Země: USA Rok vydání: 2017 Žánr: horror Originální název: Leatherface Český název: Leatherface – zrození Režie: Alexandre Bustillo, Julien Maury Hrají: Stephen Dorff, Lili Taylor, Sam Strike, Vanessa Grasse Hrací doba: 90 min

(Budou spoilery.)

Když velkoryse pominu, že jde už o osmý film v sérii „The Texas Chainsaw Massacre“, skoro by se chtělo říct, že „Leatherface“ je ve všem ten druhý. Jedná se už o druhý díl tohoto názvu – po „Leatherface: Texas Chainsaw Massacre III“ z roku 1990 – a také o druhý prequel – po „The Texas Chainsaw Massacre: The Beginning“ z roku 2006.

Všichni ale víme, že „Leatherface“ nemá s „Leatherface: Texas Chainsaw Massacre III“ ani s „The Texas Chainsaw Massacre: The Beginning“ mnoho společného, poněvadž se všechny ty filmy odehrávají v odlišných kontinuitách a dějově na sebe nijak nenavazují. „Leatherface“ z roku 2018 (jednoznačně nejúspornější název ze všech texaských masakrů!) totiž pokračuje v časové linii nastolené prostřednictvím „The Texas Chain Saw Massacre“ (1974) a „Texas Chainsaw 3D“ (2013). Chronologicky se jako správný prequel odehrává před oběma a ukazuje, jak celé to texaské masakrování motorovou pilou začalo respektive jak se rozjela kariéra Jedidiaha Sawyera neboli titulního Leatherface.

Otázkou do pranice je, jestli to vlastně má smysl a jestli bychom se měli chtít na Leatherfacův zrod koukat. V recenzi na „The Texas Chainsaw Massacre: The Beginning“ jsem se trochu smál, že se původ vyřešil během pěti minut a dál se jelo v zajetých kolejích, ale ve skutečnosti mě to nijak zásadně neobtěžovalo. „Leatherface“ na vzestup Koženoksichta nahlíží mnohem podrobněji a detailněji. Chceme však něco takového vůbec vidět?

Jedním z důvodů, proč Leatherface v původním „The Texas Chain Saw Massacre“ tak zafungoval, bylo podle mě to, že jsme o něm nevěděli prakticky. Otevřely se dveře, objevilo se hovado s maskou z lidské kůže na ksichtě a nemilosrdně udeřilo kladivem. Zčistajasna a bez varování. Právě ona nevědomost a neznalost mu přidávala na atraktivnosti. „Leatherface“ tento aspekt zcela boří a veškerou mýtickou tajemnost okolo Kožené tváře maže. Jasně vysvětluje kde, kdy, proč a jak, a to do takových podrobností, až jsem si uvědomil, že jsem vlastně nic z toho nepotřeboval a možná ani nechtěl vědět.

Jistě, snímku lze přičíst k dobru, že se alespoň pokouší o nějaké osvěžení a o posun v rámci značky. „Leatherface“ neprobíhá jako žádný předešlý díl, z nichž valná většina vypadala trochu na jedno brdo. Stejně tak ovšem může někdo protiargumentovat tím, že „Leatherface“ se odklonil tak zásadním způsobem, až se zbavil všeho, co dělalo texaský masakr texaským masakrem. Nějaký takový pocit jsem z toho měl já.

„Leatherface“ sám o sobě úplně špatný není, spíš takový nijaký a průměrný. Francouzské režijní duo Bustillo / Maury stojící za horory jako „À l’intérieur“ nebo „Aux yeux des vivants“ sice má pár slušných nápadů (asi nejvíc překvapila nekrofilní epizodka) a také se nebojí krve, ale výsledku citelně schází ona charakteristická dusivá upocená atmosféra, jež dle mého k „The Texas Chainsaw Massacre“ patří. Bez ní to prostě a jednoduše není ono. Můžeme diskutovat, zdali za to může ladění snímku / neodpovídající pojetí, neschopnost anebo skutečnost, že Texas zde supluje Bulharsko.

Osobně mě úplně nenadchla ani báchorka, s níž „Leatherface“ vyrukoval. Titulní postavu představuje jako normálního hocha, za jehož zaostalost nakonec může zranění a za jehož lásku k porcování lidí může úchylná rodinka. Celé je to o tom, že kluka jako malého odebrali rodině, protože jsou to úchylové, a umístili do děcáku. Nastane hromadný úprk z děcáku (zapříčiní jej mamča Sawyerová, protože chce vidět svého malého Jeda), za naší partou se vydává hovadský šerif (mimochodem fotr starosty z „Texas Chainsaw 3D“), jenž má na klan Sawyerů pifku. Za zmínku stojí snad jedině vtípek, že Jedidiah je celou dobu jiná postava, než si pravděpodobně budete myslet. Film zde diváka nachytává na znalosti postavy Leatherface ze starších dílů. Jinak ale nic zajímavého.

Strávit se to samozřejmě dá a určitě se výsledku nedá upřít řemeslná kvalita a vlastně i elementární obsahová kvalita, což u direct-to-video bijáků nemusí být samozřejmostí. Mě osobně ale tenhle pokus o svěží náhled na sérii úplně neoslovil a způsob, jakým Leatherface dostal do pracek motorovku a poprvé ji pořádně roztúroval, mě vlastně nijak zvlášť nezajímal, takže bych se bez téhle origin story v klidu obešel. Klasické pojetí by mi asi sedělo víc. „The Texas Chainsaw Massacre“ potřebuje hnusnou intenzivní atmosféru a gore vyhnané do co největšího maxima. Bude to fungovat. Podobné experimenty za mě nejsou nutné.