Země: Velká Británie Žánr: heavy / folk metal Datum vydání: 13.6.2014 Label: Cruz Del Sur Music Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook / twitter / bandcamp

Co vám budu povídat, většina pagan metalových kapel, které podle mě za něco stojí a chovám je v nějaké vážnosti, pochází z několika málo zemí. Když odhlédnu od Skandinávie a Ukrajiny, zbývají tu Britské ostrovy, kde (když nepočítám zástup jiných kapel) již před téměř deseti lety vznikli Darkest Era, míchající heavy metal a melancholickou náturu tamního kraje, konkrétně Severního Irska.

Už jejich debut “The Last Caress of Light” se mi dost líbil, a tak bylo jasné, že se dřív nebo později podívám, zač je toho novinka “Severance”. Darkest Era na ní pokračují víceméně tam, kde před třemi, čtyřmi lety skončili. Drží se své osobité tváře, ve které se zádumčivá, typicky irská nálada, jakou už několik alb čarují třebas Primordial, míchá s živelnějšími heavy metalovými postupy. Na novince si zachovávají svůj dosti specifický zvuk, hudbu jako takovou ale dost přiostřili a zrychlili.

Vedle několika výpravnějších kusů (musím zmínit hlavně závěrečnou “Blood, Sand and Stone”) to totiž občas zasmrdí black metalovými sypačkami, což je nejvíc cítit v úvodní “Sorrow’s Boundless Realm” a “Trapped in the Hourglass”. Ostřejší nátuře svědčí absence akustické balady i vyloženě dlouhých opusů, což byly dvě poslední písně z minulého alba, stejně jako kratší hrací doba, která se smrskla na necelých 45 minut. Díky tomu je “Severance” našlapanější a podstatně záživnější než prvotina, které přece jen ke konci trochu docházel dech.

Deska není tak “folková” jako předchozí album a staví především na kytarách a skvělém čistém vokálu, což ale Darkest Era stačí k tomu, aby vytvořili příjemnou, melancholickou náladu i parádní momenty. Sice to není nic, co by mě posadilo na prdel, předností “Severance” je ale dostatek chytrých nápadů spolu s upřímností, uvěřitelností a jistou pokorou, což je věc, která mnohým rádoby pagan kapelám tolik chybí.