Josefine Mutzenbacher – wie sie wirklich war: 2. Teil (1976)

Josefine Mutzenbacher – wie sie wirklich war: 2. Teil (1976)

Josefine Mutzenbacher – wie sie wirklich war: 2. Teil (1976)

Země: Západní Německo
Žánr: porno

Český název: Josefina Mutzenbacherová: …jak to doopravdy bylo 2. díl

Rok vydání: 1976
Režie: Gunter Otto
Hrají: Leila Vigso

Hrací doba: 100 min

Zdroj fotek: HerzogVideo.de

Na konci recenze prvního dílu legendární chlupaté porno série „Josefine Mutzenbacher – wie sie wirklich war“ jsem psal, že dalším částem se již ve filmovém koutku věnovat nehodlám. Uběhl nějaký ten pátek a v mezičase jsem dospěl (ačkoliv nevím, jestli sloveso „dospěl“ je při recenzování péčka zrovna to pravé) k názoru, že nakonec by nebylo úplně od věci přihodit ještě nějaké to povídání o nejznámější fiktivní rakouské prostopášnici. A to nejen z toho důvodu, že jednička se po mnoho měsíců držela mezi našimi nejčtenějšími články (k čemuž trefně poznamenal jeden nejmenovaný redakční kolega: „Proč já se vůbec snažím psát recenze na hudbu?“).

Druhý díl ze série „Wie sie wirklich war“, která ve skutečnosti není první, nýbrž už druhou, jež ve filmech mapuje erotická dobrodružství Josefiny Mutzenbacher, je v jistých ohledech dost jiný než jeho přímý předchůdce. Především je nutno zmínit, že hlavní postavu již nehraje (ehm…) Patricia Rhomberg, jejíž roztomilý bobr patřil k největším ozdobám první části, nýbrž jistá Leila Vigso. Naštěstí ani ona není vůbec ošklivá a také se nebojí před kamerou předvést jistá zajímavá zákoutí svého těla.

Dvojka na jedničku nijak zásadně nenavazuje ani dějově, dokonce i mění dřívější události. Vlastně se tedy jedná o úplně samostatný film se stejnou postavou. Pokud by se tedy někdo těšil, že Josefina dokončí předtitulkovou soulož z minulého dílu, jak slíbila, bude zklamán. Dvojka dokonce i zpětně ve flashbacku změní způsob, jakým Josefina přišla o panenství.

Co ale samozřejmě zůstalo při starém, je chuť hlavní postavy vyhonit, vykouřit nebo osoloužit (nebo se nechat osoloužit) každý penis v širokém dalekém okolí. Což také během filmu mnohokráte dokáže tím, že některou z právě jmenovaných činností provozuje s náhodným kolemjdoucím – a to doslova náhodným kolemjdoucím.

Děj Josefinu po několika nezávazných úvodních sexuálních cvičeních zavane do postele místního podnikatele, který je ovšem stejně žárlivý jako náruživý. Josefina je ale ještě náruživější, takže s klidem ojede, cokoliv jí přijde pod ruku kundu, takže jakmile ji šamstr načapá s uzenáře, jenž na ni vtáhl svou klobásu, vykopne ji z bytu. Chuděrka malá chodí do kavárny, kde doufá, že sbalí nějakého bohatého frajera. To se jí úplně nepovede, tak nějakému kunčaftovi šlohne hodinky, což ale zjistí kavárník a začne Josefinu vydírat. Z toho ji však vyseká další náhodný kolemjdoucí – maďarský voják, jenž vídeňskou souložící mašinu vezme s sebou do Maďarska. Jak vidíte, příběh je tuze napínavý, což je jenom dobře, protože kvůli příběhu se přece na pornografii koukáme, že jo…

Josefine Mutzenbacher – wie sie wirklich war: 2. Teil (1976)

Co se samotné kopulace týče, dvojka Josefiny nabízí vcelku standardní chlupatou klasiku. Pokud tedy máte pocit, že bobři nepatří jen do přírody, a dokážete skousnout, že do holek cpou svoje bratwursty fotři s úchylnými knírky, přijedete si na své. Nicméně vzhledem k tomu, že jde o německé péčko, asi je zřejmé, že dojde i na nějaký ten bizárek. Viz třeba scéna honění pod stolem, kde si handjobu-chtivý týpek trochu poplete, čí ruku to pod stolem zrovna chytil (asi si dokážete představit), sex s obézní Gertrudou, s nímž nebožákovi musejí pomáhat další čtyři kořeni, hra na harmoniku během sexu anebo kultovní soulož při jízdě na koni. Invence v pornu prostě je a o tom starém německém to platí dvojnásob. Na druhou stranu, na rozdíl od jedničky se divák nedočká žádných incestů ani návštěv u faráře.

Josefine Mutzenbacher – wie sie wirklich war: 2. Teil (1976)

Další výraznou s(ou)ložkou snímku jsou samozřejmě i neuvěřitelně vtipné dialogy a repliky. Koukat na tohle se starým českým dabingem je naprostá povinnost, bez níž bude výsledek ledva poloviční. S dabingem je to ovšem neskonale směšné a člověk se u hlášek typu „To je otvor!“ řeže smíchy, až ho z toho bolí břicho. Všechny díly Josefiny jsou dnes už spíš hodně lechtivou komedií než regulérním pornáčem, u něhož by si měl člověk potahat nudli, ale když se na to budete koukat ve společnosti zástupce opačného pohlaví (anebo klidně i stejného, preferujete-li to takhle) a s tímhle na paměti, pak se určitě pobavíte. A to i navzdory skutečnosti, že jednička byla ve všech ohledech – humor, vzhled pornohereček, kvalita šoustání, co nejmenší odpudivost pornoherců (řazeno dle důležitosti) – lepší.

Josefine Mutzenbacher – wie sie wirklich war: 2. Teil (1976)


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.