Daniel Landa poster 2014

Daniel Landa

Daniel Landa poster
Datum: 25.11.2014
Místo: Pardubice, ČEZ Arena
Účinkující: Daniel Landa

Českých rockových interpertů, na jejichž vystoupení se vyplatí jezdit hlavně proto, že jich není moc nebo se nekonají vůbec, je poměrně málo. Patří mezi ně bezesporu i Daniel Landa, který vyrazil na pětizastávkové Žito Tour, aby představil a osvětlil své alter ego Žita 44 a zahrál některé z nových písniček. 46letý zpěvák sice před dvěma lety prohlásil, že už nikdy nebude koncertovat ani nahrávat nová alba, ale z blíže nespecifikovaných důvodů slib nedoržel. Což není na škodu minimálně pro mě, protože jsem jej živě ještě nikdy neviděl a do Pardubic jsem si tak vyrazil doplnit vzdělání.

K pardubické ČEZ Areně se dostáváme někdy kolem půl osmé a dovnitř už se hrne dav lidí. Kontrola u vchodu prostřednictvím security agentury probíhá bezproblémově a nic nám nebrání stoupnout si co nejblíže k pódiu. Akce není dnes zcela vyprodaná a v hale se tak během ní dá alespoň normálně dýchat a hýbat. Jeviště je postavené do tvaru Landovy symbolické runy a je umístěno doprostřed prostoru, který se normálně používá jako lední hokejová plocha, takže se stojí a sedí okolo. To je pro mě (a myslím, že nejsem jediný) příjemná změna oproti všem těm koncertům, kdy lze na interprety koukat jen nudně (s rezervou) zepředu.

Krátce po osmé hodině show začíná rovnou bez předkapelních průtahů a nastupuje sám mistr Landa. Tedy sám – jak se to vezme. Na pódiu mu zpěvem sekunduje host Václav “Noid” Bárta a stará se o tu část pódia, na které se Landa právě nepohybuje. Doprovodné vokály obstarávají také dvě zpěvačky, ale jména po mně nechtějte, ta jsem nikde nepochytil. Sestava doprovodných hudebníků je dnes skutečně hvězdná – kytara Tomáš Vartecký (Wanastowi vjecy), bicí Miloš Meier (Dymytry), klávesy Karel Mařík a baskytara Jakub Antl (Nightwork).

Set začíná mystickou skladbou “Uruz” a ihned následuje “Šmouha”. Obě na běžných nosičích zatím nevydané. Nezní špatně, ale osobně se více těším na starší věci. A dočkám se. Postupně je odehráno hned šest skladeb z prvního alba “Valčík” a publikum složené z větší části ze starších návštěvníků vypadá nadšeně. Dojde i na několik novějších kousků, ale k vzteku mladších fanoušků jich není moc. Z desek “Konec”, “Smrtihlav” nebo “Nigredo” nezazní vůbec nic. Z “Neofolku” pouze “Protestsong” a trochu rozporuplný “Táta”. Trochu zamrzí, že si Dan raději nevybral například “Blanické” nebo “Bílou horu”. Ke konci představí Landa novou vypalovačku “Masakr”, jejíž hudbu má na svědomí Noid.

Některé starší písně jsou nově upravené a doprovázené klávesami (např. “Pozdrav z fronty” nebo “Ona”) a místy mám zpočátku problém poznat, o který song jde. Nápad s předěláním starších věcí do aktuálnějšího kabátku není špatný, ale osobně dávám raději přednost klasickému střihu a skladbě. Až na drobná zaškobrtnutí je Landův hlasový projev mimořádný a nejvíce se projevuje při klasice “Kdož jste boží bojovníci”, kterou zpívá zcela sám bez doprovodu nástrojů a publikum uznale přizvukuje. Téměř dvouhodinové vystoupení končí trochu netradičně zopakováním úvodní písně “Uruz” a slibem velkolepého koncertu pro sto tisíc lidí příští rok v září.

Ještě se na chvíli zastavím u Danových “mezikeců”, tedy promluv mezi písničkami. Musím se přiznat, že ho pořád asi úplně nechápu. Nejdříve před námi stál na pódiu imaginární Žito 44, po chvíli zase s velkou slávou Daniel Landa s tím, že Žita posílá “do prdele”. Pak že se prý za nějaký čas uvidí, jak to s tím šaškem Žitem vlastně dopadne. Osobně je mi jedno, co Landa dělá a co si myslí, jenom mám za to, že když se celé republice představíte s kohoutem v ruce jako někdo jiný a vlastně to nedokážete nijak rozumně odůvodnit, je asi něco maličko jinak, než jste původně zamýšleli. A chyba nebude na straně vašich posluchačů.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.