Forteresse - Thèmes pour la rébellion

Forteresse – Thèmes pour la rébellion

Forteresse - Thèmes pour la rébellion

Země: Kanada
Žánr: black metal
Datum vydání: 24.6.2016
Label: Sepulchral Productions

Tracklist:
01. Aube de 1837
02. Spectre de la rébellion
03. Là où nous allons
04. Par la bouche de mes canons
05. Le sang des héros
06. Forêt d’automne
07. Vespérales
08. Le dernier voyage

Hrací doba: 42:47

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Against PR

Forteresse, jedni z těch nejznámějších představitelů pověstné quebecké líhně black metalu, se v posledních letech poněkud odmlčeli. Kanadská čtveřice se vynořila pouze v roce 2014 na ortodoxně quebeckém splitku, kde objevilo kombo hned čtyř místních kapel (vyjma Forteresse ještě kolegové Monarque, Csejthe a Chasse-galerie), nicméně nové album… prostě bylo relativně dlouho v nedohlednu. Forteresse si vybrali doposud nejdelší přestávku ve své historii, protože od minulého „Crépuscule d’octobre“ uběhlo již pět let. Letošek však dlouhohrající ticho konečně prolomil, poněvadž přinesl celkově pátou řadovou nahrávku kapely s názvem „Thèmes pour la rébellion“.

Hned na začátek musím kvitovat přebal novinky, který je o poznání lepší než posledně. Zrovinka Forteresse měli vždy zajímavé obálky, jejichž styl na mě fungoval. Tím spíš mě minule trochu zklamalo, když si Kanaďané jako artwork vybrali prostě pole; ani nemluvě o tom, že „Crépuscule d’octobre“ mělo na jejich poměry přespříliš barevný obal. „Thèmes pour la rébellion“ sice také nezdobí černobílý výjev a nijak nepopírám, že Forteresse mají z minulosti na kontě mnohem zajímavější kusy, přesto je mi přebal novinky o poznání příjemnější než ten u „Crépuscule d’octobre“.

Něco podobného jako o obalech bych vlastně mohl říct i o hudební náplni „Thèmes pour la rébellion“ – není to špatné, ale minulost Forteresse ve svých útrobách skrývá i mnohonásobně lepší počiny. V jádru Kanaďané samozřejmě pokračují v dávno nastolené cestě. Nevymýšlejí žádné velké experimenty a nadále jsou věrní syrovému black metalu, jemuž není cizí silná atmosféra ani kvalitní mrazivé melodie. Problém „Thèmes pour la rébellion“ je však v tom, že… no, vlastně ve dvou věcech. Na první se dá jednoznačně ukázat, druhá pak pramení z pocitové stránky věci.

Oním hmatatelnějším ukazatelem je zvuk. Jistě existují lidé, pro něž bude i „Thèmes pour la rébellion“ nestravitelné špinavé, ale mně to naopak přijde až příliš čitelné. Staré desky Forteresse byly skutečně ledové i svým soundem – a mimochodem také on měl velkou měrou na svědomí, že ta muzika měla tak silnou atmosféru. V tomhle ohledu si dovolím říct, že novinka vcelku bezpečně navazuje na svého přímého předchůdce „Crépuscule d’octobre“, kde jsem měl rovněž obdobný pocit. Ta primitivní syrovost alb jako „Les hivers de notre époque“ či „Par hauts bois et vastes plaines“ mi jednoduše byla o notný kus bližší.

Další věcí – a možná i v té bude mít své prsty zvuk – pak je, že mě „Thèmes pour la rébellion“ nedokázalo sebrat takovým způsobem, jako se to dařilo těm starým počinů Forteresse. A vůbec to není o tom, že bychom se snad se skupinou hudebně rozešli a mě to přestalo oslovovat. Naopak, ku příležitosti této recenze jsem si první tři alba opětovně oživil a jsou jednoduše skvělá. Jenže takové opojení atmosférou, jako když jsem kdysi poprvé slyšel „Métal noir québécois“, se prostě na „Thèmes pour la rébellion“ nekoná ani zdaleka. A to samozřejmě zamrzí. Klidně si říkejte, že jsem nostalgik, ale zdá se, že právě taková z mého pohledu situace je – unikátní fluidum trojice „Métal noir québécois“, „Les hivers de notre époque“ a „Par hauts bois et vastes plaines“ je již nezopakovatelné a vlastně bych se ani nedivil, pokud by Forteresse už napořád hráli jen ve stínu svého dřívějšího já.

Forteresse

Na druhou stranu, nechci zase „Thèmes pour la rébellion“ křivdit přespříliš, abych nebyl zbytečně nespravedlivý. O špatnou nahrávku se totiž nejedná. Z jistého úhlu pohledu je jejím největším neduhem právě vzpomínka na dřívější tvorbu, a jestli se někdo s Forteresse doposud nesetkal, je možné, že jej letošní počin nadchne. Ať je totiž aktuální album jakékoliv, stále se Kanaďanům nedá upřít, že neztratili svůj cit pro tvorbu výtečných mrazivých melodií, s nimiž se jim i v roce 2016 daří tvořit silné momenty. O tomhle se nijak nepřu – většina skladeb má své chvilky, které za slyšení stojí. Příkladem budiž třeba „Par la bouche de mes canons“ nebo „Forêt d’automne“.

Nutno ovšem dodat, že s nějakým povedeným nápadem dokážou Forteresse přijít ve všech regulérních kusech – tedy myšleno všude vyjma intra „Aube de 1837“ a outra „Le dernier voyage“, která ze základního hudebního pojetí vystupují (takový už úděl předeher a epilogů je). Zpravidla začátky písní bývají relativně obyčejnější, ale jakmile v průběhu začínají nastupovat skvělé melodické vyhrávky, jaké Forteresse jednoduše umí, je to hned o poznání zajímavější. Navzdory množství dobrých pasáží však dojem z „Thèmes pour la rébellion“ není až tak odzbrojující jako kdysi a už vůbec mě to nedokázalo povalit napoprvé, což se dříve dařilo.

Jak vidno, mé pocity z „Thèmes pour la rébellion“ jsou poněkud protichůdné. Jsem si vědom toho, že tu pranýřuju desku, která je vlastně velice dobrá a jednoznačně se pohybuje v nadprůměrných vodách. Kdybych to ovšem nedělal a tvářil se nadšeně, lhal bych sám sobě do kapsy. Je na vás, na jakou stranu se přikloníte. Jak už ale padlo – pokud jste se s Forteresse doposud nesetkali, pak to za slyšení stojí. Rozhodně jsou totiž stále přesvědčivější než třeba další quebečtí souputníci Sorcier des glaces se svým letošním počinem.


1 komentář u „Forteresse – Thèmes pour la rébellion“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.