Die Apokalyptischen Reiter - Tief.Tiefer

Die apokalyptischen Reiter – Tief.Tiefer

Die Apokalyptischen Reiter - Tief.Tiefer
Země: Německo
Žánr: melodic metal
Datum vydání: 30.5.2014
Label: Nuclear Blast Records

Tracklist:
I. Tief
01. Freiheit, Gleichheit, Brüderlichkeit
02. Wir
03. Wo es dich gibt
04. Was bleibt bin ich
05. Ein leichtes Mädchen
06. Ein Vöglein
07. Es wird Nacht
08. Die Wahrheit
09. 2 Teufel
10. Die Welt ist tief
11. So fern

II. Tiefer
01. Die Zeit
02. Der Weg
03. Friede sei mit dir
04. Flieg, mein Herz
05. Das Paradies
06. Die Leidenschaft
07. Auf die Liebe
08. Der Wahnsinn
09. Terra Nola

Hodnocení:
Zajus – 6,5/10
H. – 7/10

Průměrné hodnocení: 6,75/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Po devatenácti letech existence a devíti dlouhohrajících albech mohou být Die apokalyptischen Reiter právem považováni za německou metalovou stálici. Původně death metalová kapela s folkovým nádechem si postupným vývojem vytvořila charakteristický zvuk, v němž stále narůstající roli nesou melodie, zatímco agrese zůstává čím dál častěji v pozadí. Kapela s takovouto historií tak má právo bilancovat a přesně to na novince Die apokalyptischen Reiter dělají. “Tief.Tiefer” je totiž dvojalbum, ovšem nejde o žádnou koncepční velkolepost, tajemství druhého disku je totiž jiné a věnovat se mu tak budu až za několik odstavců. Začněme tak u disku prvního, který je naprosto plnohodnotným albem sám o sobě.

V recenzi “Moral & Wahnsin”, alba, které dnes recenzovanému “Tief.Tiefer” předcházelo, použil kolega Ježura k popsání hudby Die apokalyptischen Reiter snad všechny možné žánry. Přestože není “Tief.Tiefer” (tedy jeho první disk) na první poslech od “Moral & Wahnsin” žádným zásadním způsobem odlišné, vystačil bych si pro tentokrát se škatulkou jedinou a obecnější: melodický metal. Die apokalyptischen Reiter opravdu přesahují hranice, roky zkušeností jim však umožnily vše spojit do úhledného svazku, který vlastně nemá cenu rozpitvávat do bližších detailů. Pokud bychom tak činili, mohli bychom totiž zjistit, že za pěkně malovanou obálkou, již nám kapela servíruje, nenalezneme žádné hlubší sdělení. (A teď nemluvím o skutečném obalu alba, který je bohužel naprosto nezáživný.) “Moral & Wahnsin” tímto sdělením oplývalo a je škoda, že novinka je v tomto ohledu mnohem jednodušší, nehýří překvapeními či hudební obdobou poznámek pod čarou, které čtou jen ti, kdo se do tématu chtějí opravdu ponořit. Je to dovolenkový román s jednoduchou zápletkou, která nenadchne, ale naštěstí ani neurazí.

Po troše abstrakce se nyní konečně vrátíme na zem. Die Apokalyptischen Reiter udělali hodně chytrý krok při volbě singlu, jelikož zvolili skladbu “Freiheit, Gleichheit, Brüderlichkeit”. Tato tepající industriální pecka je na rozdíl od zbytku alba hitem od prvního poslechu, takže vám zejména z počátku vedle ní (nebo doslovněji po ní) může zbytek “Tief.Tiefer” připadat hodně nevýrazný. Najde se však několik skladeb, které se nesou v jejím chytlavém duchu: jednou z nich je hned druhá “Wir”, která ke konci pod náporem “ufonských” kláves překvapivě zvážní. Z kategorie pomalejších písní pak musím vyzdvihnout “Was bleibt bin ich”, jejíž rytmus vás chtě nechtě přinutí alespoň decentně přikyvovat hlavou, či na silném vokále postavenou “Die Wahrheit”.

Speciální zmínku si pak zaslouží dvě písně: “Es wird Nacht” a “Die Welt ist tief”. První jmenovaná nejdříve nedává znát svou pravou tvář a po rychlé gradaci, při níž opět vynikne skvělý proměňující se Fuchsův hlas, vybuchne excelentní refrén, který jako by napsali Oomph! někdy v období alb “Wahrheit oder Pflicht” a “GlaubeLiebeTod”. Druhá zmiňovaná skladba je pak takovým malým okénkem do ujetosti předchozí desky, kde vše od halekání a tvrdých kytar před refrénem až po excelentní prolínání tvrdé elektroniky s kytarou chvíli před koncem křičí kreativitou.

