Země: USA Žánr: atmospheric black metal Datum vydání: 10.1.2014 Label: Bloody Mountain Records Hodnocení: 6,5/10 Odkazy: –

Chtělo by se říct, že provařenější koncept už si zámořské uskupení Garden of Hesperides snad zvolit ani nemohlo. Považte sami – black metal, který se snaží nastolit hypnotickou atmosféru za pomoci dlouhých monotónních ploch a lehkého ambientního vyťukávání. A aby toho náhodou nebylo málo, přidejte k tomu, že se jedná o projekt jednočlenný a že onen jediný člen se snaží zůstat v co největší anonymitě (dokonce ani není známo, z jaké části Spojených států amerických pochází).

Tohle všechno je něco, co jsme všichni již mnohokráte viděli a slyšeli a asi všichni od každého dalšího takového alba nejspíš čekáme, že na ten třistapadesátý pokus už to bude nuda – a to jsem očekával i já od počinu s názvem “The Frozen Garden of the Hesperides”. Jenže jakkoliv se to může zdát nepravděpodobné, vlastně mě Garden of Hesperides na svém dlouhohrajícím debutu všem předpokladům navzdory baví. Ta nahrávka fakt nenabízí nic jiného než to, co již padlo v prvním odstavci – je tu monotónní kytarová stěna, sotva znatelný vokál působící spíš jako další instrument, sem tam z této masy vykoukne minimalistické klávesové (klavírní?) ťukání a výjimečně i kytarové melodie. Jenže on i takhle obehraný recept pořád funguje…

Páteř “The Frozen Garden of the Hesperides” tvoří první tři dlouhé skladby, jež všechny přesahují hranici deseti minut. Každá z nich sice staví na výše popsaném receptu a všechny tři jsou dobré, ale o malý kousek u mě vede ta třetí – “The Open Woods of Eternity”. Zejména její finále je výtečné, ačkoliv se v něm přesně v duchu minimalismu neodehrává nic výrazně odlišného od předchozích minut písně. Závěrečná šestiminutovka “Melted” už pak nic moc neřeší a na předchozí tři songy nemá, ale špatná také není.

Nevím, jestli to nebude tím, že já osobně mám pro takovéhle záležitosti poměrně slabost, ale je to tak – “The Frozen Garden of the Hesperides” mě upřímně baví. A v to jsem popravdě řečeno ani nedoufal, když jsem si tu placku pouštěl poprvé.