Ensiferum - From Afar

Ensiferum – From Afar

Ensiferum - From Afar
Země: Finsko
Žánr: folk / viking metal
Datum vydání: 9.9.2009
Label: Spinefarm Records

Hodnocení: 4/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Ensiferum jsem měl svého času docela rád. První dvě alba nebyla vůbec špatná. Jejich třetí řadovka už sice šla s kvalitou dolů a s dávkou klišé naopak nahoru, přesto se to pořád dalo poslouchat. Aktuální počin “From Afar” jde ale ještě dál a směle se tak může pyšnit titulem “nejdebilnější album Ensiferum“. Relativně nedávno jsem tu pranýřoval Leaves’ Eyes za jejich vikinskou kýčovitost. Jenže jestli jsou Leaves’ Eyes kýč, pro nové Ensiferum už mě prostě nenapadá dostatečné přirovnání…

A přitom to nezačíná tak hrozně, právě naopak. Akustické intro “By the Diving Stream” nezní vůbec zle. Jenže jak se později ukáže, právě intro je to nejlepší, co deska nabízí. Pak totiž přichází titulní song “From Afar” a s ním první porce trapnosti. Přesně podle současného trendu, bez invence, předvídatelně, nezábavně. A to ani nemluvím o tom klipu, na kterém je možná vidět, že tam někdo nalil prachy, přesto ale parta samozvaných “vikingů”, stojících na louce a tvářících se rádoby drsně, působí dosti trapně. Očekával bych, že v dnešní době už budou mít kapely, potažmo jejich labely, alespoň jistou dávku sebereflexe. Když jsem ale potlačil počáteční nechuť, ukázalo se, že píseň “From Afar” stále není to nejhorší.

Nejbrutálnější útoky na můj mozek představuje hned následující “Twilight Tavern”, v níž platí to samé, co jsem vyřkl výše u songu “From Afar”, jen několikrát znásobené, a to ani nemluvím o tom, že ten pomalý kousek kolem dvou a půl minut zní jako vánoční koleda, “Elusive Reaches” a “Stone Cold Metal”, která je naprostým vrcholem vší trapnosti. Tohle bude fungovat možná tak jenom na německém trhu, kde mají podobné jódlování v krvi.

Za světlý moment se dá považovat alespoň úvodní riff songu “Heathen Throne”, který je oproti předchozí “Twilight Tavern” přímo balzámem pro uši. Kdyby tenhle kousek hrál padesát minut v kuse, celkový výsledek by dopadl lépe. Celkem kladně se dají hodnotit také “Smoking Ruins” (sice pokračuje podle stejného mustru, ale mozek posluchače alespoň netrpí jako u jiných “pecek”) a “Tumman Virran Taa” (pouze zpívaná mezihra, která společně s intrem a začátkem “Heathen Throne” patří k tomu nejlepšímu na albu).

Takže, když si to shrneme. Podle mé recenze možná “From Afar” vypadá jako jedna velká a smradlavá kopa hnoje. Jenže… ono to tak v podstatě je. Ani dobrý zvuk neudělá z hoven diamanty. Ne, fakt sorry, jestli se to někomu líbí, možná mi to prostě jenom nesedlo, ale na tohle já už nemám žaludek. Nejvíc se mi na “From Afar” líbí ten obal, který je možná taky kýčovitý jak noha, ale má alespoň nějaké koule. Howgh, soudruzi!


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.