Pokud správně počítám, vyjmenoval jsem šest skladeb a v tom je ten problém: na prvním disku je jich totiž jedenáct. Některé jsou jednoduše nevýrazné, a proto nestojí za zmínku (“Wo es dich gibt” a “2 Teufel”), jiné se o něco pokoušejí, ale nefunguje to tak, jak by mělo (“So fern”), a ostatní jsou doslova špatné. Právě do poslední kategorie řadím pomalou “Ein leichtes Mädchen” a ještě pomalejší baladu “Ein Vögelein”, z nichž první končí alespoň obstojným kytarovým sólem, ovšem druhá nedokáže nabídnout vůbec nic. Bohužel, pokud má hudba pouze povrchový efekt a žádné hlubší sdělení, je hranice mezi kvalitou a nekvalitou nečekaně tenká a Die apokalyptischen Reiter na novince zakusili obě její strany.

Na počátku jsem sliboval, že k druhému disku dospěji později, a právě teď je ten čas, kdy tak s radostí učiním. Pokud tušíte, že jeho obsah souvisí se starší tvorbou kapely, tušíte správně. Nachází se zde totiž devět akustických skladeb, které jsou ve většině případů upravenými verzemi písní z dříve vydaných alb. Tuším, co si říkáte, také jsem k těmto pokusům obvykle přehnaně kritický, ale zadržte. Die apokalyptischen Reiter totiž na písních odvedli velký kus práce a z původních verzí často nezůstalo o moc víc než text, refrén a ústřední melodie. Možná i proto, že nejsem nikterak velkým znalcem starší tvorby kapely, mě tak nové verze baví opravdu hodně. Některé skladby jsou v novém podání (do)jemné, tak jako v případě “Der Weg” či “Flieg, mein Herz”. Jiné jsou naopak folkově veselé a vyřádí se v nich piano i housle či trumpety. Tak například “Auf die Liebe” se opravdu povedla a “Friede sei mit dir” je ještě o kousek lepší. (Mimochodem druhá zmíněná v závěru obsahuje i elektrickou kytaru, čímž poněkud porušuje pravidlo akustičnosti, ale koho to zajímá, když to kapele tak dobře hraje.)

Jaký je tedy verdikt nad “Tief.Tiefer”? Některé písně jsou opravdu dobré, pár je jich doslova excelentních, na druhou stranu se album nevyhnulo ani šedivému průměru a hnědému podprůměru. Co první disk postrádal, je konzistence a tu překvapivě nabídl disk druhý. Pokud bych předpokládal, že samotnou podstatu “Tief.Tiefer” má tvořit právě obsah prvního disku a druhý disk je spíše bonus, pak se dostáváme do paradoxu, kdy bonus vytahuje hodnocení hlavního obsahu. Tuším však, že tomu tak není, že oba disky tvoří poněkud nesourodé, ale jinak plnohodnotné dvojalbum. V tomto kontextu jsou pak výpočty jednoduché. Solidní tři čtvrtiny alba dramaticky převažují nad jeho slabší čtvrtinou, a tak enyky benyky kliky bé šest a půl bodu.


Další názory:

Minulá deska “Moral & Wahnsinn” pro mě byla dost prapodivná, protože na ní byly naprosto skvělé songy (“Dr. Pest” si vcelku pravidelně pouštím dodnes!) i totální kraviny, díky čemuž mě to jako celek prostě nebavilo. Nejprve to úplně stejně vypadalo i s aktuálním počinem “Tief.Tiefer”. Hned od začátku mě pekelně chytla ohromně povedená klipovka “Freiheit, Gleichheit, Brüderlichkeit”, vedle níž zpočátku zněl zbytek novinky Die apokalyptischen Reiter poměrně nevýrazně a docela mi splýval. Přesně tohle jsem chtěl původně napsat i do hodnocení, ale pořád jsem cítil, že to ještě nemám vstřebané tak, jak by bylo potřeba – a nakonec jsem “Tief.Tiefer” vstřebával tak dlouho, až jsem si uvědomil, že mě to nazvdory vlastnímu očekávání upřímně baví. Až na výjimky, jakou je například fakt debilní refrén “Ein leichtes Mädchen”, je to rozhodně povedená záležitost, v jejímž čele pro mě kromě již zmiňované “Freiheit, Gleichheit, Brüderlichkeit” stojí třeba závěrečná paráda “So fern”, “Es wird Nacht” (která mi v pár momentech připomíná Rammstein na “Rosenrot”) nebo mírně ostřejší “Wir”. V konečném součtu tedy rozhodně palec nahoru – za první disk. Druhý, kolegou vyzdvihovaný disk jsem totiž neposlouchal, jelikož akustické předělávky starších songů mě prostě nezajímají, sorry…
H.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.