Écorché - Necrotic Minds

Écorché – Necrotic Minds

Écorché - Necrotic Minds
Země: USA
Žánr: experimental black metal
Datum vydání: 1.3.2015
Label: Merdümgiriz

Tracklist:
01. A Vast Frozen Hell
02. The Apostate
03. Nightmare
04. A Necrotic Mind
05. V

Hrací doba: 42:58

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Merdümgiriz

Nechoďme tentokrát kolem horké kaše ani kolem jakéhokoliv jiného teplem prohnaného pokrmu a řekněme si to hned na rovinu. Écorché je záležitost určená těm z vás, kdo si libujete v pořádných hudebních zvrácenostech. V případě, že jste teď hned nedostali chuť si to poslechnout a pokud vám pojmenování „hudební zvrácenost“ obecně nezní příliš lákavě, pak máte oficiální povolení zavřít okno prohlížeče i bez dočtení recenze do konce.

Écorché je duo (alespoň tedy v současné době duo) ze Spojených států amerických, konkrétně z Philadelphie. Nejedná se o nijak starou formaci – její první počiny se začaly objevovat teprve v loňském roce, přičemž ten úplně první sama kapela nazývá „accidental release“. Od té doby však Écorché nezahálejí a mají už na kontě tři řadovky, dvě EP a jeden singl. Počin, o němž si dnes budeme povídat, se jmenuje „Necrotic Minds“, vyšel letos v březnu a jde o druhou dlouhohrající desku formace. Jen pro pořádek dodejme, že ono třetí řadové album nese názvem „Deep in the Ground“ a vyšlo v červenci – a pokud se nestane něco nepředpokládatelného, tak i na něj se někdy v dohledné době v recenzi podíváme.

Nyní však hurá na „Necrotic Minds“, které nám zároveň zodpoví kruciální otázku, co za muziku že to ti Écorché vlastně hrají. Všeobecně je to nazýváno experimentálním black metalem, což vlastně docela sedí, jelikož produkce Američanů je rozhodně zakořeněná v black metalu, ale úplně stejně rozhodně jde o tak pošukanou formu, že je myslím na místě tomu říkat experimentální. To možná nezní nějak extrémně neuchopitelně, nicméně realita až takhle jednoduchá není. „Necrotic Minds“ by totiž šlo rozdělit na dvě poloviny… i když, ony to moc poloviny nejsou, spíš části, protože ta první zabírá cca 16 minut a ta druhá takřka 27 minut. A jak už asi tušíte, jen na jednu z nich lze vztáhnout onen před chvílí popsaný model.

Možná trochu paradoxně je ale black metalová ta kratší část desky „Necrotic Minds“. Ale i když říkám „black metalová“, nezapomínejte na onen experimentální přívlastek, jelikož ten black metal v podání Écorché není zrovna vrchol normálnosti nebo příkladná ukázka standardní žánrové formy. Sound Američanů je na jednu stranu špinavý a syrový, ale úplně stejně také zvláštně hrubý, což dává dohromady jakousi nečitelnou nepřehlednou masu zvuku. Jakkoliv to ale může znít jako protimluv, minimálně rytmika je stále poměrně čitelná a lze ji pod tím humusem úplně v pohodě slyšet, čímž jsem vlastně nepřímo řekl, že se o onen brajgl starají především kytary.

Do toho všeho navíc Écorché dokážou nacpat i klávesy, letmé náznaky elektroniky, parádně jeté kvílivé melodie a zejména nádherně vymaštěné vokály, přičemž obzvláště ty mě na „Necrotic Minds“ strašně baví. Najde se tady vysoký jekot, hrubý extrémní vokál, ještě hrubší murmur, který jako by vypadl z nějakého fekálního grindu, brutálně zefektovaný hlas, a aby toho náhodou nebylo málo, tak jako perlička i vysoké „fistule“ v „The Apostate“. Hádám, že to už asi zní trochu víc nenormálně, než když se jednoduše plácne do větru, že to je experimentální black metal, ale věřte tomu, že i navzdory možným očekáváním ten binec parádně funguje. Nemůžu si pomoct, ale mně se to fakt líbí a má to výtečně hnusnou atmosféru.

Nicméně, stále ještě nejsme u konce – nezapomněli jste doufám, že tu máme ještě tu druhou a odlišnou část „Necrotic Minds“, že ne? Ta nabízí dvě (cca) 13minutové písně, které se nesou v docela jiném duchu – jak vůči začátku alba, tak vůči sobě. Ta první, skoro-titulní „A Necrotic Mind“ je pak dokonce naprosto suverénním vrcholem celé nahrávky. Po trochu experimentálnějším industriálně-noisovém začátku totiž tenhle song začne tepat nečekaně chytlavou elektroniku se skvělou atmosférickou melodií, aby se ve druhé půli zvrhl v regulérní dark ambient a nakonec vygradoval až do hlukové stěny. Poslední „V“ pak na finále „A Necrotic Mind“ navazuje v podstatě plynule a nabízí jednu dlouhou noisovou masáž.

Écorché

Ani tahle zdánlivá roztříštěnost však „Necrotic Minds“ nijak nezabíjí a zrovna v tomto případě mi ten vývoj alba smysl dává – především proto, že mě ten počin jako celek baví takovým způsobem, že jsem to vůbec nečekal. A tím pádem mohu „Necrotic Minds“ směle doporučit dál – nejsou-li vám cizí pojmy jako experimentální nebo noise, pak to za slyšení určitě stojí. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, kolik toho už Écorché stihli za tak krátkou dobu vydat, se trochu obávám, aby neupadli do stereotypu a nezačali bez rozmyslu pálit jedno bordelové album za druhým. Hodlám ovšem chrabře zjistit, jestli se tak stane (stalo?) nebo ne, takže někdy v dohledném budoucnu u recenze na „Deep in the Ground“ nasečtenou…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.