Země: Nizozemsko Žánr: death / thrash metal Datum vydání: 22.7.2013 Label: selfrelease Tracklist: 01. Multiverse 02. Planet Eater 03. Alien Intervention 04. Eye of Wicked Sight 05. Unknown Disease 06. Terror From Beyond 07. Crawling from the Crypt 08. Beneath the Flesh Hodnocení: 5/10 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Abyssal Warfare Promotion

Zdá se mi to, nebo se země tulipánů a fotbalových Oranjes pomalu stává mekkou death/thrashových smeček, kterých se po úspěchu krajanů Legion of the Damned vyrojilo jako hub po dešti? Ecocide jsou totiž další z početné řady ctitelů této módy, přestože jsou trošku víc zakořenění v devadesátých letech. Své štěstí zkoušeli od roku 2010 pod jménem Toxic Napalm, tehdy jako čistě oldschool thrashová kapela, ovšem zdá se, že bez pamětihodného úspěchu, protože tahle parta nestihla před svým rychlým koncem vydat jedinou vlastní skladbu. Rok 2012 se tak nesl ve znamení změn a pokusu o nový start, takže z popela Toxic Napalm povstala tříčlenná parta slyšící na jméno Ecocide, do své tvorby přimíchala death metalovou hutnost a po loňském eponymním demu rychle přispěchala se svým debutem “Eye of Wicked Sight”, pod jehož pokličkou se vaří oldschoolový death/thrash plný těch nejchutnějších ingrediencí jménem Death, Coroner či Slayer.

Trojice vystupující pod přezdívkami The Slapper, Ducaz a Goof nahrávala v neznámém Dirty Bird Studios v Holandsku a podařilo se jim zhmotnit všechny klady i zápory, které si jen lze od mladé kapely obdobného zaměření představit. Je to přímočaré, agresivní a plné mladického nadšení a samozřejmě taky skladatelskou nezkušeností. Hudba nezní moc originálně a zpěvák Rick “The Slapper” sice jede jako pekelná mlátička, ale nemyslím si, že by byl něčím výjimečný a bez problémů by se dal nahradit a zaměnit s mnoha podobně zaměřenými křiklouny. Je škoda, že jsem neměl k dispozici texty, protože z názvů skladeb se dá tušit, že lyricky se kapela věnuje ne úplně běžným tématům mimozemského světa, jenže Rickovu chropotu není v rychlejších pasážích zas tak dobře rozumět, takže jsem si z potenciálního faktoru, jenž by kapelu mohl odlišit, nic moc neodnesl, což je škoda.

Skladby samotné se pohybují kolem přijatelné hranice čtyř minut, což je tak akorát. Když si představíte, že většina písní se točí kolem ústředního riffu, který se na několika místech lehce obmění a občas jej protne melodické riff ve stylu Slayer, tak to není nic, co automaticky zaručuje nakažlivost materiálu. “Eye of Wicked Sight” je sice formálně slušná deska, která šlape; jednotlivé písně jsou v pohodě, ale jakmile jsem se odhodlal k poslechu celého alba, tak jsem se nejpozději v průběhu “Unknown Disease” přistihl, že se nebavím tak, jak bych měl. Jednotlivé písně jsou prostě jedna jako druhá. Chybí mi v nich nějaký moment oživení jako třeba častější změna tempa. Takhle prostě spustí kytarové chrastění, basa je lehce přeslechnutelná, takže jako by nebyla, a místo ní slyším škopky, které do variabilního instrumentálního výkonu mají hezky daleko a jedou si to svoje. Výjimkou potvrzující pravidlo je třeba “Planet Eater” se skvělým začátkem ve stylu thrash metalových titánů, který se sice v průběhu změní v jednotvárný death metalový nářez, ale alespoň při ní mám neustálé nutkání klepat si do rytmu a parádně jsem si ji užíval. Dalším kouskem, u něhož jsem se bavil, je titulní “Eye of Wicked Sight” s výrazným kytarovým odérem Death, díky němuž je hlavní riff velmi chytlavý. Neříkám, že ten zbytek je propastně horší a neposlouchatelný, ale i přes krátkou hrací dobu je album pro svou jednotvárnost docela oříškem.

Díky výše uvedenému nevěřím, že si Ecocide uchovám v paměti déle než týden od posledního poslechu. Mám tuhle hudbu rád, ale ke spokojenosti potřebuju víc než standardně odvedenou práci bez špetky vlastní invence a chvilky překvapení, protože to s prominutím předvádí v dnešní době drtivá většina obdobných skupin. “Eye of Wicked Sight” lze doporučit pouze naprosto oddaným fanouškům žánru, kteří si v tomto vyloženě libují a stačí jim to ke spokojenosti, nikam jinam tahle parta nepřesahuje.