Nejočekávanější album měsíce: Mudvayne – Mudvayne

Corey(8): Mudvayne – Mudvayne Index očekávání: 8/10 H.: Coronatus – Fabula Magna Index očekávání: 1/10 Earthworm: Illnath – Three Nights in the Sewers of Sodom Index očekávání: 7/10 Seda: Mudvayne – Mudvayne Index očekávání: 7/10 Speedy: Mudvayne – Mudvayne Index očekávání: 7/10

I v předvánočním shonu (ano, vymlouvá se na to každý) jsme si udělali chvilku a vypíchli ve svých kalendářích jedno signifikantní datum. Dle konečného výsledku našeho snažení to vypadá, že většina redakce prožije Štědrý den s dvoudenním předstihem. Posuďte sami:

Corey(8):

Sicmaggot má koncem roku parádní fazónu, Dave Mustaine už 25 let po nocích pláče do polštáře, že to ten dánský ňouma s oním vyhazovem snad nemohl myslet vážně (přes den o tom pak vykládá novinářům) a Mudvayne nevydávají špatné desky. Jsou prostě věci, o kterých nelze pochybovat – třetí jmenované dogma však utrpělo koncem minulého roku povážlivou trhlinu. Jako by se Mudvayne už ze všech svých osobních patálií vyřvali na předchozích deskách a v roce 2008 zbyla jen parta chlápků, která hraje o tom, jak z nich “samá práce a žádná zábava dělá blbečky”. Nicméně blíží se Vánoce, Mudvayne i přes jeden nepovedený kontrmelec patří mezi mé srdcovky, dosud zveřejněný materiál zní vcelku slibně, a tak jim ten spot hlavního taháku měsíce s klidem přiklepnu. Pokud ale svišťíte spíš v rockových vodách, možná více oceníte nové Puddle of Mudd.

H.:

Vždy jsem měl pocit, že prosinec je z hlediska vydávaných alb ten nejhorší měsíc. Firmy v poslední dvanáctině roku vždy rychle dovydávají počiny, které se jim dřív nikam nevešly a které by jim v edičním plánu další sezóny překážely. A podle toho to taky vypadá. Je to bída, bída a nic jiného. Jediná deska letošního prosince mě nezajímá. Holt jsem si najel seznam vydávaných alb, píchnul prstem do monitoru a trefil se na Coronatus. Co to je? Nevím, nikdy jsem je neslyšel a nikdy jsem ani o nich neslyšel. Vadí to snad někomu? Ještě jsem se podíval na nějaké jejich fotky, a ejhle, zpívají tam nějaké dvě pěkné baby. Tím je jejich vítězství zpečetěno.

Earthworm:

Dlouho jsem hledal něco, co by mě v prosinci zaujalo, až jsem konečně našel – tato meloblacková kapela si mě získala druhým albem “Second Skin of Harlequin” a právě v prosinci by mělo vyjít její třetí album. Těšte se na geniální melodie, super riffáže a sóla, šílené bubnování, a to všechno podbarvené atmosférickými klávesami… Super tip pod pařez!

Seda:

Mudvayne jsou pro mě jedna z těch lepších nu-metalových skupin. Tato parta si mě získala především díky albu “L.D. 50”, kde se objevují opravdu velké pecky. Poslední deska “The New Game” moc lidí nezaujala a spíše padala kritika. Osobně od Mudvayne očekávám návrat ke kořenům. Pokud ne návrat, aspoň přiblížení. Zatím jeden ze zveřejněných songů, “Heard It All Before”, má šťávu. Snad takto dopadne i celé album. Shodou náhod Mudvayne vychází v dobách vánočních svátků. Doufám, že mi toto album svátky nezkazí

Speedy:

Mudvayne mám docela rád, i když mě nejvíc oslovilo album “Lost and Found”, což si nekteří mohou ťukat na čelo, ale osobně mě první alba moc neoslovila. Možná na tom má hodně podíl to, že jsem je moc neposlouchal. Poslední deska “The New Game” sklidila spíše kritiku, takže je i v zájmu kapely, aby se vrátila s dobrým materiálem. Podle rozhovorů a songu “Heard It All Before” to nezní vůbec špatně, tak jenom doufám, že své řeči potvrdí a vrátí se zpět ke kořenům.