 |
|
Země: Francie / USA Originální název: Dead End Režie: Jean-Baptiste Andrea, Fabrice Canepa Hrací doba: 85 min
|
(Budou velké spoilery.)
Kdysi jsem čítával časopis DVDMag, který, jak už jeho název napovídá, recenzoval filmy nově vycházející na DVD. Později se z něj celá redakce trhla a založila nový časák Filmag. To bylo všechno ještě předtím, než naběhla móda levných DVD v pošetkách, která dost změnila do té doby standardní prodej DVDček, zničila DVD půjčovny a vlastně zlomila vaz i podobným časopisům.
Svého času jsem tenhle časák dost žral a věřil jeho názorům. Když tam tedy kdysi vyšla nadšená recenze na horor „Dead End“, chtěl jsem ten biják hodně vidět. To se mi v dohledné době nepovedlo, ale nějak jsem si i po těch letech zachoval mindset, že to bude dobrá podívaná, a s tímhle očekáváním jsem se na „Dead End“ nyní šel dívat.
Slibně se ostatně tvářilo i vcelku solidní obsazení. V hlavní roli se představuje Ray Wise, jehož si můžete pamatovat díky kultovnímu seriálu „Twin Peaks“ nebo akční klasice „RoboCop“. Svoje má v hororech odehráno také Lin Shaye, již jste mohli vidět třeba v „Critters“, „2001 Maniacs“, „Insidious“ a hromadě dalších.
Sám film se zpočátku skutečně tváří zajímavě. Vypraví o rodince – máma, táta, syn, dcera a přítel dcery – jedoucí na Štědrý den za babičkou na večeři. Po cestě se jim ale začnou dít dost divné věci. Nejdřív potkají holku celou v bílém a vezmou ji do auta i s jejím dítětem, protože vypadá, jako kdyby měla nějakou nehodu. Když se ale rodinka rozdělí a v autě zůstane jen nemluvná dívčina s oním přítelem, ukáže se, že děcko je ve skutečnosti mrtvé. Příště už rodina přítele uvidí uvězněného v podivném odjíždějícím autě a pak jej najde o kus dál na silnici rozsekaného na maděru.
Postupně za podobně zvláštních okolností odpadávají i další členové rodiny nebo jim střídavě začíná jebat, ani nemluvě o dalších nevysvětlitelných událostech jako zastavených hodinkách nebo nekončící cestě bez křižovatek, odboček či benzínových pump.
Zpočátku je „Dead End“ opravdu zábavné. Filmu se daří hezky skloubit mysteriózní tajemno a humor, dokonce i hlášky, aniž by se z toho stala vyložená komedie. Tenhle kontrast se mi líbil a přišlo mi dobré, že se jej podařilo odměřit s takovou lehkostí. Vůbec jsem nečekal, že bych se u toho takovým způsobem zasmál, a přitom tomu nechyběla atmosféra. Ani nemluvě o tom, že nějakou chvíli jsem byl opravdu zvědavý, co se z toho vyklube.
(A jestli nechcete vědět, co se z toho vyklube, přestaňte číst.)
Problém nastává v tom, že jak minuty pomalu přibývají, pomalu vám začne docházet, že z toho nejspíš nic moc nevyleze. Když se pak stopáž začne nebezpečně krátit, z pocitu se stává prakticky jistota – buď z toho nevyleze nic, anebo přijde nějaká dementní pointa à la „někomu se to celé jenom zdálo“.
No a nakonec se ukáže, že přesně tohle je ten případ. Když „Dead End“ dolezlo ke svému rozuzlení, tak už mě to nepřekvapilo a nechápal jsem, jak jsem mohl být tak naivní a čekat od toho cokoliv kreativnějšího a invenčnějšího. Nápověd ostatně snímek poskytl hned několik. Když se nad tím zamyslím, tak svým způsobem to „Dead End“ jasně naznačí hned na svém začátku, člověk jen nesmí ignorovat jeden zdánlivě bezvýznamný detail.
