Země: Velká Británie Žánr: death metal Datum vydání: 26.6.2014 Label: Metal Age Productions Tracklist: 01. Cemetery Sickness 02. Coffin Smasher 03. I, Cadaver 04. Recipes of Horror 05. Rotten Brain Extraction 06. Cunt Full of Maggots 07. Cabletie Castrator 08. Mortuary Debauchery 09. Tactile Necrophile 10. Cut Up & Fed to the Dog 11. Grave Secrets Hodnocení: 5,5/10 Odkazy: web / facebook K recenzi poskytl: Future PR

Ne, že by z toho pravidla neexistovaly výjimky, ale dalo by se říct, že to v redakci máme zejména s kolegou H. pěkně rozdělené – on bere většinu generického black metalu a já zase většinu generického death metalu. Psát recenze na takové desky se může zdát jednoduché, ale stačí, aby jich měl člověk pár za sebou a najednou vyvstává problém v tom, jak psát další jinak než metodou Ctrl+C, Ctrl+V a úpravou několika nezbytností. Odpověď zní: blbě, a nebohému recenzentovi tak většinou nezbývá, než se uchýlit k neobratnému natahování textu nejrůznějšími bláboly, jako je třeba tenhle odst… sakra, to jsem asi neměl říkat, co?

Dobře, prázdného tlachání bylo protentokrát dost, pojďme se konečně bavit o muzice. Těm bystřejším z vás už asi došlo, že tentokrát budeme mít co dočinění s deskou od death metalové kapely, a je to přesně tak – tou kapelou jsou velšští Desecration a albem jejich žhavá novinka s rozkošným názvem “Cemetery Sickness”. Pro všechny, kteří o Desecration stejně jako já nikdy dříve neslyšeli, bude zajisté překvapením, že to takhle parta táhne už od roku 1993 a na kontě má hned osm řadovek včetně novinkové “Cemetery Sickness”, a s takovýmhle rodokmenem by bylo poměrně oprávněné očekávat přinejmenším slušnou práci. Otázka tedy zní, nakolik je to v tomto případě oprávněné…

No, minimálně vyhranost se pánům rozhodně upřít nedá. Na “Cemetery Sickness” je vidět, že Desecration mají už něco za sebou a ten svůj oldschool drhnou pěkně ve špinavém a hnusem nasáklém stylu raných 90. let, kdy death metalu kvetla pšenka zdaleka nejvíce. Zvuk je příjemně chraptivý, žádné klávesy ani jiné serepetičky, nic takového – jen riffy, nehudební úvody skladeb a sem tam nějaké sólo. Inu, jak známo, starého psa novým kouskům nenaučíš. Nemůžu se však zbavit dojmu, že těmhle pardálům by nějaká nová a svěží inspirace určitě pomohla, a to nemyslím ani tak, aby z oldschoolu udělali něco jiného, ale spíš co se týče nápadů, kterých se tu totiž moc neurodilo a je to fakt dost slyšet.

Že to někdo hobluje postaru totiž ještě automaticky neznamená, že je to stejná palba jako na dnes již kultovních žánrových nahrávkách, a tady se to projevuje na plné čáře. Desecration totiž sice jsou vyhraní a mají to v ruce, ale co je jim to platné, když většina alba působí tak nějak nijace a podobně působivého výsledku se dobere kdejaká mladá banda, která toho moc neumí, ale zhlédla se ve dvacet let starých deskách. “Cemetery Sickness” je zkrátka velice obyčejná žánrová nahrávka, která nenabízí ani nic nového nebo zajímavého, ani není napsaná tak dobře, aby si s tím vystačila.

Aby ale čtenář nenabyl dojmu, že jde o vyloženou kravinu, je třeba na férovku zmínit, že to není zas tak špatné, jak to možná z předchozího odstavce vyznívá. Opravdu nudný matroš tu sice je, ale není ho mnoho a podstatně větší část zabírá sice naprosto obyčejné a tisíckrát obehrané, ale pořád jakž takž funkční žánrové výrazivo. No, a krom toho je tu pár momentů, které se nebojím označit za solidní a být to na podobné úrovní celou dobu, pak se tu bavíme o něčem trochu jiném, přinejmenším o velice slušné žánrovce – jenže i té je “Cemetery Sickness” bohužel poměrně vzdáleno.

Jak to jen shrnout… Poslouchat to jde, to samozřejmě ano, a sem tam se to dokonce poslouchá příjemně. Rovněž tomu napomáhá skutečnost, že se Desecration udrželi na uzdě a stopáž desky se zastavila jen kousíček nad půlhodinou, takže to jde celkem v klidu přetrpět, i když vás deska neosloví, ale ačkoli s “Cemetery Sickness” žádný zásadní problém nemám, pořád se ne a ne zbavit nepříjemného vědomí, že si z celé desky pamatuju akorát pár úvodních replik a jediný hudební obrat. Je tedy pochopitelné, že takovou desku nemohu hodnotit lépe navzdory respektu ke kapele a jejímu poctivému přístupu k věci. I kdyby nic, tak je “Cemetery Sickness” totiž dokonale upřímná nahrávka a to se nakonec taky počítá.