Země: Česká republika Žánr: death metal Datum vydání: 15.6.2012 Label: Pařát Magazine Tracklist: 01. I’m a Protector 02. Grave of Ideals 03. Subversive of Dreams 04. Murderous Power 05. Come on and Fight 06. Cursed 07. Day for My Suicide 08. Outro 09. Cenotaph [Bolt Thrower cover] Hodnocení: Kaša – 7/10 H. – 7,5/10 Průměrné hodnocení: 7,25/10 Odkazy: bandzone K recenzi poskytl: DMC

Jihomoravští death metalisté z Veselí nad Moravou, DMC (Death Mosh Core), fungují někdy od roku 1989 a teprve letos, po dlouhých 23 letech, se vytasili se svým regulérním debutovým počinem. Protože jsem o téhle kapele nikdy neslyšel, musel jsem trošku pátrat, ale údajně by za sebou měli mít šest demosnímků, řadu nedůležitých personálních rošád, během kterých se v kapele vystřídalo na dvacet hudebníků, ale i přesto jsou DMC stále zde a co je hlavní, jejich debutové album “Murderous Power”, které jim letos vydal magazín Pařát, zabíjí.

A to doslova, protože texty a vlastně i grafické ztvárnění bookletu, který má na svědomí Jaromír “Deather” Bezruč (jenž mimochodem odvedl slušnou práci), tématicky vycházejí z událostí 2. světové války. Už i samotný obal, na kterém je vyobrazen legendární německý tank Tiger, nastíní, kudy se DMC budou ubírat, protože smrt a válečné běsnění je to, oč tu běží. I přesto, že je celá deska textově protkána stejným tématem, není “Murderous Power” koncepčním albem a není tak jakkoli svazováno, aby náhodou nedošlo k porušení atmosféry případného konceptu. Hudebně se DMC pohybují na poli klasického death metalu americké školy, přestože nikdy nezískali takový věhlas jako Melancholy Pessimism nebo Krabathor. Tady se prostě jede na plný plyn a na ploše pětadvaceti minut se ani na chviličku nesleví z intenzivního hudebního výkladu. Celé album uteče jako voda a člověk vlastně ani nemá čas na oddych a hlavně ani na to, aby se začal nudit.

Úvodní “I’m a Protector”, která album otevírá, je uvedena krátkým intrem ve formě sirény a postupně se přechází v úvodní riff, který se táhne takřka celou skladbou. Všichni hrajou na plné obrátky a musím říct, že jsem byl překvapen výkonem zpěváka Quatchuda, jehož projev je opravdu prvotřídní. A to ve chvílích, kdy předvádí svůj řev či brutální growling. Ve všech svých polohách je pořád správně nasraný. Srozumitelnost a dobrá angličtina tomu jen nasadí korunu, i když je fakt, že od kapely, která působí na scéně takovou dobu, by tohle mělo být samozřejmostí. První z top momentů pro mě přišel ve třetí “Subversive of Dreams” se skvělým úvodním sekaným riffem, který mi připomněl Slayer z alba “Diabolus in Musica”. Ostatně i tihle borci mají v tvorbě DMC své místo, asi nejvíc ve formě disharmonických kytarových sól, při kterých jsem si na dvojici King/Hanneman nejednou vzpomněl. Skladba titulní je další vypalovačkou, jak má být. “Murderous Power” sice začíná dosti odlehčeně, ale hned po pár vteřinách se opět rozpoutá pořádné peklo a chytlavý refrén spolu se šlapavou rytmikou ženou skladbu kupředu a taková ta zdravá agresivní chytlavost z ní jistě učiní jeden z koncertních trháků živých vystoupení kapely.

Druhá půlka na mě působí ještě o trošku brutálněji než ta první, protože trojice skladeb “Come on and Fight”, “Cursed”, a “Day for My Suicide”, kterou odstartuje bombardování obyvatelstva, jsou asi nejtvrdší skladby celé kolekce. Na úplném závěru se nachází instrumentální “Outro”, které jako by bylo soundtrackem k právě ukončené válečné vřavě, a jako bonus na konec si DMC přichystali předělávku “Cenotaph” z dílny legendárních válečníků Bolt Thrower, ke kterým mají Jihomoraváci stylově dost blízko a myslím si, že se této skladby chopili statečně a jejich verze má pořádné koule, přestože trocha vlastní invence by neuškodila.

“Murderous Power” je (na české poměry) prvotřídní death metalové album, za které by se nemuseli stydět ani profláklejší kolegové. Někoho může zklamat kratší stopáž na úrovni EP, avšak já jsem si ji pochvaloval, protože takto je dopad celého alba mnohem intenzivnější. Když pominu fakt, že hudba DMC není žádným objevem dříve nepoznaného, ale do jisté míry spíše sázka na osvědčené postupy, tak na debutu není žádné výrazně hluché místo a má opravdu “vražednou sílu”. Za sebe můžu říct, že jsem byl mile překvapen a určitě si “Murderours Power” zapamatuji.

Další názory:

Myslím, že kolega to vystihnul docela slušně – “Murderous Power” sice není vrchol originality, ale vůbec to nevadí, protože ta deska má prostě takový tah na bránu, že to člověku ke štěstí naprosto stačí. DMC rozhodně nechodí kolem horké kaše, ale jdou rovnou na věc a střílí jeden brutální projektil za druhým. “Murderous Power” se kolem prožene dřív, než se člověk vůbec vzpamatuje, ale právě kraťoučká délka – pouhých 25 minut – je paradoxně jednou z největších předností nahrávky. Nestihne se totiž objevit ani náznak nudy a třeba já osobně mám po konci placky vždycky chuť ji ihned protočit ještě jednou, což by myslím při “standardní” stopáži (dejme tomu tak 45 minut) rozhodně nefungovalo, čili v tomto ohledu jednoznačně plus. Sice netvrdím, že je zrovna tohle deska, kterou bych si nutně potřeboval pouštět každý den, přesto však proti výsledku nemůžu říct křivé slovo, naopak – je to rozhodně povedená věc. Kdo má rád oldschool death metal, rozhodně ho výsledek potěší.
H.