Divinity - The Singularity

Divinity – The Singularity

Divinity - The Singularity
Země: Kanada
Žánr: melodic death metal
Datum vydání: 1.12.2009
Label: Candlelight Records

Hodnocení: 5/10

Zbytek redakce hodnotí:
H. – 5/10

Průměrné hodnocení: 5/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Divinity, jedna z dalších mnoha kapel, které hrají moderní verzi thrash metalu. Tyto skupiny jsou často kritizovány, že se hrají pořád to stejné dokola a dokola. Ani Divinity nejsou výjimkou, jedná se o ohrané věci, přesto se stále dobře poslouchají. Skupina pochází z Kanady a jedná se o její druhé album. První se jmenovalo “Allegory” a vyšlo roku 2008. “The Singularity” už bylo dlouho před vydáním celé ke streamu na jejich MySpace, toto umístění na internet považuji za dobrý tah. Nemám rád, když vás kapela nutí do koupě CD a jinde legálně si tuto hudbu neseženete. Takhle si můžete nejdříve desku nejdříve poslechnout, a pokud se vám bude líbít a i kapela vám padne do oka, nic neřešíte a desku si objednáte.

“The Singularity” obsahuje devět písní. Ze začátku se mi album libílo víc a víc, teď ale počáteční euforie trochu upadá a baví mě jen určité písně. Mezi ně patří asi první trojce – “Abiogenesis”, “Beg to Consume” a “Lay in the Bed You’ve Made”. “Abiogenesis” se nedá brát tolik ani jako píseň, je to spíš takové dvouminutové intro. Zrovna intra moc nemusím, tady mě ale celkem baví, takže palec nahoru. “Beg to Consume” má na začátku takový “nu-metalový” riff. Poprvé, když jsem tuto píseň slyšel, jsem myslel, že mi tam nějak naskočili Drowning Pool, popř. jiná kapela podobného žánru. Hudba na celém albu je zhruba stejná, je tu značně vidět inspirace od větších kapel typu DevilDriver nebo Lamb of God. Občas se tu vyskytne riff, který je více či méně melodický, zpěv se mění na growl nebo z growlu na čistý. Co se týče “Lay in the Bed You’ve Made”, tak ta mi přijde jako nejlepší píseň na celém albu. Chytlavý riff, žádné přehnané bicí a dobré kytarové sólo. Zpěv ladí, jak má – jednička za tento song. Vyskytují se tu i písně, které mají přes šest minut. U tohoto stylu mi to nepřijde moc jako dobrá volba, pokud nejste opravdu génius, pět a více minut je dost. Poslouchat delší dobu to stejné není zrovna ideální, místo tvoření delších kousků mohla kapela songy ořezat a přidat 2-3 navíc, album by se tolik netáhlo a drželo by posluchače stále u toho.

Jak jsem psal výše, zezačátku jsem to poslouchal poměrně dost, později mě už to tolik nebavilo. Album se mi oposlouchalo a nevím, kdy se k němu zase vrátím. Kapelu ale určitě budu dál sledovat a pokud někdy ohlásí turné a zařadí do něj naši zemi, asi je navštívím. Naživo tyto kapely mívají energii a šťávu. Finální verdikt? Průměrné album, na kterém se nevyskytuje nic, co by nějak svůj žánr ovlivnilo. Potenciál tu je, uvidíme příště.

Ještě k obalu – krása, jeden z nejlíp udělaných coverů vůbec.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.