Fortíð - Pagan Prophecies

Fortíð – Pagan Prophecies

Fortíð - Pagan Prophecies
Země: Island / Norsko
Žánr: viking black metal
Datum vydání: 24.8.2012
Label: Schwarzdorn Production

Tracklist:
01. Pagan Prophecies
02. Spirit of the North
03. Electric Horizon
04. Lesser Sons of Greater Fathers
05. Sun Turns Black
06. Ad Handan
07. Endalok

Hodnocení: 7/10

Odkazy:
facebook / twitter / bandcamp

Skupina Fortíð vznikla původně na Islandu jen jako jednočlenný projekt jistého Eldura, jenž nahrál první tři desky – které jsou vzájemně silně provázané jedním konceptem, postaveném na básni “Völuspá” – na svou vlastní pěst jen s minimálním přispěním několika hostů. Ovšem od roku 2008, kdy se Eldur odstěhoval z Islandu, se Fortíð prezentují jako norská kapela. Právě v Norsku dal Eldur dohromady také stálou sestavu, díky čemuž do té doby jednočlenný projekt povýšil na regulérní skupinu. Čtvrtá deska “Pagan Prophecies”, jež je předmětem naší dnešní recenze, je tedy vlastně pro Fortíð doslova novým počátkem – tentokrát to však není klasický reklamní kec, nýbrž holý fakt. “Pagan Prophecies” je prvním albem Fortíð, které není svázáno pevně daným konceptem a které bylo nahráno ve více lidech, ne jen v režii samotného Eldura. Přímo se tedy nabízí otázka, jestli se to nějak projevilo i na hudebním směřování Fortíð

Odpovědět na tuto otázku je ovšem nakonec mnohem lehčí, než by se mohlo zpočátku zdát – ne, v podstatě se výše popsané změny v pozadí Fortíð na samotné hudbě neprojevily, z čehož lze prostým selským rozumem usuzovat, že Eldur stále třímá otěže Fortíð pevně ve svých rukou. Avšak jistě bude stát za zmínku, v jakémže stylu se to tedy Fortíð vlastně pohybují, poněvadž se jistě najdou tací, kteří neměli tu čest s ani jedním dílem z trilogie “Völuspá”, ačkoliv jisté indicie jistě poskytl už název “Pagan Prophecies” a koncepční zaměření prvních tří počinů. Omáčku ale stranou, řekněme to na rovinu – Fortíð hrají cosi na pomezí viking metalu a black metalu, přičemž – jak už to tak u podobných záležitostí bývá – největší důraz je kladen na atmosféru. To platilo na starších počinech a platí to i nyní v případě “Pagan Prophecies”.

První dvě desky “Völuspá Part I: Thor’s Anger” a “Völuspá Part II: The Arrival of Fenris” považuji za opravdu výtečné záležitosti. Sice poněkud minimalistické, mnohdy i trochu monotónnější a po zvukové stránce ne úplně kvalitní (to platí zejména o “Völuspá Part I: Thor’s Anger”), přesto se jim oběma bezezbytku dařilo to, oč v podobné muzice běží především – vykouzlit působivou atmosféru. V tomto ohledu obě zmíněná alba s přehledem triumfovala. Se třetím “Völuspá Part III: Fall of the Ages” přišlo zcela jasně slyšitelné zlepšení jak co do zvuku, tak co do muzikantských schopností, jenže nějakým způsobem mi přišlo (nejednomu velice povedenému momentu navzdory), že se z hudby Fortíð se třetí nahrávkou jaksi vytratil onen feeling, který ani jedné starší fošně rozhodně nechyběl. Ačkoliv jsem určitě člověk, jenž dá vždy přednost hutné atmosféře s horším zvukem před plošší hudbou s dobrou produkcí, neženu to do takového extrému jako někteří, kteří cokoliv s lepším zvukem považují za škvár, tudíž můj problém určitě není v tom, že Fortíð začali znít na “Völuspá Part III: Fall of the Ages” profesionálněji; prostě a jednoduše mi to album už nepřišlo tak silné, přestože se jistě i tu našly velice slušné kusy (mohu vzpomenout třeba závěrečnou desetiminutovku “Framtíð”). V případě “Pagan Prophecies” jsem doufal, že se s jejím příchodem ukáže, že “Völuspá Part III: Fall of the Ages” byla jen jednorázová slabší chvilka a že se hudba Fortíð vrátí zpátky k vysoké kvalitě se silnou atmosférou…

Bohužel se to ne úplně povedlo. “Pagan Prophecies” totiž trpí podobným problémem jako “Völuspá Part III: Fall of the Ages”. Ve svém jádru to rozhodně nejsou špatné desky, určitě mají svou kvalitu a zcela jistě se na nich najdou i velmi silné pasáže, jako celek však nemají takovou sílu jako “Völuspá Part I: Thor’s Anger” a “Völuspá Part II: The Arrival of Fenris”. Řekl bych, že do jisté míry to bude jistě i tím, že na obou pozdějších albech, včetně toho novinkového, je větší podíl rychlých a agresivnějších songů, což by sice samo o sobě ještě nebylo špatné, ale Fortíð mi vždy přišli nejsilnější právě v těch pomalejších a monotónnějších plochách, nehledě na fakt, že tímto přechodem na rychlejší podobu jaksi částečně ztratili svou tvář.

“Pagan Prophecies” tohle jenom potvrzuje. V rychlejších momentech jsou sice Fortíð dobří a rozhodně jim nechybí nápady, poslouchá se to výborně, ale když se pustí do středního tempa, je ta muzika – nebojím se říct – o třídu výše. Stačí porovnat úvodní titulní věc, jež se nese v téměř celé své délce v rychlých obrátkách, s druhou “Spirit of the North”, která naopak začíná vskutku výtečným pomalejším riffem, do něhož se navíc noří perfektní vyťukávání na klávesách – ten rozdíl je opravdu znatelný.

Přes to všechno, co jsem doposud řekl, bych ale stále nechtěl vzbudit dojem, že je “Pagan Prophecies” špatným albem, protože jím není. Určitě se zde najdou i hodně dobré skladby, vypíchnout lze třeba již zmiňovanou “Spirit of the North”, která jistě patří k vrcholům “Pagan Prophecies”. Silné momenty má jistě i nejdelší a nejrozmanitější “Ad Handan”; z těch rychlých se mi jako nejpovedenější jeví vichřice “Sun Turns Black” se skvělou atmosférickou pasáží ve svém středu. Atmosféru jistě nepostrádá ani kvalitní outro “Endalok”.

Na závěr bych chtěl dodat snad už jen to, že ačkoliv recenze možná ve výsledku vyznívá trochu negativním dojmem, stále Fortíð považuji za dobrou kapelu, stále jsem nad nimi nezlomil hůl a stále doufám, že v budoucnu ještě nahrají výborná alba, i když do té doby budu dávat přednost starší tvorbě. Na druhou stranu je tu ale fakt, že spoustě lidem ony první dvě desky “Völuspá Part I: Thor’s Anger” a “Völuspá Part II: The Arrival of Fenris” díky undergroundovějšímu zvuku a celkově ne tak “přátelskému” vyznění nemusí vůbec sednout a budou na tom přesně opačně než já, tj. že si radši poslechnou “Völuspá Part III: Fall of the Ages” nebo právě “Pagan Prophecies”. A ono vlastně proč ne, jelikož – jak již bylo řečeno – špatné nahrávky to vlastně nejsou a sám zcela upřímně říkám, že kdybych neměl zkušenost se starou tvorbou, hodnotil bych “Pagan Prophecies” určitě výše.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.