Disturbed poster 2009

Disturbed, the.switch

Disturbed
Datum: 23.6.2009
Místo: Praha, Roxy
Účinkující: Disturbed, the.switch

Nezničitelní Disturbed nám přijeli ukázat, co umí, a vybrali si pro to datum 23.6. a jako místo pražský klub Roxy. Tato parta se k nám podívala po celých devíti letech, poprvé u nás byli jako support dnes již upadajícího Marilyna Mansona. Začátek koncertu byl plánovaný na sedmou, ale jako skoro všude nějaké to menší zpoždění bylo, a sice zhruba 10 minut.

Když už jsme vevnitř a čekáme na start, tak se dočkáme české skupiny the.switch. Pokud jste byli 9. června na KoRn, určitě se vám jméno této skupiny vybaví, hráli totiž i před nimi. Tuto kapelu jsem do té doby ani neznal, poslechl jsem si jen pár songů, než jsem vyšel na koncert. Na jedné straně se na internetu se the.switch nadává, že znova už je ti dotyční nechtějí slyšet a nemají tam co dělat, ale na straně druhé na ně padá i chvála, že momentálně patří mezi nejlepší české kapely a lépe nikdo vybrat nemohl. A můj názor? Jejich vystoupení v sobě neskrývalo nic extra, pro mě byli zklamáním. Na začátku bylo na klucích vidět, že své vystoupení prožívají a baví je, zasloužili by si ale lepší publikum, než jsme byli my. O potlesk a zvedání rukou si často museli sami požádat, lidé spíše stáli a koukali, než aby si je užívali. Kytaru jsem vůbec neslyšel a zpěvu nerozuměl ani slovo. Pochválit snad můžu jen bubeníka, který mi připadal z celé skupiny nejlepší. the.switch se také pokoušeli o slipknoťácké “jumpdafuckup”, což jim sice vyšlo, ale docela dlouho trvalo dostat všechny diváky dolů na zem. Když se nás zpěvák snažil rozezpívat nebo chtěl, aby se zpívalo místo něj, chytal se jen málokdo. the.switch mě o svých kvalitách nepřesvědčili, naštěstí ale moc dlouho nehráli.

Blíží se osmá hodina a the.switch odchází z pódia, které se začíná upravovat pro ty, na které všichni přišli – Disturbed. Upravuje se asi tak 15 minut a pomalu se blíží start. Nejdříve přichazí bubeník – začíná hrát a rozsvěcují se světla. Za chvíli dorazí i kytarista s basákem a už se čeká jen na zpěváka Davida Draimana, který je klasicky přiveden ve svěrací kazajce s maskou na hlavě. Vše načíná song “Voices”. Za pochvalu určitě stojí Draimanův dokonalý hlas, jenž je skoro stejně čistý jako na studiové verzi. I jeho speciální ďábelský smích a jiné zvuky jsou stejné jako na CD. Možná to jen mohl více prožívat, většinou totiž jen klidně stál se svým ďábelským výrazem a rukou vzhůru.

Setlist Disturbed:
01. Voices
02. Liberate
03. Just Stop
04. Prayer
05. Meaning of Life
06. Land of Confusion
07. Remember
08. Stupify
09. Hell / Shout 2000 / Criminal / Deify
10. The Night
11. The Game
12. Inside the Fire
13. Stricken
14. Ten Thousand Fists
– – – – –
15. Indestructible
16. [drum solo]
17. Down with the Sickness

Disturbed se snažili často zapojovat diváky v hledišti i diváky nahoře. Zpěvákovi kratší proslovy mezi písněmi byly skvělé. Nejdříve říkal, jestli víme, že tu jsou po devíti letech, když tu byli s Mansonem. Všichni po každé jeho větě začali hlasitě řvát, a tak po chvíli říká: “You don’t fucking understand what I am saying, right” [něco jako “Vy kurva nerozumíte, co říkám, že” – pozn. autora]. Dále se ptal, kdo z nás je vidí poprvé, zhruba půlka hlediště zvedá ruce a pak se ptá, že když přijedou znova, tak jestli půjdeme. V tu chvíli zvedají ruce všichni a Draiman se smíchem prohlašuje: “Now you understand me!” Své povídání moc neprotahuje a začíná se znovu hrát. Často pobouzí diváky ke zvedání pěstí, což Disturbed dělají na každém svém koncertu. Největším a snad jediným mínusem bylo velké horko. Tak půl hodině jsem měl úplně promočené tričko potem (a nebyl jsem sám).

Po osmi odehraných písních přichází smršť čtyř songů bez pauzy – “Hell”, “Shout 2000”, “Criminal” a “Deify”. Vyvrcholení a odehrání nejvetších hitů přichází hned poté, kdy zazní pecky jako “The Game”, “Stricken” nebo “Inside the Fire”. Po “Ten Thousand Fists” říká Draiman: “Good night, Prague!” a skupina odchází. Nějakých pár minut se nechají vyvolávat, aby se nakonec vrátili a odehráli titulní song nového alba “Indestructible”. Frontman chtěl po všech vidět pěsti ve vzduchu, asi jich chtěl vidět tak deset tisíc :) Kapela opět po této písni odchází a zůstává pouze bubeník. Každy ví, co přijde – masivní sólo na bubny. Pro mě to byla nejlepší část koncertu, protože miluji bubny a užívám si je ze všeho nejvíc. Chlapík to zahrál rychle a přesně, bylo to víc jak povedené sólo. Hned po jeho exhibici začíná “Down with the Sickness” a tím koncert končí. Disturbed slibují, že přijdou zpět mnohem dřív než naposled. Do diváků se pak klasicky hází paličky a trsátka, bohužel jsem ale nic nechytil. Disturbed předvedli skvělou show, ve vystoupení snad nebyla jediná chybička. Musím chlapcům zastleskat. Kdo nebyl, přišel o hodně. Stálo to za to. Doufejme, že se brzy vrátí.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.