Nejočekávanější alba měsíce: Evergrey – Glorious Collision Курск – Ниже

H.: Курск – Ниже Index očekávání: 10/10 Earthworm: Evergrey – Glorious Collision Index očekávání: 10/10 Ježura: Moonsorrow – Varjoina kuljemme kuolleiden maassa Index očekávání: 8/10 nK_!: DevilDriver – Beast Index očekávání: 8/10

Do nového měsíce o dva redaktory chudší, avšak bez nízkých známek v eintopfu. Něco za něco, jak se říká. Znamená to snad, že by v únoru vycházela lepší alba než v lednu? Kdo ví, záleží samozřejmě na osobním vkusu. Konkrétně v naší redakci ale v druhém měsíci roku s pořadovým číslem 2011 jednoznačně vítězí hudebníci ze severu Evropy…

H.:

V únoru prostě nebylo co řešit. Курск mě se svojí první deskou naprosto sundali – od počáteční nedůvěry a následného absolutního nadšení se můj vztah k “Черно” dopracoval až k nekritickému obdivu, díky němuž ji považuji za jednu z nejlepších doom metalových nahrávek vůbec. No netěšili byste se v takové konstelaci na pokračování? Zvlášť když na něj musíte kvůli problémům s vydavatelstvím čekat o rok déle? Klidně to řeknu rovnou – “Ниже” bude totální bomba, o tom jsem zcela přesvědčen a nikdo mi to nevymluví. Veškeré prozatimní informace mému přesvědčení jen nahrávají – správně CCCP-oriented obálkou počínaje, dokonalou (první zveřejněnou) skladbou “Аллея Сталина” konče. Také už víte, za co své peníze utratíte 9. února?

Earthworm:

Jednoznačná volba. Evergrey jsou už dlouho jednou z mých oblíbených kapel. Po sérii skvělých alb ale začala kvalita klesat a i přesto, že na poslední placce “Torn” byla hromada chytlavých melodií, prdelnakopávajících kompozic, “sing-along” refrénů a vůbec všeho, co od Evergrey můžete chtít, tak albu něco chybělo. Artwork na obálce novinky “Glorious Collision” vypadá pěkně, teď jen, aby se povedlo i to, co se pod ním ukrývá…

Ježura:

I přesto, že je únor co se týče zajímavých novinek bohatší než leden, o žádných orgiích se mluvit nedá. Ano, dlouho očekávanou placku vydávají Vreid a Курск, s novým alkoholem páchnoucím materiálem se hlásí Korpiklaani a svojí troškou do mlýna přispějí i Dornenreich. Žádná z těchto kapel ve mně však nevzbuzuje žádné extra nadšené očekávání… Pak je tu ale jedno uskupení, které si mou pozornost po trochu obtížných začátcích naší známosti získalo, a to měrou vrchovatou – Moonsorrow patří mezi těch nemnoho kapel, které nepodlehli folk metalovému trendu posledních let a stále tvoří hudbu mrazivou, násilnou a přesto krásnou a povznášející. Paralela s jejich vikinskými předky je nasnadě…

nK_!:

Oproti prvnímu letošnímu měsíci se konečně začíná blýskat na lepší časy. Nebudeme sice zavaleni novou tvorbou rockových interpretů tolik jako například v měsíci třetím, ale stále je na co se těšit. Mou únorovou volbou se celkem jednoznačně a pochopitelně stávají právě DevilDriver, které poslouchám již od raných placiček (rozuměj prvních alb). Dez a jeho banda umí vytvořit pořádný kotel a to nejen na koncertních štacích. Potajmu trošičku doufám, že nová fošna se ponese v duchu “The Fury of Our Maker’s Hand” a ne posledních dvou počinů “The Last Kind Words” a “Pray for Villains”, na které jsem maličko vysazen. Na začátku ledna vyšel kalifornským řezníkům první singl, který slibuje mnohé. Tak uvidíme a necháme se překvapit.