Expenzer - Kill the Conductor

Expenzer – Kill the Conductor

Expenzer - Kill the Conductor
Země: Švýcarsko
Žánr: thrash / groove metal
Datum vydání: 6.7.2015
Label: Czar of Bullets

Tracklist:
01. Bitter End
02. Kill the Conductor
03. A Dying T-Rex
04. Play for the Deaf
05. Amorphous Flowing Ice
06. Pelvic Fin
07. Erase It
08. Unicron
09. Light Speed Heart Beat
10. Silence of the Amps
11. Chasm [The Haunted cover]

Hrací doba: 48:55

Odkazy:
facebook / twitter / bandcamp

K recenzi poskytl:
Czar of Crickets Productions

Když jsem se začetl do propagačního letáku švýcarské akvizice Expenzer, tak jsem byl překvapený, jak hrdě se chlubí tím, že čtveřice undergroundových muzikantů, kteří spolu hrají již 18 let, našli svého pátého člena – zpěváka – a zkompletovali tím nové thrashové monstrum. Nešlo mi na mysl, co borci předchozí takřka dvě dekády prováděli, když si zpěváka našli až nedávno před vydáním svého debutu. Ještě před tím, než je začnu obviňovat z lelkování a zahálky, tak je nutné si říct, že v určitém smyslu ti Expenzer za sebou už oněch 18 let fungování opravdu mají, ačkoli se tomu tak dělo ještě pod původním jménem Pigskin. Pod tímto jménem vydali chlapci tři dlouhohrající alba, z nichž to poslední, „The Never Ending Black“, vyšlo v roce 2010. Čtyři roky poté se po Pigsking slehla zem, a na scénu tak přichází právě Expenzer.

Jen čas ukáže, jestli se z tohoto příběhu stane něco podobného, co zažili Legion of the Damned, když si změnili své jméno z Occult. Tohle je totiž totéž. Expenzer hrají prakticky úplně tu samou formulku thrash / groove metalu jako před změnou svého jména. Jediným rozdílem tak budiž výměna zpěváka, což jim soudě dle ukázek starší tvorby schvaluji. Novic Tom Kapeller svým pouličně neučesaným vokálem vnáší do již tak agresivní hudební náplně další formu živelnosti. Jen škoda míst, kdy se snaží o lehce melodické zpěvy („Pelvic Fin“), protože nevím, jestli je to výsledek špatného mixu, nebo mu to prostě nejde, ale v těchto momentech je jeho přednes strašně slabý a neprůrazný. Vůbec nepřipomíná tu vzteklou bestii, v níž se mění v úderných momentech, kterých je většina. Ale to je jen kosmetická výtka, protože takových chvil je na „Kill the Conductor“ opravdu málo.

Jak už jsem zmínil, tak Expenzer hrají thrash / groove metal, který se sama kapela snaží přirovnat ke stařičkému „Cowboys from Hell“ od Pantery. Tady bych je hrubě pokáral, protože tohle je skoro až klamavá reklama. Po agresi a groovu Pantery není na desce ani památky. Tím neříkám, že jsou za všech okolností nudná a bezpohlavní variace na thrash metal, jen bych Expenzer přirovnal spíš k severským The Haunted. A neděje se tak jen proto, že album zavírá jejich cover „Spasm“. Stejně jako The Hanted drhnou ten svůj thrash metal tak nějak jinak a není to klasická bruska ve stylu Exodus či Overkill, ale ostře řezané riffy v ne úplně rychlém tempu podporované poctivým výkonem rytmické sekce dávají vzpomenout právě na tyto Švédy.

Co říct k samotné „Kill the Conductor“? Je to prostě thrash metal, vždyť všichni víte, jak to zní. A to je v případě Expenzer dost problém, protože ačkoli je jejich tvorba živelná, zní uvěřitelně a tak nějak undergroundově (myslím skladatelsky, po technické je album na výši), tak mi to na ploše 50 minut přijde strašně kolovrátkové a nepřekvapující. Snad jediný moment, z jehož poslechu jsem byl opravdu překvapený a nečekal jsem ho, bylo použití robotického vokálu, jenž je ke slyšení kupříkladu ve druhé polovině písně „Unicorn“. Ta se nachází až ke konci desky, kde jsem už býval dosti otupen a svou svou pozornost přepínal do režimu autopilota. Já vím, že to není správně, ale pomoct jsem si nemohl.

Úvod „Kill the Conductor“ má klasicky slušný odpich, protože člověk je ještě plný elánu a chtíče po agresivním thrashi a Expenzer mu ho v podobě „Bitter End“ a titulky naservírují na zlatém podnose. Ještě někdy do „Amorphous Flowing Ice“ bych byl schopný ty skladby jednu od druhé rozeznat a při jejich poslechu se bavit. Zejména „Dying T-Rex“ s několika změnami tempa se mi v té rychlejší první půli líbí hodně. Bohužel někdy od „Erase It“ už si musím při oddělování jednotlivých skladeb pomáhat právě fakty, že v „Unicorn“ je zmíněný robotický vokál, který mi mimochodem přijde strašně stupidní a do hudby samotné mi vůbec nepasuje, a že „Silence of the Amps“ je zase zbytečně natažená na dvojnásobek hrací doby, kterou bych jí povolil. Hlavně druhá polovina této kompozice už je vyloženě jalová a natahováním kytarového sóla se díra do světa neudělá.

„Kill the Conductor“ chybí něco, co by ve mně zasadilo semínko zvědavosti, díky kterému bych se do alba pouštěl rád a z vlastní vůle. Samy o sobě ty skladby nejsou zas tak špatné, jak by mohlo z předchozích dvou odstavců vyznít, ale jakmile to splácnete dohromady do jedné formy, kterou musíte překousnout na jeden zátah, tak mi od Expenzer chybí něco víc než jen klasicky odvedené řemeslo. Chybí moment překvapení, nějaký neotřelý riff nebo prostě jen hitovka jako prase, jež by se od té rutinní kytarové řežby odlišila. A to tam bohužel není, takže mi nezbývá, než hodnotit „Kill the Conductor“ jako rutinu, která úspěšně zapadne v propadlišti dějin, protože lepších neznámých thrashových kapel už jsme prostřednictvím našeho skromného plátku představili pěknou řádku.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.