Enthroned - Sovereigns

Enthroned – Sovereigns

Enthroned - Sovereigns
Země: Belgie
Žánr: black metal
Datum vydání: 15.4.2014
Label: Agonia Records

Tracklist:
01. Anteloquium
02. Sine Qua Non
03. Of Feathers and Flames
04. Lamp of Invisible Lights
05. Of Shrines and Sovereigns
06. The Edge of Agony
07. Divine Coagulation
08. Baal al-Maut
09. Nerxiarxin Mahathallah

Hodnocení:
Ježura – 7/10
H. – 6,5/10
Skvrn – 7/10

Průměrné hodnocení: 6,8/10

Odkazy:
facebook

Nejsem sice žádný black metalový fanatik, takže to nemohu tvrdit s určitostí a jistotou, ale přesto mi připadá, že belgičtí Enthroned ani v rámci svého žánru nepatří k nějak zvlášť provařeným kapelám. Přesto už ale na scéně figurují přes dvacet let a za tu dobu stihli nahrát hromadu neřadového materiálu plus deset plnohodnotných desek navrch, takže jde rozhodně o kapelu zkušenou. Kulatou desátou desku vydali Enthroned letos, dali jí do vínku jméno “Sovereigns” a asi není moc složité si z těchto indicií dovodit, že právě “Sovereigns” se pokusí trochu rozebrat recenze, která začíná prááááávěěěěě….. teď!

Fajn, dost bylo citací kultovního díla “Pár pařmenů”, teď trochu vážněji. Jak jsem psal už o odstavec výše, nejsem žádný black metalový fanatik, takže není žádné překvapení, že pomyslná stránka v mé hlavě vyčleněná Enthroned byla donedávna úplně čistá. Očekávání, která jsem choval k “Sovereigns”, proto nebyla nijak konkrétní, pomineme-li naděje, že půjde o vesměs klasický black metal, kterému nebude chybět úroveň, jakou by člověk od kapely s dvacetiletou kariérou tak nějak čekal. Jak sami jistě uznáte, nároky to nejsou nijak vysoké, takže by nemuselo být vůbec složité je naplnit. Otázkou tedy je, jestli a případně jak moc se to Enthroned podařilo.

Když bych to chtěl sfouknout rychle a bez zbytečných průtahů, řeknu, že Enthroned ani v jednom ohledu nezklamali, protože “Sovereigns” skutečně je black metal hodně klasického střihu a zároveň je na něm znát, že jej nesložili žádní mlíčňáci, ale banda ostřílených harcovníků, kteří tuhle muziku mají v ruce a vědí, jak to napsat, aby to nestálo za starou bačkoru. To by ale asi u vedení jen tak neprošlo, takže to zkusím rozvést… Black metal v podání, jaké Enthroned prezentují na “Sovereigns”, je takový relativně agresivní, zběsilý a místy až chaotický, ale zase v tom nehledejte nějaké Deathspell Omega. Všechny tyhle přívlastky jsou totiž sice zcela na místě, ale projevují se poměrně střízlivě a vzato kolem a kolem se “Sovereigns” za hranice přístupné muziky nijak daleko nevydává. Zvuk je takový chrastivý a skřípavý a občas je to vážně docela zmatek, ale přesto jde album pojmout bez větších problémů, stačí k tomu jen trocha soustředění a samozřejmě ochoty.

Na “Sovereigns” se nachází osm plnohodnotných skladeb plus minutu a půl dlouhé intro “Anteloquium” a většina z těchto osmi skladeb se nese v dost obdobném duchu. Mrazivé riffy, zneklidňující nálada, sem tam nějaké to zběsilé sólo nebo táhlá vyhrávka a deklamující hlasy v pozadí… Zapomněl jsem na něco? Jasně, melodie. Z výše uvedeného je zřejmé, že Enthroned rozhodně nehrají žádné klávesové zpívánky, ale kytarové melodie tu stejně jsou a jsou docela významným prvkem. Celou tu relativní divočinu odlehčují, ale přitom se do toho zla parádně hodí, nijak neruší a nezřídka kdy celou skladbu pomáhají určit. Protože ale – jak známo – výjimka potvrzuje pravidlo, mezi osmičkou songů je jeden, který se svým pojetím od ostatních docela znatelně liší. Počítáme-li intro, je to v pořadí čtvrtý vál “Lamp of Invisible Lights”, který z té smršti vyčnívá svou možná až trochu black’n’rollovou šlapavostí. I přes mizivou podbízivost je to naprosto jednoznačná hitovka a dovedu si živě představit, jak mocně se na ní naživo musí pařit…

“Lamp of Invisible Lights” je rozhodně skvělá, ale to neznamená, že by za ní zbytek alba zaostával. Sice to není vždy úplně skvělé, ale ze čtyřiceti minut stopáže tvoří dobrou polovinu vážně poctivý materiál, kterému lze sotva něco vyčítat, napříč albem se dále vyskytne několik skutečně skvostných momentů a tam, kde Enthroned zrovna úplně nebodují nápady, tam to zase dohánějí zřetelným nasazením a zlověstnou atmosférou, která se dovede docela zažrat pod kůži.

