Země: USA Rok vydání: 1980 Žánr: hixploitation / rape & revenge Originální název: Mother’s Day Český název: Den matek Režie: Charles Kaufman Hrají: Nancy Hendrickson, Deborah Luce, Tiana Pierce, Frederick Coffin, Michael McCleery, Beatrice Pons Hrací doba: 90 min Zdroj fotek: Critic.de

(Budou spoilery.)

Myslím, že všichni praví žánroví znalci mezi vámi museli tušit, ne-li dokonce vědět, že při našich výletech do vod hororu prostě dřív nebo později bude muset dojít i na něco z produkce kultovní společnosti Troma Entertainment, která proslula výrobou extrémně levných a zvrhlých hororů. Nejde o žádné měkké voloviny pro náctileté smrady v kinech, ale o (mnohdy mocně) zhovadilé záležitosti, v jejichž případě si přijdou na své všichni, koho vzrušuje kombinace filmového braku, brutálního gore a dost často i dementního humoru. Poměr posledních dvou ingrediencí se liší film od filmu, první atribut zdobí snad všechny jejich počiny. Toliko krátký úvod, který rozhodně nehodlám opakovat u každého bijáku od Tromy, jemuž se dostane té cti, aby byl v našem filmovém koutku, to se nemusíte bát.

Dnes se podíváme na kultovku „Den matek“, jež může být důvěrně známá i českému divákovi, poněvadž v našich končinách vyšla na DVD. Snímek patří k těm počinům Tromy, které víceméně rezignují na úchylný humor a snaží se budovat vážnější hororovou atmosféru. Vtípky se objevují spíš jen v náznacích a docela sporadicky, například když se bráchové hádají, jestli je lepší punk nebo disco, anebo popíchnutí směrem k legendárnímu „Vykoupení“ na benzínové pumpě (hra na banjo). Ale to už trochu předbíháme, začněme radši u příběhu. Klasicky – budou spoilery, takže jestli tě to sere, dál nečti!

„Den matek“ pojednává o mateřské lásce a o vztahu milující matky ke svým synům. Tedy… svým způsobem. V malebné roubence (čti: polorozbořená parodie na chalupu plná bordelu a humusu) uprostřed lesů žije maminka se dvěma synáčky. Ike a Addley jsou jeden retardovaný a druhý debil a oba pod dohledem a dle instrukcí máti páchají zvrhlosti na všech, kdo se odváží se do místních lesů přiblížit. K jejich oblíbeným kratochvílím vedle dementního smíchu a výše zmiňovaným erudovaným diskuzím o hudbě patří především znásilňování a brutální vraždy bezmocných obětí.

Právě sem, k nedalekému jezeru, se na víkend vydá trojice kamarádek z vysoké školy, které se každoročně na dva dny sejdou a někam vyjedou. Romantickou idylku plnou kempování a babských tlachů ovšem vyruší zmiňovaná dvojice povedených bratříčků, kteří holky svážou ve spacích pytlích a odtáhnou do svého baráku, kde na nich pod mateřským dozorem začnou ukájet své vidlácké choutky. Snad není nutno dodávat, že ne všechny kamarádky se konce filmu dočkají živé.

„Den matek“ je docela zajímavý svým subžánrovým crossoverem. Horory totiž ve svých subžánrech většinou zůstávají čisté, takže málokdy vidíte, že by se tomu daly přiřadit hned dvě hororové nálepky. Na druhou stranu, není nutno dělat ze „Dne matek“ nějakou originální záležitost, protože tak žhavé to rozhodně není, navíc je takhle kombinace docela logická. Snímek totiž dává dohromady hixploitation – tedy měšťáci na výletě dostávají těžkou sodu od lokálních buranů – a rape & revenge – tedy druh hororu, kde se role obrací, z lovce se stává štvaná zvěř a oběť se začíná mstít za způsobené příkoří. Jak název napovídá, typicky to bývá znásilnění, ale zrovna u „Dne matek“ to tak není. Zde se totiž dvěma holkám podaří uniknout a posléze se vrátí na místo činu, aby se pomstily za smrt své kamarádky.

Krvavá nadílka je ve „Dni matek“ na poměry Tromy relativně slabá a objeví se zde jen několik málo „tvrdších“ záběrů jako třeba sekyrka zaseknutá do koulí. Dokonce se děje i to, že kamera před tím největším masakrem uhýbá. Což myslím jen potvrzuje tezi, že v tomto případě se režisér Charles Kaufman pokusil vytvořit méně prvoplánovou podívanou. Vyložená měkota snímek není, protože páchané násilí se v některých chvílích nesleduje úplně nejpříjemněji (hlavně první střet dívek a vidláků), a to i přes zjevnou lacinost filmu. Abych ale nepřeháněl, o nějaký velký extrém se zcela jistě nejedná a třeba s nesnesitelně dusivou atmosférou prvního „Texaského masakru motorovou pilou“ se to samozřejmě nedá srovnávat ani v nejmenším.

Jak tedy na tom ale „Den matek“ skutečně je? Není třeba zastírat, že objektivně je to docela hloupý film, ostatně jako všechno od Tromy. Pro fandy brakového hororu se ovšem jedná o solidní jednohubku, která sice nepřináší nic objevného nebo zásadního, ale v jistých dílčích detailech (subžánrový koktejl, místy slušná atmosféra, odsýpající tempo bez nudy, závěrečný twist) zaujme a v jistém slova smyslu snad i potěší.