Země: Česká republika Žánr: folk metal Datum vydání: 4.11.2011 / 28.10.2011 Label: Black Bards Entertainment / Metalgate Records Tracklist: 01. Dubh 02. Rage Starts Here 03. Nezlomní 04. Living with Pride 05. Blejanje na mjesec 06. Signal Fires 07. Cruadalach 08. Morrigan 09. For My Bleeding Friends 10. Hear Our Voices! 11. The Promise Hodnocení: Ellrohir – 7,5/10 H. – 7/10 Průměrné hodnocení: 7,25/10 Odkazy: web / facebook / bandcamp / bandzone

Existence početné domácí folk metalové sebranky Cruadalach je mi známa už od dob velmi krátce po prvních živých koncertech. Ten vůbec první se odehrál asi před dvěma lety v Plzni, někdo z něj pořídil relativně kvalitní videa a dal na internet. Zhlédnutí tohoto důkazního materiálu mi stačilo k tomu, abych kapelu okamžitě začal považovat za kvalitní a schopnou velkých věcí. Od té doby skutečně aktivní devítka, které je vždy plné pódium (a zpěváka Radalfa i fanouškovský kotel pod ním), víří vody české metalové scény a míří nezadržitelně vzhůru. Kapelu je především možné velmi často vidět naživo, a to kolikrát ve společnosti zářivých hvězd světové folk/pagan scény. Smlouva s německým “pagan” labelem Black Bards, mezi jehož nejznámější koně patří Adorned Brood či Heathen Foray, a vydání debutového full-length alba letos v listopadu, pak dva veleúspěšné roky jenom podtrhly.

Zajímavé je, že početní většinu line-upu tvoří metaloví debutanti. Ovšem je dlužno dodat, že “jádro” kapely už nemalé hudební zkušenosti má – “duchovní otec” projektu Michal “Datel” Rak (bicí) a Aleš “Ex” Cipra (kytara, doprovodný zpěv) prošli krom jiného Silent Stream of Godless Elegy a frontman Radalf si už zazpíval třeba v Hyperborean Desire nebo Nemesis. “Lead – Not Follow” není první nahrávkou, kterou spolu Cruadalach vyplodili. První, pouze elektronicky šířené demo “V rytmu staré krve” se třemi songy spařilo světlo digitálního světa loni v lednu a letos v únoru se jako exkluzivní příloha časopisu Pařát objevilo osmiskladbové EP “Agni – Unveil What’s Burning Inside”. “Lead – Not Follow” se ovšem zapíše jako první plnohodnotně vydané album.

A co tedy album nabízí? Dalo by se říct obligátní instrumentální intro na úvod a potom deset zbrusu nových skladeb v celkové délce ke 40 minutám, takže žádné přehnaně dlouhé vyhrávky, ale hezky řádně úderné songy. Což je to pravé pro kapelu, jejíž kouzlo je v živých vystoupeních, přestože prostory, ve kterých zatím obvykle koncertuje, jsou svými rozměry spíše skromné. Síla je v zapojení velkého množství klasických a folkových nástrojů, a to nejen v ideálních podmínkách studia. Konkrétně se jak na albu, tak na pódiu potkáme mimo klasických metalových instrumentů s dudami, flétnami, houslemi a dokonce s cellem. S čím mám ovšem od začátku, co sleduji jejich tvorbu, problém, to je Radalfova angličtina. Ztrácí se to v growlech, ale v čistém zpěvu, kterým se místy nešetří, jsou vážné nedostatky ve výslovnosti jasně slyšitelné. Je sice možné, že se to od časů prvního dema zlepšilo, ovšem stále ne natolik, abych si přestal stěžovat.

Bohužel, přestože si já a i mnozí další fanoušci myslíme, že vrcholné kousky tvorby Cruadalach jsou právě ty, kde je použit český text (naštěstí kapela na češtinu nezanevřela úplně), ať už je to starší záležitost “Pramen Epony” (kousek, který mě i v ne dokonale nahrané živé verzi okamžitě přitáhl k poslechu) nebo z aktuálního alba “Morrigan” a už vůbec nemluvím o už téměř legendární koncertní pecce “Zlatovláska”, kapela z nějakého důvodu naopak tíhne k textům anglickým. Na “Lead – Not Follow” je poměr 7:2,5 (protože pátý song “Blejanje na mjesec” je kus česky a kus chorvatsky, což zřejmě vzniklo díky blízkým vztahům s tamní kapelou Stribog). Někdo se mi pokoušel tohle číslo vysvětlit podmínkami smlouvy s Black Bards, ale to bylo vyvráceno samotným Radalfem. Prý to prostě chtějí takhle. Podle mého škoda, ale co nadělám?

