Europe - War of Kings

Europe – War of Kings

Europe - War of Kings
Země: Švédsko
Žánr: hard rock
Datum vydání: 2.3.2015
Label: UDR Records

Tracklist:
01. War of Kings
02. Hole in My Pocket
03. The Second Day
04. Praise You
05. Nothin’ to Ya
06. California 405
07. Days of Rock ‘n’ Roll
08. Children of the Mind
09. Rainbow Bridge
10. Angels (with Broken Hearts)
11. Light It Up

Odkazy:
web / facebook / twitter

Švédští Europe jsou od svého návratu na scénu v roce 2004 v laufu a při chuti, protože novinka „War of Kings“ je jejich pátá ponávratová deska a pánové tímto počinem rozdělili svou diskografii rovnoměrně na pět kousků starších, „klasických“ alb, mezi nimiž vládne „The Final Countdown“, a pět nových, svěže moderních alb, z nichž jsem si nejvíc oblíbil poslední „Bag of Bones“. Právě na něm započali Europe nenápadnou cestu otáčení se ke kořenům rockové hudby, s čímž pokračují i letos, a novinka je tak moderně znějící výletní plavbou do 70. let. Do časů, kdy vládli světu Deep Purple a Led Zeppelin, jejichž vliv je v aktuální tvorbě Europe ke slyšení hodně hlasitě.

Mně osobně se aktuální podoba líbí, protože si nedokážu představit, že by se Europe i v roce 2015 snažili o reminiscenci „The Final Countdown“. Místo toho nechali svou vlastní minulost minulostí a točí svěží alba, která i přes nepřeslechnutelný vliv klasických postupů nezní jako laciná recyklace větších jmen. Na „War of Kings“ je tomuto podřízeno vše od skvěle vyváženého zvuku, přes aranže, které dodávají albu punc klasického díla posledních let Europe, až po samotné písničky. Těch se na „War of King“ sešlo jedenáct a všechny ve prospěch celku ctí vzory, jimiž se krom výše zmíněných stali ještě Rainbow, jejichž duch je z několika skladeb cítit taky, přičemž nejsilněji se tomu tak děje u „Days of Rock ‘n’ Roll“ a „Rainbow Bridge“, kterou jsem nevybral jen kvůli názvu.

Jedním z největších lákadel a taháků současných Europe je Joey Tempesta, jemuž to zpívá pořád parádně a jeho plný, silný vokál s noblesou předvádí klenuté melodie v hitovější „Hole in My Pocket“ a stejně tak dokáže procítěně přednášet v pomalejší „Praise You“. Ta se po celou svou délku nijak neutrhne z řetězů, a ačkoli je to vlastně balada, jejichž odpůrcem většinou jsem, tak zrovna „Praise You“ je díky charismatu Joeyho Tempesty tím možná úplně nejlepším momentem, který „War of Kings“ nabízí. Taková „Angels (with Broken Hearts)“ se snaží, seč může, ale na „Praise You“ se ne a ne dotáhnout, ačkoli sólová kytara v druhé polovině je za zvuků kláves opravdovou lahůdkou s blues rockovým feelingem. Jako celek však této položce chybí náboj, jen si tak nějak plyne a ani po delší době jsem si ji nedokázal oblíbit.

To neplatí o úvodní energické dvojici „War of Kings“ a „Hole in My Pocket“. Ty se naopak do paměti dostanou velmi snadno. „Hole in My Pocket“ může působit až lacině vlezle, ale když se člověk zamyslí nad tím, že přesně takovéto jednoduché pecky před nějakými 40 lety utvářely rockovou historii, tak v duchu toho, co chtějí Europe v současné době hrát, je to solidní výsledek. Podobně by se dalo uvažovat i o hybné „Days of Rock ‘n’ Roll“, která to s tou náročností rovněž nepřehání, ale tu jistí skvělý melodický vklad Joyeho Tempesty. Kytarista John Norum sype z rukávu jednu vzdušnější melodii a riff za druhým, takže ačkoli jen oprášil osvědčené postupy, kytary patří na „War of Kings“ k hlavnímu důvodu, proč se tohle album poslouchá tak nenásilně a příjemně.

Jako už klasicky jsem si na „War of Kings“ našel rovněž písně, které mi přijdou i na poměry let nedávných v Europe slabšími. Mluvím hlavně o třetí „Second Day“. Ta je taková nenápadná, a přestože melodie v refrénu je silná, tak celkově je to jedna z těch skladeb, kterou jsem při poslechu zrovna nemusel. Totéž platí o „California 405“, již zdobí silný bluesový vliv a klávesy jsou v ní parádní, avšak i při její stopáži něco málo přes čtyři minuty mi přijde plytká a taková nijaká. Naštěstí těchto písní na „War of Kings“ víc není, takže pokud připočtu ještě slabší baladu „Angels (with Broken Hearts)“, o níž už řeč byla, tak se Europe drží v počtu slabších skladeb na akceptovatelném maximu, který celkový poslech zas tak moc nenaruší. A navíc, i když jsem tyto kousky vypíchl s účelem poukázat na negativa desky, tak to nejsou žádné příšery, jež by se nedaly přežít.

Je fajn, že jsou Europe zpátky. Ne, že by bez nich rocková scéna nebyla tím pravým ořechovým, ale ten jejich hard rock starých časů v moderním kabátku se prostě poslouchá tak hezky, že ani díky „War of Kings“ si své jméno tito Švédové nijak nezkazí. V kontextu novějších alb, která následují po návratu v roce 2004, je „War of Kings“ v těsném závěsu za svým předchůdcem, jenž mě bavil o malý kus víc, což při jeho kvalitách není úplně špatná vizitka.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.