Samozřejmě hodně záleží na tom, jak se k podobným pointám stavíte. Pokud vám nevadí, nebude vám vadit ani „Dead End“, poněvadž v tomhle ranku filmů, které na konci udělají obrat „a všechno je úplně jinak, nic z toho se reálně nedělo“, vlastně není špatné, minimálně první polovina mi přišla docela fajn.
Já osobně ale tenhle druh pointy nemá vůbec rád. Přijde mi to jako hrozné klišé a hlavně mi to přijde jako strašně lenivý a pohodlný způsob, jímž se dá vysvětlit prakticky cokoliv. Navíc se to objevilo už v tolika filmech, že mě spíš namíchne, když to vidím v nějakém dalším. To se bohužel týká i „Dead End“. Pro mě rozuzlení shodilo celý biják, protože jej nejsem úplně schopen docenit. Škoda. Asi nemusím dodávat, že tím pádem jsem si z „Dead End“ ani zdaleka neodnesl tak dobrý pocit, jak jsem v předstihu doufal.
Podobné články
15.4.2021 The Call (2020) Filmový koutek
14.1.2020 The Grudge (2020) Filmový koutek
10.9.2017 It (2017) Filmový koutek
29.5.2021 Stir of Echoes (1999) Filmový koutek
25.11.2018 Truth or Dare (2018) Filmový koutek
11.1.2019 The Conjuring 2 (2016) Filmový koutek
Můj “zážitek” z tohoto filmu si vybavuju jakoby to bylo včera. Vydržel jsem prvních 20 minut a posléze to znechuceně vypnul s pocitem, že se jedná o jednu z největších sraček, co jsem kdy viděl. Vím, že tohle je recenze na již poněkud archivní snímek, ale když nějaký horor, tak u mě vede Hereditary od Ariho Astera. Nic lepšího jsem za posledních několik let neviděl.
Hereditary bylo cajk. Jen trochu škoda toho polopaticky dovysvětlenýho závěru, aby to každýmu došlo, co se tam stalo…
S tím probuzením máš asi pravdu, není to zdaleka jen tvůj pocit. Když se hodnotí povídky, tak se za takový konec strhávají body, protože je to klišé a bezradnost v tom, jak něco vysvětlit nebo zakončit. Co se týká Hereditary, tak je tam moc roztomilá holčička a je to pěkně natočené, ale pointa mě nasrala, přišla mi pitomá a sexistická. Ostatně i mentalita babičky mi přišla poněkud zvláštní, nějak jsem si nedokázala odpovědět na otázku, co z toho zla ta baba vlastně měla.
Hereditary: Tak já patřím k natvrdlejšímu obyvatelstvu, páč jsem si to přebral nějak tak, že babka v rámci kultu ovládala tu “sousedku odvedle”, která pak činila patřičné kroky k delimitaci celé rodiny…. nebo jestli to bylo jinak, tak mi to tu někdo vyspoilerujte. Každopádně k sexismu – nahé americké obtloustlé prdele nepovažuju za jeho silnou dávku.
Celkově se mi ten film jevil přeceňovaný a moc mě to nebavilo, ale zase musím uznat že zápletka zase není tak proštípaná jako ostatní houlyúdské dříví….
Si nějak nevybavuju, že by v tom filmu byly nějaké obtloustlé prdele. Možná to je tím, že po obtloustlých prdelích se moc nekoukám. Sexistické mi připadalo, že vlastně ohromně šlo o to, aby se převtělila do bratra, protože pokud nemáte penis, nebo M v občance, tak i když způsobíte apokalypsu, tak dokud nemáte úředně mužské tělo, asi by ji nebral nikdo dost vážně… :P
jo ta malá do bratra ??
A co tam hrála ta sousedka,to jsem teda nepobral, to nebyla ta převtělená babka ??
Jinak ty prdele tam byly na konci, jak se tam shlukovali ti lidi na té půdě nebo co.
Prdele si pamatuju. Sexismus ne.