K samotné hudbě – nad albem rozhodně čnějí dvě skladby, už zmiňovaná “Morrigan” a potom ještě “Hear Our Voices!”, která je sice anglicky, ale prostě se i tak povedla. Naopak česko-chorvatskou “Blejanje na mjesec” nepovažuju za moc povedenou kvůli podivnému textu, ke všemu nezpívanému, nýbrž recitovanému. Sice soudě dle obalu, názvu alba a významu textu jde o možná stěžejní kousek na albu, nicméně mě to neoslovilo, spíš naopak. Na druhou stranu ústřední “dudácká” melodie je víc než dobrá. “Rage Starts Here” dělá čest svému názvu – ve smyslu toho, že Radalf ve zpěvu hodně tlačí na pilu a zní opravdu “zuřivě”. “Nezlomní” podporují mou teorii o tom, že česky zpívané skladby jsou prostě lepší, zejména hluboký growl fakt stojí za to. “Living with Pride” naopak zejména ze začátku potvrdí má slova o tom, že Radalf neovládá anglickou výslovnost. U mě to zkrátka kazí celkový dojem ze skladby, který by mohl být mnohem lepší.

“Signal Fires” se tváří být pomalejší skladbou, ale to je trochu relativní, leda bychom důsledně trvali na tom, že správná metalová balada začne pomalu a po čase se “rozjede”. Eponymní skladba “Cruadalach” je podobný případ. Díky krásným melodiím má velký potenciál, ovšem víc než kde jinde mi tady vadí pořád omílaná angličtina. Následuje kousek, který jsem už opěvoval – “Morrigan”. Tahle skladba je skutečně klenot, podle některých nejlepší dosavadní kousek v tvorbě kapely, střídá se tu pomalé tempo s rychlostí, jemnost s tvrdostí, zazní mnoho pěkných a nápaditých melodií a hlavně – zpívá se česky. “For My Bleeding Friends” je přes pomalejší rozjezd rychlejší kousek, stejně jako “Hear Our Voices!”, druhý vrchol alba, jehož síla se skrývá v refrénu. Závěrečná “The Promise” je na můj vkus trochu moc utahaná záležitost, přestože ústřední instrumentální motiv není úplně špatný.

Hudba jako taková má na mnoha místech krásně folkový šmrnc a přinejmenším na domácí scéně těžko hledat podobný počin. Chvílemi bych ovšem řekl, že těch momentů není tolik, kolik by být mohlo, a trochu moc často se objevují “drsně metalové” pasáže, během kterých to najednou vypadá, že půlka kapely nemá co dělat. Rozhodně ale nejde o žádné pravidlo, těch nápaditých folkových pasáží je na albu dost a dost. Někdo říká, že nejslabším a limitujícím článkem kapely je právě zpěvák Radalf. S tím ovšem přes výhrady k jeho angličtině nemůžu souhlasit – už jenom proto, že bez něj si kapelu dost dobře nedovedu představit. Jeho hlas k tomu zkrátka patří, bez něj by to nebylo ono.

Celkově myslím Cruadalach dostáli obrazu, jaký o nich mám uložený – kapela s relativní převahou folkové složky, která je jako stvořená pro energická živá vystoupení. Songy z repertoáru nového alba se jistě v rámci řady koncertů, kterými nás, jak věřím, kapela brzo poctí, neztratí. Nicméně nebudu zastírat, že jsem si z předloženého materiálu lidově řečeno nesedl na zadek, a to navzdory tomu, že mám kapelu v oblibě. Proto je hodnocení takové, jaké je.

Další názory:

Cruadalach si stihli za krátkou dobu upevnit na české scéně rozhodně ne nezanedbatelnou pozici a rovněž se jim (snad v návaznosti na to?) povedlo vytvořit si docela silnou základnu fanoušků, ale i zarytých odpůrců. O to je zajímavější si uvědomit, že “Lead – Not Follow” je vlastně jejich velký debut. Rozpřádat tu podobné myšlenky ovšem zrovna teď není mým úkolem, to bych mohl uplatnit možná tak v “celovečerní” recenzi, ne v krátkometrážním hodnocení. Abych se ale dostal k jádru pudla (nebo snad ovce, soudě dle obálky?) – “Lead – Not Follow” je podle mého prozatím to nejpovedenější, co pod hlavičkou Cruadalach vyšlo. Ne snad po stránce kompoziční či kvalitativní, neboť ta byla dle mého mínění velice slušná už na předchozím EP “Agni – Unveil What’s Burning Inside”, ale především po stránce zvukové. Plný studiový zvuk, jenž dává vyniknout všem folkovým nástrojům, kolik jich jen kapela má, dělá opravdu hodně a konečně lze tvrdit, že má muzika kapely ten patřičný náboj i ze studia. To je asi tou největší devízou “Lead – Not Follow” v porovnání se zmiňovaným minialbem, jinak je v podstatě vše při starém. Je pravda, že pár skladeb mi do uší tak úplně neleze, ale to bude možná problém spíše na mém přijímači, jiné jsou však opravdu dobré (“Cruadalach”, “For My Bleeding Friends” a hlavně “Blejanje na mjesec”). Celkově určitě povedený a nadprůměrný počin.
H.