Katatonia - Dead End Kings

Redakční eintopf #40 – srpen 2012

Katatonia - Dead End Kings
Nejočekávanější album měsíce:
Katatonia – Dead End Kings


H.:
Fortíð – Pagan Prophecies
Index očekávání: 7/10

Ježura:
Ex Deo – Caligvla
Index očekávání: 7/10

Kaša:
Katatonia – Dead End Kings
Index očekávání: 7/10

nK_!:
Rob Zombie – Mondo Sex Head
Index očekávání: 4/10

Zajus:
Ex Deo – Caligvla
Index očekávání: 6/10

Ellrohir:
Ensiferum – Unsung Heroes
Index očekávání: 8/10

Mortalis:
Katatonia – Dead End Kings
Index očekávání: 9/10

Léto se pomaličku přehouplo do své druhé půle, a ačkoliv by se mohlo zdát, že vydavatelská mašinérie je stejně jako v červenci stále ještě poněkud ospalá, jelikož nevychází sto desek denně, ale jenom padesát, nějaký ten novinkový matroš k poslechu se dozajista najde i tentokrát. Naše redakce tvrdí, že uniknout by vám rozhodně neměla deska “Dead End Kings” od severských melancholiků Katatonia – právě ona se stává tím nejočekávanějším počinem měsíce z pohledu Sicmaggot. Ale nebojte, finální menu je mnohem pestřejší. Chcete-li přece jenom sever, ale jen trochu ostřejší, jistě nepohrdnete viking black metalem v podání Fortíð; pokud jsou Fortíð ostří až moc, na váš poslech budou jistě čekat taktéž Ensiferum; směřují-li vaše chutě spíše jižnějším směrem, nebylo by radno minout druhou desku římského projektu Ex Deo. A co takhle nějakou americkou muziku? Žádný problém – redakce doporučuje třeba zremixovaného Roba Zombieho.

H.

H.:

Škoda, že nová deska Nachtmystium nevychází o den později, jelikož by se přehoupla do srpnového měsíce, kde by pro mne byla jasným králem, kdežto v červenci se musela sklonit před britskými gentlemany A Forest of Stars. Jinak toho v srpnu moc není, snad až na dvě záležitosti, z nichž jsem se rozhodl vyzdvihnout tu o poznání méně známější (byť funguje déle a má o něco málo bohatší diskografii) – Fortíð. Jedná se o původem islandský jednočlenný projekt, jehož hlavní představitel Eldur ovšem v roce 2008 přesídlil do Norska, kde dal dohromady stabilní sestavu, díky čemuž mohli Fortíð začít fungovat jako klasická kapela. Co se týče oné zmiňované diskografie, Fortíð mají na kontě prozatím jen koncepčně úzce spjatou trilogii “Völuspá”, která – jak již název napovídá – byla jakýmsi zhudebněním první básně prastarého severského eposu Edda. Po hudební stránce šlo o velice povedený viking/black metal se silnou atmosférou, zejména první dvě části “Völuspá Part I: Thor’s Anger” a “Völuspá Part II: The Arrival of Fenris” byly opravdu výtečné. Vzhledem k tomu, že se třetím dílem “Völuspá Part III: Fall of the Ages” se koncept uzavřel, bude novinka “Pagan Prophecies” prvním samostatně stojícím počinem v historii Fortíð, tudíž bude jistě zajímavé sledovat, kam se kapela pohne, nebude-li už svázána pevně daným konceptem. Nicméně si myslím, že opět půjde o velmi solidní dílko, které se nejspíš s žádnou masovou odezvou nesetká, ale své posluchače si jistě najde…

Ježura

Ježura:

Znáte to – dusno a vedro všude kolem, člověku se nechce nic dělat a tak nic nedělá… A skoro to vypadá, jako by tahle letargie padla i na muzikanty. Svědčí o tom skutečnost, že za celý srpen moji pozornost upoutalo pouhopouhých pět desek. Když odečteme Korpiklaani, kde jsem vážně moc zvědavý, co to zase bude za hovadinu, Grave Digger, kteří jdou poněkud mimo mě, a Fortíð, kterými jsem se zatím neprokousal do té míry, aby ve mně budili nějaké očekávání, zbývají tu novinky švédských melancholiků Katatonia a především římské dějiny vzývající úderky pod vedením Maurizia Iacona, Ex Deo. A jsou to právě Ex Deo, kteří se tentokrát probojovali až do mého eintopfu, protože jestli je alespoň špetka pravdy na zvěstech, které vydání desky “Caligvla” provází, bude to opravdu mocný zásek. Už aby to tu bylo…