A stejně jako její atmosféra se pod kůži dovede zažrat i celá deska. Rozhodně nechci tvrdit, že jde o bůhvíjaký skvost, ale poctivá a kvalitně odvedená práce už to je na každý pád. “Sovereigns” funguje přesně tak, jak si představuji, že by solidní black metalová deska fungovat měla, a i když Enthroned mojí vyloženě oblíbenou kapelou asi nikdy nebudou, k poslechu jejich novinky jsem se nikdy nemusel přemlouvat. A protože něco takového v rámci black metalového žánru nemohu říct ani zdaleka o každé nahrávce, která mi projde rukama, k silné sedmičce mohu s klidem přidat i vřelé doporučení, protože poslechem “Sovereigns” opravdu nejde nic zkazit. Prostě dost dobrá práce, co víc k tomu dodat.


Další názory:

Enthroned jsou kapela s poměrně nevyrovnanou diskografií, mají na kontě jak fakt skvělá a naprosto zničující alba, tak i pár tak trochu průměrů, které se sice poslouchat dají, ale není to zas až takový zázrak. A vzhledem k tomu, že na předcházející desce “Obsidium” si Belgičané vybrali fakt silnou chvilku a napsali jednu z nejvíce strhujících desek své kariéry, tak jsem u novinky “Sovereigns” příliš nečekal, že by se jim povedlo to po dvou letech zopakovat, a spíš jsem byl už tak nějak předem smířený s tím, že to bude spíše slabší záležitost, jakou bylo třeba předposlední “Pentagrammaton”. “Obsidium” sice pokořeno opravdu nebylo a tomuhle majstrštyku se nejnovější počin dívá jen na záda, ale i tak nakonec dopadl o trochu lépe, než jsem doufal, rozhodně lépe než zmiňované “Pentagrammaton”. Ve finále “Sovereigns” patří spíš tak někam doprostřed již poměrně početné diskografie Enthroned, ale i tak se tu najde pár dost solidních kusů. Obzvláště střed nahrávky mi přijde dobrý a jmenovitě ve skladbách jako “Of Feathers and Flames”, “Lamp of Invisible Lights”, “Of Shrines and Sovereigns” a “The Edge of Agony” se nacházejí některé vážně povedené momenty, které mě prostě baví. Výsledkem je tedy dost solidní fošna, jež téhle belgické stálici ostudu rozhodně nedělá…
H.

I když se rozhodně nedá říct, že bych se v diskografii Enthroned mrskal jako ryba ve vodě, věděl jsem, co od novinkové desky čekat. “Sovereign” je opravdu hodně drsná black metalová smršť, ovšem ani zdaleka primitivní, což je vzhledem ke zkušenostem zúčastněných poměrně logické. A i když jsem rozhodně neočekával nějaký prasácký garážový zvuk, takhle vytříbenou záležitost po zvukové stránce jsem nečekal. Všechny složky jsou perfektně vyvážené a slibují hodně hutný zážitek podpořený dobře napsanými skladbami. Jenže… onen perfektní posluchačský zážitek se dostavuje jen občas. Ano, všechny skladby v sobě mají ukryto energie na rozdávání, ale právě ty nejnaštvanější songy mě nebaví tolik, jak bych si představoval. Naštěstí se, ku mému překvapení, na “Sovereign” objevují pasáže, které se do toho black metalového kvapíku vlastně náramně hodí, ale na desce takového střihu bych je neočekával. Jmenoval bych “Lamp of Invisible Lights” s perfektním využitím “mluveného” slova a třeba takové zpomalení v “The Edge of Agony” považuji za nejlepší moment celé desky. Je to celkem paradoxní, že album, které má posluchače semlít především agresivitou, mě přivádí ke spokojenosti jedním zpomalením. Na druhou stranu i ty čistě agresivní šlehy jako “Divine Coagulation” jsou na slušné úrovni, takže ve výsledku vlastně nemohu být nespokojen.
Skvrn


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.