Fleshdoll - Feeding the Pigs

Fleshdoll – Feeding the Pigs

Fleshdoll - Feeding the Pigs
Země: Francie
Žánr: death metal
Datum vydání: 1.10.2014
Label: Great Dane Records

Tracklist:
01. Feeding the Pigs
02. Collateral Murder
03. A Feast for the Rats
04. The Wolf
05. Dead Monochrome
06. The Hollow Men
07. The Shadow of a Man
08. Ecstatic Random Carnage
09. King of Patusan
10. North Sentinel Island

Hodnocení: 7,5/10

Odkazy:
facebook / twitter / bandcamp

K recenzi poskytl:
Phenix Promotion

Brutal death metalová sebranka jménem Fleshdoll pochází z hlubin slunné Francie a na kontě má zatím tři řadová alba, z nichž si dnes budeme vyprávět o posledním, loni v říjnu vydaném “Feeding the Pigs”. Přechozí tvorbu v podobě alb “[W.O.A.R.G.]” (2005) a “Animal Factory” (2010) jsem zatím neměl tu čest poslechnout, takže nebudu hodnotit v kontextu celé diskografie, ale pouze a jen na základě imprese z aktuální novinky.

Francouzská metalová produkce je tradičně hodně drsná a výživná – nejinak je tomu i v případě Fleshdoll. Zapomeňte na nějaká pomalá intra nebo nedomrlé úvody, tihle týpci jdou na věc pěkně bez okolků a hoblují, jako by byl v sázce jejich vlastní život. Stylem bych je přirovnal k belgickým řezníkům Aborted, jejichž tvorbu Fleshdoll, zdá se, napodobují nebo se jí alespoň inspirují. Náplní textů jsou jednoduše jen humor a brutalita, což v tomto žánrovém zasazení zřejmě nikoho nepřekvapí.

Úplně obecně bych “Feeding the Pigs” zařadil mezi tu lepší sortu brutal deathových desek. Sice jde o pekelný záhul, ale naneštěstí ne takový, ve kterém by se posluchač zmateně ztrácel. Dost často mají totiž podobná alba tendence být až moc přehvízdlá a zdání tvrdosti se dosahuje na úkor poslouchatelnosti a zvukové kvality. Pocit jednotvárnosti se naštěstí také nedostavuje, a ačkoliv jedou skladby ve stále stejném tempu (tedy většinou), dají se jednoduše rozeznat jedna od druhé a každá má nějaké to zajímavé eso v rukávu. Tu šikovný riff, tady zase bubenické sólo nebo dobře vygradovaná melodická linka.

Zvuk je v případě “Feeding the Pigs” solidní, a ačkoliv jde o menší kapelku žánru, který nemá miliónové zástupy fanoušků, je provedení a produkce překvapivě na vysoké úrovni. To mi zase trošku evokuje belgické kolegáčky z Aborted (jestlipak třeba nehrávají občas po večer doma v garáži společně?). Líbí se mi bicí Samuela Santiaga i basa, o kterou se stará Flobeer. Dokonce jsou basové linky výborně čitelné a ve zbytku nezanikají, což se nevidí tak často. Dvě kytary v podání pánů, kteří si říkají Pat a Chili, jsou také dobře rozeznatelné, správně neučesané a slušně zahrané. Ačkoliv nemají tihle kluci zřejmě moc předchozích zkušeností z dalších kapel (až na bubeníka), šlape jim to spolu výborně a celkově mám z podaných hudebních výkonů a nazvučení velmi dobrý pocit.

Vokál si v případě podobného uskupení jistě zaslouží vlastní odstavec, protože jde většinou o aspekt, který rozhoduje o tom, zda je deska (potažmo kapela) pro posluchače atraktivní a zda dokáže nalákat. Ne každé zvracení se dá totiž pokládat za hudební vyjádření a i grindový pokus o zpěv může být k zblití (doslova). U Fleshdoll se o grow, piq squeal a další vylomeniny stará chlapík Bastich a nutno říci, že rozsah má solidní a podává v rámci žánru velmi přesvědčivý výkon. Vokál zní přesně tak brutálně, jak by vzhledem k hudební náplni desky měl. Nikde jsem nezaznamenal žádné zaškobrtnutí nebo nejistotu. Po třech řadovkách už by to bylo stejně s podivem.

Asi není potřeba vyjadřovat se konkrétně ke všem skladbám, takže vypíchnu jen ty nejzajímavější. Úvodní “Feeding the Pigs” nasadí hned od začátku vražedné tempo se strhující prací kytar. Název “A Feast for the Rats” zní patřičně děsivě a píseň samotná zaujme slušnou gradací a struhující skladbou. “The Hollow Men” je asi jediný o něco pomalejší kousek, zato bych řekl, že nejzajímavější. Skvělá spolupráce všech nástrojů, vyvážená a rovnoměrně rozvržená stavba dělá z toho songu adepta na nejlepší věc. Výborné sólování v “The Shadow of a Man” si také zaslouží zmínku. Závěrečný nářez “North Sentinel Island” důstojně desku završuje.

Feeding the Pigs” je rozhodně zábavná deska, která má fanouškům brutální odnože death metalu co nabídnout. Neoplývá sice tunami svěžích nápadů, ale postupy, se kterými pracuje, předkládá přesvědčivě. Největším plusem je bezpochyby technická kvalita nahrávky a vyvážené skladby podpořené kvalitními hráčskými výkony. Máte-li rádi svižnější muziku a tvrdší growl snídáte společně s kukuřicnými lupínky, berte všemi deseti. Sedm a půl bodíku.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.