Kaša

Kaša:

Srpen je co do albové nálože měsícem skutečně hubeným a nebýt dvou oblíbených želízek v ohni, neměl bych v tomto eintopfu nic ke sdělení. Rozhodování mezi antickým projektem MauriziaKataklysm, Ex Deo, a Katatonií bylo dlouhé, ale nakonec jsem se rozhodl pro švédské náladotvůrce. Seskupení kolem dvou hlavních mozků Jonase Renkseho a Anderse Nyströma si dlouhodobě udržuje vysokou kvalitativní laťku a věřím, že “Dead End Kings” nebude žádnou výjimkou. Od svých death/doomových začátků se jejich hudba postupně vyvinula v kombinaci melodického severského metalu s goticko-doomovými kořeny a podmanivým melodickým vokálem Renkseho. Na “Dead End Kings” je ohlášen zajímavý vokální host, tentokrát si tento post střihne zpěvačka Silje WergelandThe Gathering, jejíž působivý hlas by mohl patřit k vrcholům desky. Uvidíme na konci srpna.

nK_!

nK_!:

Okurková sezóna pokračuje a mně nezbývá než z nadcházejících releasů vybrat co možná nejmenší zlo. Tím se zdá být “Mondo Sex Head”, které není originálním počinem, ale pouze kompilací remixů starší tvorby Roba Zombieho. Slyšet “Dragula” postopadesáté zase jinak asi nebude takové terno, ale v srpnu prostě opět kde nic, tu nic. Asi jsem náročný posluchač. Nebo jen nemám přehled a dobré letní muzice?

Zajus

Zajus:

Srpen bohužel nenabídne velké množství zajímavých desek. Mým favoritem byli původně maniaci The Chariot, a to vlastně jen kvůli projektu A Rose by Any Other Name zpěváka Joshe Scogina. Vydání jejich desky se ovšem na poslední chvíli odsunulo na září, a přede mnou tak stál úkol volby nové nejlákavější desky měsíce. Tou se stali “Italové” Ex Deo se svým druhým počinem “Caligvla”. Domovská kapela Kataklysm zpěváka Maurizia Iacona ve mně nikdy nezanechala hlubší dojem, ovšem debut Ex Deo byl plný velmi dobré muziky. Atmosféra starověkého Říma zde byla takřka hmatatelná a skladby jako “Romulus” či “Legio XIII” si rád připomenu ještě dnes. Novinka snad bude pro debut důstojným nástupcem, i když první singl “I, Caligvla” ve mně nadšení nevyvolává. Volím tedy lehce nadprůměrnou šestku.

Ellrohir

Ellrohir:

Jsou tací, pro které Ensiferum skončili s Jariho odchodem a Petriho Lindroose považují pouze za druhořadou náhražku. Já osobně mám rád jak staré, tak nové Ensiferum, kteří nyní přinášejí pátou desku (třetí v nové sestavě). Velmi slibný je už fantastický obal, o něco méně pak ukázkový song “Burning Leaves”, ale stále věřím v kvalitní materiál k poslechu. Ensiferum je pro mě nostalgická připomínka “starých časů”, kdy jsem vůbec začínal poslouchat metal. Velmi rád si ji znovu oživím.

Mortalis

Mortalis:

Po pro mě hudebně slabším červenci přichází srpen, který s sebou přináší jednu novinku vyčnívající nad ostatními. Z nové placky “Dead End Kings” nám dali přičichnout chlapci z Katatonie lyrics videem k písni “Dead Letters”. První poslech na mě zapůsobil jako zvonění zvonečku na psy I. P. Pavlova a ještě teď mi ukapávají lehce sliny z pusy. I když poslední album mi úplně nesedlo, tohle CD si nenechám ujít a vřele jej doporučuji i ostatním čtenářům.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.