Když si totiž poslechnete skladby jako „Reclaim“, „Nectar“ nebo „Mercury“… tomu prostě nelze nic vytýkat, protože je to všechno poskládané s takovým umem, že jen těžko jde dělat něco jiného, než se bavit poslechem.

Když k tomu navíc člověk připočte relativně krátkou hrací dobu 36 minut, během nichž není šance se začít nudit, a fakt, že i zbylé nejmenované písně – úvodní, více jak sedmiminutovou „Progression“ počínaje, výtečnou finální instrumentálkou „Ending“ konče – jsou velice povedené, není už moc co řešit. „Syndrome“ možná nevyhraje cenu za originalitu nebo objevnost, ale v tomto případě to vůbec nevadí, protože i tak se jedná o nadmíru sympatické album, jehož poslech můžu jenom doporučit…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.