H.: 1. Teitanblood – The Baneful Choir 2. (Dolch) – Psalm 7 3. Mayhem – Daemon Metacyclosynchrotron: 1. Teitanblood – The Baneful Choir 2. Death Like Mass – Matka na sabacie 3. Profanatica – Rotting Incarnation of God Cnuk: 1. Teitanblood – The Baneful Choir 2. Mayhem – Daemon 3. Gatecreeper – Deserted Dantez: 1. Danny Brown – uknowhatimsayin¿ 2. Clipping – There Was Addiction in Blood 3. Mayhem – Daemon

H.:

Teitanblood je zlo. Kdo nehodlá v říjnu uctívat, tak je zasraná buzna…

(Dolch) je magie. Sice tentokrát jen sedmipalcová jako ochutnávka před chystanou řadovkou, ale i tak…

Mayhem je legenda. Nová deska jedné z nejdůležitějších kapel našeho žánru patří samozřejmě k nesvatým povinnostem…

Metacyclosynchrotron:

Říjen je nabitý slušně a seznam nahrávek, co by mi stály minimálně za letmé prozkoumání, by byl dlouhý. Na většinu z nich ale nebude čas, protože všechno chřadne ve stínu nové desky Teitanblood. Už teď se vidím, jak civím se sluchátky do tmy, absorbován tím intenzivním černým vírem, poté co jsem milimetr po milimetru dešifroval booklet a fantazíroval nad texty pokud možno s co nejujetějšími implikacemi. Ovšem po monumentech „Seven Chalices“, „Woven Black Arteries“ a „Death“ můžou Teitanblood klidně nahrát pičovinu prostou veškeré magie a za zlé jim to mít nebudu. Šrámy způsobené uvedenými nahrávky už stejně nevyhojí nic.

Zvlášť silná očekávání spalující zlovolnosti a satanské jakosti cítím i v případě debutové desky Death Like Mass. Já teda vlastně nevím, zda je titul „Matka na sabacie“, který má velice brzy vyjít u Malignant Voices a Under the Sign of Garazel, toužený full-length, o kterém jsem slyšel už dva roky zpátky, nebo jen další, v pořadí již třetí EP. Každopádně ta předchozí dvě, „Kręte drogi“ a „Jak zabija diabeł“, jsou výtečná, dokáží mě zničit i s odstupem času, takže je jasné, proč se těším jak malý Jacek.

V mezičase se také hodlám královsky pobavit s novou deskou Profanatica. Ukázky byly super, takže očekávám hudební ekvivalent toho, když se vám po péru sápe ne-úplně-přitažlivé čiči, ale s natolik veselým (a žel i pachově výraznějším) spodkem, že si na ten „morální poklesek“ vzpomenete ještě po letech s přiblblým úsměvem.

Cnuk:

Zkraje října vychází druhá řadovka deathmetalistům Gatecreeper. „Deserted“ navazuje na tři roky starou „Sonoran Depravation“, která i díky hardcorovým vlivům působila svěže a svojsky. Věřím, že podobně agresivním stylem bude opředená i novinka a Gatecreeper se to nebudou bát vyhnat ještě dál. Jediné, co mě trochu zaráží, je téměř o čtvrt hodiny delší stopáž než u minulé desky. Snad to borci unesou.

Jednou z nejočekávanějších desek letošního roku je bezesporu „Daemon“ od Mayhem. „Worthless Abominations Destroyed“ ukázala, že by to nekonečné omílání „De mysteriis dom Sathanas“ na koncertních pódiích mohlo přinést ovoce. Patřím k těm, kterým se líbí i pozdější tvorba, včetně posledního „Esoteric Warfare“, ale když něco začne smrdět jejich kultovní prvotinou, očekávání jsou rázem ještě větší. Jakkoliv titul „Daemon“ nezní zrovna lákavě, věřím, že tohle by se mohlo povést.

Teitanblood mi v dobách vydání „Death“ dost výrazně pokurvili hudební vkus, takže „The Baneful Choir“ je povinnost. Už je to dlouhých pět let, ale „Seven Chalices“ i „Death“ si s každým poslechem vážím víc a víc. Jsem přesvědčen, že jsou to budoucí klasiky, a jestli dokáže nová fošna mučit stejně barbarsky a nelítostně, může být klidně další. „The Baneful Choir“ nemá zrovna snadnou pozici, ale nelze vyhlížet nic míň než výbornou záležitost.

Dantez:

No konečně. Po delší době se těším více na rap než nějaké chlívy. V říjnu totiž vycházejí hned dvě desky, které by se klidně mohly dostat do topky roku. Tou první je „uknowhatimsayin¿“ od Dannyho Browna, na kterou z produkčního postu dohlížel Q-Tip z legendárních A Tribe Called Quest. Novinka se pravděpodobně zdrží ujetých experimentů, na které spoléhala geniální „Atrocity Exhibition“, a vsadí na tradičnější přístup k rapové hře. A vlastně mi to zase tolik nevadí. Danny Brown díky ojedinělému projevu totiž zní skvěle na čemkoliv, ať už jde o regulérní boom-bappové beaty nebo třeba samply sypajícího se skla.

Mnoho také očekávám od noise-rapových Clipping, kteří na nové „There Existed Addiction in Blood“ ucelí svůj mix hluku a moderní hip-hopové produkce konceptem motajícím se okolo hororových tropů. První singl „Nothing Is Safe“ se silným carpenterovským vibem navnadil kurevsky a druhá „La Mala Ordina“ zase ujistila, že Clipping nezapomínají ani na glitch-noisový bordel. Tohle snad nemůže stát za hovno.

První ochutnávka z nadcházejícího alba „Daemon“ od Mayhem mě strhla více, než jsem čekal. Pokud můžeme vzít singl jako ukazatel směru, který Teloch pro Mayhem vytyčil, tak se dost těším. „Worthless Abomination Destroyed“ zní jako solidní mix dynamiky „Chimera“ a atmosféry „De Mysteriis dom Sathanas“. Pokud si „Daemon“ uchová podobné momentum po celou dobu, mohlo by jít o kvalitní dlouhohrající počin.

---