Crystal Viper - Crimen excepta

Crystal Viper – Crimen excepta

Crystal Viper - Crimen excepta
Země: Polsko
Žánr: heavy metal
Datum vydání: 24.2.2012
Label: AFM Records

Tracklist:
01. Witch’s Mark
02. Child of the Flame
03. It’s Your Omen
04. Crimen excepta
05. Medicus animarum
06. The Spell of Death
07. Hope Is Gone, Here’s New Law
08. Fire Be My Gates
09. Tyrani piekieł [Vader cover]
10. Ghosts of Sherwood

Hodnocení:
Ellrohir – 7,5/10
H. – 7,5/10

Průměrné hodnocení: 7,5/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Polská čtyřka Crystal Viper je další z řady kapel, od nichž mě neuvěřitelně zaujal hned první kousek, který jsem od nich slyšel. Byla to tehdy skladba s názvem “I Am a Leather Witch” z debutového alba “The Curse of Crystal Viper”, kterým tato heavy metalová partička stylově vtrhla na scénu. Ihned jsem si je oblíbil, ačkoliv z nějakého důvodu jsem se doteď nedostal k poslechu jejich dalších dvou desek, které mezitím stihli vydat. Přitom podle všeho vůbec nejde o propadáky.

Objektem našeho zájmu však dnes bude v pořadí už čtvrtá položka v kolonce “full-length” v diskografii Crystal Viper, nesoucí název “Crimen excepta”. Kapela servíruje nálož klasického heavy metalu se stylovým ženským chraplákem frontmanky (nebo snad spíš frontwomanky?) Marty Gabriel. Svou vokální troškou do mlýna na desce přispěli David Bower, hájící poslední dva roky barvy britských Hell, který svým vystoupením doplnil a obohatil titulní skladbu “Crimen excepta”, a vedle něj také domácí (pro Poláky) legenda jménem Piotr Wiwczarek z neméně legendárních Vader. Jeho podíl na coveru “Tyrani piekieł” však mohou ocenit pouze posluchači CD verze. Milovníci vinylu musí vzít místo toho za vděk coverem britských Demon a jejich Night of the Demon”. Popravdě, páně Bowera bych si možná ani nevšiml nebýt na jeho účast upozorněn, ale Petera už opravdu přeslechnout nelze.

Zmíněný Vaderovský cover se svou zbytnělou agresivitou a laděním poplatným originálu poněkud vymyká zbytku tvorby. Podobně je na tom i druhý bonus song “Ghosts of Sherwood”, i když ten naopak svou akustičností a jistou dávkou jemnosti, ale co jiného také čekat od filmového songu, který budou mít příležitost ocenit zejména diváci chystaného nejnovějšího amerického zpracování Robina Hooda?

Zbytek, což znamená prvních osm tracků, se už dá označit za více než klasický heavy metal britské školy. Na rozdíl od švédských Steelwing, které jsem recenzoval někdy počátkem roku, bych si však troufal tvrdit, že nejde jen o bohapustou vykrádačku starých Iron Maiden, ale že se s tím snoubí určitá hudební přidaná hodnota. Když nic jiného, tak je to už zmiňovaná osoba (a hlavně hlas) ústřední postavy – zpěvačky a kytaristky Marty Gabriel. To je pane ženská podle heavy metalového gusta! Nevládne operním hlasem jako Tarja Turunen, ani strašidelným growlem jako Angela Gossow, ale hevík zkrátka zpívat umí. A jak! Strašně rád bych se někdy nějak dostal k nahrávce “Live Demo”, kde je zachycena při coverování pecek “Denim and Leather” od Saxon a “Wicker Man” od Iron Maiden, protože to musí stát za to. Zatím se mi to bohužel nepodařilo.

Vedle zpěvu tu jsou též nápaditá aranžmá a výborné riffy, které by rozhodně stály za poslech samy o sobě. Skladba “Island of the Silver Skull” a vůbec celé debutové album co do absolutní kvality sice překonáno nebylo, ale je tu přinejmenším několik víc než dobrých kousků. Mezi vůbec nejlepší bych zařadil songy “Child of the Flame” a “Fire Be My Gates”.

Jednu drobnou vadu na kráse album přece jenom má a tou je fakt, že krom výše zmíněných dvou tracků zbytek alba příliš nevyniká, a ani ony nejsou nic, z čeho by šel člověk vyloženě vyloženě do kolen. Při poslechu se tak plíživě dostavuje stereotyp, neřkuli snad přímo nuda. Je to celkově velmi podařené, takřka se nedá mluvit o slabých místech, ale trochu větší výraznost alespoň u některých songů chybí k tomu, aby se album “Crimen excepta” mohlo zařadit mezi vyložene excelentní nebo snad dokonce legendární tituly. Tento můj pocit se také vážně podepisuje na mém závěrečném bodovém hodnocení. Trochu lituji, že neumím posoudit hudební vývoj, jaký Crystal Viper urazili od vydání debutu před pěti lety. Celkově se mi to zdá horší než tehdy, ale mnozí říkají, že je to zase určitě lepší než to, co bylo mezi. Nevím. Ať tak nebo tak, kvalitní heavy metalové album podle osvědčených receptů ze staré školy okořeněných novými nápady vlastní produkce to zcela jistě je.


Další názory:

Předcházející počiny jsem vcelku úspěšně ignoroval, ačkoliv jsem o Crystal Viper věděl od vydání jejich debutu “The Curse of Crystal Viper”, nicméně musím říct, že novinka “Crimen excepta” mne docela baví. Rozhodně se nejedná o nic převratného, je to jenom příjemný heavy metálek, ale zahraný s tak velkým nadšením, že to není zábavné jen pro samotnou kapelu, ale i pro posluchače. Sice je na desce znát, že hudebníci mají asi opravdu hodně rádi staré klasiky, zejména Iron Maiden z některých songů doslova smrdí (například “Children of the Flame” – tam to snad ani nejde neslyšet), ale rozhodně to není zlé, jak by se třeba z podobné zmínky mohlo zdát. Všechny songy pěkně sypou, žádný z nich není vyloženě slabý, naopak jsou všechny vyrovnané a technicky vzato je to vlastně hitovka vedle hitovky. Povětšinou se jede v klasickém a léty prověřeném heavy metalovém schématu, které však – jak vidno – stále může fungovat. Za mě palec nahoru!
H.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.