Pokud má bejt sexistický to, že se měl démon vtělit do kluka a ne do holky, tak to mi přijde jako kokotina. Anebo pičovina, abych teda nebyl sexista…
No, tnevím , jestli jsi to nepochopil ty nebo já, ale ten démon, nebo Antikrist, nebo co to bylo, bylo původně to roztomilé děvčátko, ale z nějakého pro mě nepochopitelného důvodu to vadilo a musela se převtělit do bratra.
Teď trochu Ot, ale když jsem byla malá, tak jsem si vysnila příběh. Byl mírně incestní. Žila jsem v něčem co připomínalo středověk a měla bratra… asi nebyl úplně vlastní. Byli jsme z nějakého urozeného rodu a on musel být rytíř, ale byl nemocný a slabý, tak jsem musela bojovat místo něj, protože já zas rytíř být nemohla, i když jsem byla lepšé než většina jiných. Můj bratr se tak stal slavným hrdinou, ale jednoho dne mě ranili a já musela dojet k oceánu a skočit i s koněm z útesu, aby nikdo nezjistil, kdo jsem. On se pak musel zabít taky. No, prostě mám dost divokou fantazii, Ale připadá mi smutné, že jsem už jako holčička věděla, že nemůžu být rytíř a tenhle film vlastně říká, že nemůžu být dost dobrá ani jako démon, ďábel, nebo co ta bytost byla, dokud nebudu mít penis a to mi prostě sexistické pŕipadá, ale chápu, že tobě asi ne, možná i proto, že tě takové věci netrápí. Já si nic moc sexističtějšího představit nedokážu. Nechápu, proč vadilo, že byla holka… asi to sexismus nebyl, když to říká chlap.:D
Ale možná jsem ten závěr nepochopila.
Ten rituál a celý film je inspirován grimoáry a mnoha různými magickými traktáty, které se vážou ke Goetii, takže bychom museli kritizovat za sexismus stovky let staré texty, což je absurdní. Navíc, dívat se na Ariho Astera jako na sexistu mi přijde celkem debilní – stačí se mrknout na Midsommar.
Já netvrdím, že je sexista on, ale závěrečná myšlenka a čím se (domněle) inspiroval, mi připadá nepodstatné. Tím se dá totiž hájit úplně všechno.
Závěrečná myšlenka je samozřejmě úplně jinde…celý film se věnuje tématu nefunkční rodiny a zármutku pomocí nadpřirozených tropů. Rozhodně nejde o agitku, která prosazuje mužskou nadřazenost. Proto je podle mě autorův záměr a prostředek, kterým ho sdílí podstatný.
Tahle diskuze ale nemá smysl, ten druhý příspěvek působí jako tweet někoho, kdo si jede tvrdě ve woke culture. S touhle logikou si můžeš najít ženskou opresi takřka ve všem.
No, fakt mi přijde, že jsi ten film moc nepochopila :) Nechci moc zabíhat do podrobností, protože jsem to viděl před dvouma rokama, takže detaily si stoprocentně nepamatuju, ale matně si vybavuju, že tam ta nutnost převtělení do pohlaví byla v rámci příběhu / mytologie obhájená.
Každopádně, moje sdělení mělo bejt takový, že mi především přijde hloupý zrovna v tomhle bjiáku hledat sexismus. Což samozřejmě můžeš smést ze stolu prohlášením, že mám mezi nohama párek, a proto tomu nerozumím. Na druhou stranu, já na to můžu říct, že tam sexismus vidíš jen proto, že ho tam za každou cenu chceš vidět a chceš, aby tě to uráželo…
A když tak přemýšlím o Midsommar, tak hlavní hrdinka, je ušláplá nána, co se začne brutálně mstít, jakmile k tomu má moc. I to by se dalo označit za lehce misogynní, pokud bych to měla rozebrat.:P
Anebo by někdo mohl říct, že to je naopak feministickej příběh, když se holka dokázala vyhrabat ze svrabu, přestat bejt závislá na příteli a najít si svoje místo…
podle tohohle blábolu se dá doufám soudit, že si Midsommar neviděla
Ježišmarjá. To je zas je debata.