Ever-Frost - Departing of Time

Ever-Frost – Departing of Time

Ever-Frost - Departing of Time
Země: Itálie
Žánr: progressive death metal
Datum vydání: 5.8.2013
Label: Beyond… Productions

Tracklist:
01. Intro
02. Departing of Time
03. The White Light Beyond the Wall
04. Revenge
05. Cosmic Evolution
06. Tear Down the Sky
07. Be Your Own God
08. A Glance into the End
09. Immortal Creed

Hodnocení: 8,5/10

Odkazy:
facebook / twitter

K recenzi poskytl:
Masterpiece Distribution

Itálie v současnosti nepatří k nejsilnějším metalovým velmocem, i když svého času byla velkým dodavatelem power/speedových kapel v čele s Rhapsody. Dnes už nelze o ní nelze jednoznačně mluvit ani v rámci tohoto stylu. Nevím, čím to je, ale většina italských kapel mě nikdy nebrala, nějak jim vždy chyběl vlastní ksicht. Od Ever-Frost a jejich debutového alba “Departing of Time” jsem tudíž nic moc valného neočekával. Jen průměrnou nahrávku italské produkce, kterou si poslechnu, v nejlepším případě nehodím do koše a dám tomu docela slušné hodnocení. Jaké však bylo s prvními minutami poslechu moje překvapení, s čím původně banda předělávající Sentenced přišla.

Po skoro minutovém intru se na mě totiž vyvalil mix technicky založeného death metalu v kombinaci se silnými melodiemi (založenými především na kytarách) a neustálými rytmickými změnami a zvraty. A mé překvapení vydrželo po celý hrací čas, protože nahrávku takhle na úrovni jsem rozhodně nečekal. Hrací doba osmičky songů se pohybuje v průměru kolem šesti minut, je tedy nabíledni, že skladby nejsou vyloženě stavěné na modelu sloka-refrén-sloka-refrén-sólo. Od samého začátku jsou to kompozice budované na pevném základu, rozvíjející se do kompaktních celků. Přestože se dost motivů neopakuje pořád dokola, zůstanou vám zažrané v hlavě i tak a už při druhém poslechu se těšíte, až určitá pasáž zazní.

Hlavní devízou jsou tu tedy zajímavé riffy, neopakované neustálé dokola, ale naopak modifikované, posouvané v tóninách a v rytmech, epické melodie, které například v “Cosmic Evolution” nebo “Be Your Own God” téměř berou dech. Nesmíme však zapomenout ani na zpěv Francesca Leoneho – ten je totiž na vysoké úrovni a je si jistý jak v agresivních polohách, tak i v těch čistých. Z celého alba stříká charisma na všechny strany a jeho melancholická atmosféra zážitek jenom umocňuje. Zvuk si obstarala kapela sama (respektive album zvukově ošetřil kytarista Claudio Mulas), ale není tomu příliš co vytknout. Nástroje jsou čitelné a plnokrevné.

Těžko lze popisovat vlivy, které na albu lze slyšet. Je to celek pospojovaný z různých částí mozaiky. Skandinávská melodika se láme s technodeathovými riffy a heavy metalovými sóly. Takhle napsané ta kombinace asi působí zvláštně, ale ve finále je to skvělé. Trochu mi to připomíná německé Disillusion a jejich “Back to Times of Splendor”. Ti totiž také využívali podobných vyjadřovacích prvků, ale přitom se to nedalo jednoznačně zařadit. Když si povážím, jak celá deska zní a přirozeně odsýpá, a přitom jde o debut, zajímalo by mě, jak to bude vypadat dejme tomu jářku třeba za deset let. Byla by podle mě velká škoda, kdyby tohle album zapadlo v propadlišti dějin, protože má rozhodně co nabídnout.

Jasně, nejde o nejoriginálnější nahrávku pod sluncem, ale na to se v současné době také už příliš hrát nedá. Přesto dokážou Ever-Frost znít svým způsobem svojsky. Není to vyloženě neotřelé, ale ani provařené. Je to zábavné a má to odpich, navíc je to po muzikantské stránce opravdu lahůdka. Určitě si přeju, aby tvorba těchto Italů pokračovala dále a nabízela bohaté posluchačské zkušenosti i do budoucna. Mám neodbytný pocit, že se k tomuto počinu budu vracet dost často.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.