Nejočekávanější album měsíce: Slayer – World Painted Blood

Corey(8): Slayer – World Painted Blood Index očekávání: 5/10 H.: Dark Funeral – Angelus exuro pro eternus Index očekávání: 7/10 Earthworm: Pain of Salvation – Linoleum Index očekávání: 10/10 Seda: Slayer – World Painted Blood Index očekávání: 6/10

Corey(8):

Jak signifikantní, že se naše nová sekce rozjíždí zrovna v měsíci, kdy je pro mne jízdní řád vycházejících alb záživný asi jako sledování provozu na lesní silnici. Občas trakař, stařenka o holi nebo vypitý strýc po šichtě, holt nic vzrušujícího. Ač žádný zarytý fanoušek, v takovém hudebním prázdnu musím poděkovat aspoň za ty Slayer a jejich očekávanou nálož “World Painted Blood”. Očekávanou v jakémkoliv smyslu slova, ať už z pohledu milionů nedočkavaných fanoušků, kteří by mě za toto rouhání se odkázali do patřičných mezí, nebo podoby materiálu obsaženého na duhovém kotouči. Urazí? Kdepak! Překvapí? Kdepak! Radši zůstaňte u říjnového materiálu (tedy krom Kingovy party, ta si zkoušku zaslouží), listopad byl vždycky podivný měsíc, jen co je pravda..

H.:

Dark Funeral nepálí své nahrávky s nějak extra velkou kadencí, ale v jejich případě se vyplatí počkat si, protože to stojí za to. Od novinky neočekávám nic menšího, než pořádnou dávku blasfemie, pekla a Satana. A divil bych se, kdybych to dostal v menší než vrchovaté dávce. Tahle švédská bruska je totiž zárukou kvality sobě vlastní a doufám, že nezklame ani tentokrát. Alespoň první ukázky tomu vůbec nenasvědčují.

Earthworm:

Těmto švédům se na Sicmaggotu věnovala za celou dobu asi jenom jedna newska, takže nejprve krátce představím kapelu – Pain of Salvation je fantastická progresivní kapela, nemůžu ale říct, že metalová, protože se nebojí překračovat hranice a prozkoumat snad všechny ostatní žánry (ano, v pár skladbách se nachází i jakási obdoba rapování a předříkávání). Kapele vládne zpěvák Daniel Gildenlöw, který skládá hudbu i texty – většinou jsou alba koncepční, zabývající se nějakým globálním problémem, i když ne nějak nápadně. Daniel se věnuje i osobnímu životu a do zpěvu dává všechny emoce, a to je další eso v rukávu této kapely. Vždy, když jsem slyšel jejich desku, kterou jsem neznal, čekalo mě znechucení a po několika posleších jsem zjistil, že je to absolutní dokonalost a právě objevování nových geniálních skladeb je jedna z věcí, která mě na nich tak baví (to neznamená, že po objevení hudba přestane bavit), a jsem zvědavý, co si na nás přichystají tentokrát.

Seda:

Slayer, jeden ze zástupců velké thrashové čtyřky, si na listopad přichystal nové album “World Painted Blood”. Slayer se naposled prezentovali posluchači oblíbeným “Christ Illusion” z roku 2006. Zveřejneny byly tři songy, na které se zatím moc vysoké chvály nedostalo. “World Painted Blood” ma určitě cíl jasný – být thrashovým albem číslo 1 pro rok 2009. Konkurence je ale veliká, Megadeth se svým “Endgame” nasadili laťku vysoko a bude zajímavé, jak si s ní nový Slayer poradí.